Harlem – Je dost věcí, se kterými nesouhlasíme

Text: Zdenek Svoboda
Foto: archiv skupiny

Jihlavska rocková kapela HARLEM ROCK finišuje se svým debutovým albem, což je výborná příležitost si něco říci jak o desce, tak o kapele samotné. ONDŘEJ ‘PLEŠOUN‘ NĚMEC, bubeník a manažer v jedné osobě, je člověk nejpovolanější, a tak se s námi podělil o pár slov.

Původně jsem chtěl tvou přezdívku vynechat, ale nedá mi to. Jak jsi k ní vlastně přišel?
Ahoj. Přezdívku ‘Plešoun‘ mám již 22 let, kdy jsem sundal vlasy a od té doby to nějak ke mně přirostlo. Dnes mi už nikdo asi ani jinak neřekne. (smích)

Pojďme ale k tomu důležitějšímu, tedy ke kapele samotné. Kdy a proč vlastně Harlem vznikl?
Název Harlem se traduje, tuším, již od roku 2013. V něm působil náš kapelník Jakub Sarna a já se přidal až po několika letech, ale pak jsme se rozhodli muziku kapely posunout tak trošku jinam a výsledek je Harlem Rock, který slaví v letošním roce páté výročí existence. A proč? Protože nás to baví, nikdo nám do toho nekecá, a to je pak radost dělat muziku, ať je jakákoliv. (smích)

Sestava nevypadá, že by byla složená z nováčků, tak nám představ aktuální obsazení.
Ano, máš pravdu. S klukama se známe již hezkou řádku let. S baskytaristou Milanem Kunešem jsem hrál několik let v jihlavské kapele Basters a pak v kapele Punc. S kytaristou a zpěvákem Jakubem Sarnou jsme hráli v projektu Harlem Akustic Band. Pak jsme se všichni tři sešli a dali to dohromady, a hrajeme společně již pět let.

Jestli se nepletu, není to jediná kapela, ve které působíš…
Ano, není, hraji ve třech kapelách, a sice v Lady Kate (gothic/symphonic metal) od roku 2007 a ještě v Last Way (symphonic metal), kde působím od roku 2018.

Tvorba Harlemu už ale nemá se symphonic metalem nic společného. Na jaké muzice jsi vlastně vyrůstal a co máš rád?
Vyrůstal jsem na metalu, jak zahraničním, tak na domácím. Ze zahraniční to byli hodně Manowar, Metallica, později Stratovarius, Dream Theater, z domácí scény Arakain. Jde o to, že většinu kapel jsem již v minulosti několikrát pořádal, jak na našich akcích, tak i v bývalém hudebním klubu Ježek v Jihlavě, který jsem šest let provozoval. Vidíme se i na fesťácích. S některými jsme měli i samostatné koncerty, jako například s kapelami Doga, Škwor, Kreyson, Dymytry, Titanic apod.

Je těžké prorazit v dnešní konkurenci kapel?
Nemyslím si, že jde o konkurenci, ale je fakt, že všechny tři kapely jsou pod mojí agenturou a mají to tak nějak snazší jak s koncerty, tak celkově s promem. O vše se stará agentura a nemusíme jako kapely nic řešit. Ale konkurenci nepociťuji ani v jedné kapele, navíc Jihlava je malá a většina muzikantů se zná. Je ale fakt, že v Jihlavě vystupujeme zřídka.

Záměr psát vlastní písně byl už od samotného počátku, nebo to nějak vykrystalizovalo časem? Dřív mi to totiž připadalo jako takový cover band, vhodný třeba na srazy apod.
Harlem byla dlouho zábavová kapela, ale o vlastní tvorbě jsme začali přemýšlet až po třech letech působení v této sestavě. Repertoár převzatých věcí máme dost velký, tak se takovým akcím nebráníme, ale koncertní program s vlastními skladbami finišuje a těšíme se i na fesťáky, motosrazy a koncerty.

Sešlo se pár vlastních věcí, tak jste si řekli, proč to neposunout o level výše a vydat autorské CD?
No, spíš se to řešilo obráceně, (smích) prvně jsme plánovali možnost něco natočit a pak jsme začali dělat autorskou tvorbu. Když jsme zjistili, že to funguje při skládání, tak jsme se do toho pustili naplno.

Jak to vůbec máte v kapele rozdělené – někdo přinese text a každý si udělá svůj part?
Děláme vše víceméně společně, oba dva kluci textují, čehož mám dost v ostatních kapelách, a muziku děláme společně. Hrajeme ve třech, a proto to je jednodušší, než když je v kapele pět lidí. (smích)

Určitě je to i jednodušší, co se týče nějaké domluvy. Co se ale týče samotné muziky, tam se asi výraz ‘jednodušší‘ moc nehodí…
Ano, prakticky na všem se domluvíme, není problém muziku osázet i podklady, jako například klávesami apod. Ale děláme styl, kde jsme si řekli, že to prostě dáme sami, a i když to stálo spoustu času a nervů, zvládli jsme to. Je dost těžké držet kytaru a ještě mít hlavní zpěv, ale Kuba se s tím popasoval a jede to.

V jakém stadiu je nahrávání, už se dělá konečný mastering?
Momentálně dotáčíme pátou skladbu, na tři z nich už jsou udělané klipy, které můžete zhlédnout na YouTube. Vše si děláme sami, jak natáčení v našem studiu včetně masteringu, tak i klipy.

Takže se dá říct, že jste v půlce. Co název desky, už je daný?
Na desce bude osm skladeb, což si myslím, že stačí. Název desky už máme, je dost věcí, se kterými nesouhlasíme, a jak jinak to jako kapela dát do placu než na desce. Název CD je …ani náhodou.

Už v předstihu jste natočili klip, který teď bude nasazen ve Video Shockparádě na RockShocku a další dvě nové písně. Jaké jsou na ně ohlasy?
Popravdě jsme docela překvapeni převážně kladnými ohlasy, což nám udělalo radost. Nejhorší je, když jsi přesvědčený, že něco děláš dobře, a pak dostaneš sprchu v podobě kritiky a zjistíš, že tvá práce nestojí za nic.

Já tedy ne vždy s kritiky souhlasím a řekl bych, že možná nejvíce kritizují zhrzení muzikanti…
Tak ne všichni si myslím, ale je pravda, že někteří kritici si servítky neberou. Ale o ty asi nejde. Důležité je, co na tu muziku řeknou lidi, reakce vidíš na koncertech nebo v komentářích na sociálních sítích. Je tu spousta kapel, které kritici chválí a vyzdvihují, a pak nastane situace, kdy s nimi stojíš na pódiu na nějakém fesťáku a zpěvák co skladba, to pod tónem, nebo je mimo. A navíc se v zákulisí chovají jako kreténi, co sežrali svět a ani pozdravit neumí, natož se chovat slušně. I to jsme zažili několikrát, bohužel. A že jich je…

Ač nerad, ale tomuto tématu se nevyhne asi nikdo. Jak vás zasáhla současná covidová situace? Samozřejmě je více času na zkoušení, ale počítám, že tak jako mně – divákovi a fanouškovi – i vám určitě moc chybí živé hraní.
No co ti mám povídat, je to znát jak na financích, tak i na tom celkovém kontaktu s lidmi. Moje agentura zajišťovala ročně cca 70 až 80 akcí a rázem vše stojí. Je to těžký pro všechny v této branži, ale jak jsi řekl, děláme nové skladby a připravujeme se na koncerty. Máme výhodu, že muzika není náš hlavní zdroj přijmu, a tím pádem nebrečíme jako naši ‘slavní‘ kolegové, kteří teď nemají ani na chleba (smích) a musejí si přivydělávat normální prací.

Na to bych rád navázal další otázkou. V dnešní době něco plánovat je dost těžké, ale máte v plánu křest desky?
No tak na tuto otázku odpověď bohužel nevím. Přeji si být optimistou a říct, že v létě, ale bohužel se obávám, že letos bude situace obdobná jako loni. Rád bych se mýlil. (úsměv)

Nevím, jestli se teď nemýlím, ale CD by mělo byt hotovo nějak do měsíce, nebo není stanoven pevný termín?
Termín jsme chtěli do konce února, ale nemyslím si, že to stihneme. Nic nás netlačí, tak to tak nehrotíme. Navíc máme rozdělanou ještě jednu skladbu a pohráváme si s myšlenkou, že ji přidáme jako devátou.

Dost kapel dělá stream koncerty, což není zrovna můj šálek čaje. Jaký máš na to názor?
Názor mám stejný jako ty, je to nesmysl a od spousty známých kapel, co to zkoušely, vím, že to nemá smysl. Pokud se jedná o online koncert ze zkušebny nebo někde z pódia a zadarmo, tak ještě budiž, ale placené streamy u nás nefungují. Lidi nemají zájem platit za to, aby se mohli podívat na koncert jakékoliv kapely, bez všech těch emocí, které zažiješ pouze na živém koncertě. To je realita.

Co momentální plány a nějaké cíle?
Jak jsem již řekl, nic nás netlačí, ale budeme rádi za to, až se to vše posune zase do normálu a začneme jezdit po akcích. To nám opravdu chybí. Moje agentura spolupracuje s rádii a už se těším, až se naše skladby dostanou do jejich rotací. Cíle máme jako každá kapela. Hrát, plnit sály, dělat naší muzikou radost a hlavně se z toho neposrat. (smích)

Chtěl bys na závěr vzkázat něco fanouškům?
Všem přeji spoustu zdraví, klid, víru v lepší zítřky, abychom se mohli opět vidět společně na akcích a aby se z toho taky neposrali. Věříme, že společně to zvládneme. (úsměv) Mějte se fajn, zdraví vás kapela Harlem.

www.bandzone.cz/harlemakusticband

Views: 1646