Reaktor – S muzikou do posledních dnů

Text: Zdenek Svoboda
Foto: archiv skupiny

Skupina REAKTOR roztáčí kola rocku již 40 let. Jak vypadala tato úctyhodná cesta a co se momentálně kolem kapely děje, o tom nám povyprávěl člověk nejpovolanější – kytarista, kapelník a zpěvák MARCEL SIXTA.

Reaktor, to je především Marcel Sixta – kytarista, kapelník, zpěvák, skladatel a muž mnoha dovedností…
Ahoj, díky za krásné entrée. Reaktor nebyla moje první kapela, hrál jsem už na škole s kapelou Andromeda, na vojně jsem potom založil kapelu Rames, se kterou jsme hráli po soutěžích a festivalech, v roce 1979 jsem se vrátil z vojny a oslovila mě nymburská kapela Elektra, ze které jsem vzal dva muzikanty a založil jsem Reaktor.

Kapela slaví 40 let, což je pěkný věk. Dřív to ale nebylo jako dnes, že se sejde parta lidí a řekne si, založíme kapelu a večer už může vystupovat. Dřív se musel hledat zřizovatel, přehrávky…
Přesně, hráli jsme pod SSM Oskořínek, který nám zapůjčil zkušebnu, a na sále v místní hospodě (kde se hraje dodnes) jsme za to dělali zábavy. K tomu byly potřeba přehrávky, kde zkoušela komise z hudební nauky, jeden z nás si musel udělat kapelnické zkoušky, a jestli nehrajeme moc západních akordů. (smích) Na SSM jsme předkládali ke schválení texty, kde se kontrolovalo, jestli nerozvracíme socialistickou republiku.

Ale s těmi 40 lety je to přece jen trochu jinak. 40 let od založení určitě ano, ale byla tam trochu pauza.
Ano, byla pauza 25 let; to byla doba, kdy jsem jel po své vlastní lajně pod Pragoshow. Musím ale uznat, že tam jsem získal spoustu zkušeností v zahraničí s různými skvělými muzikanty. Ale jak se říká, všude dobře, doma nejlíp, proto jsem to ukončil a vrátil se domů. Začal jsem hledat kluky a pracovat na znovuzrození Reaktoru.

Co tě nakoplo před lety dát znovu dohromady Reaktor?
Začalo mi to chybět, chyběly mi vesnické sály a pódia, měl jsem hodně svých věcí, tak jsem zkusil dát kluky dohromady – a povedlo se.

Bylo to vlastně v původní sestavě. Teď je ale sestava trochu jiná.
Bylo to origoš v původní sestavě. Odehráli jsme dva roky a pak přišel šok pro nás pro všechny, když Láďa Chvojka odešel dobrovolně ze světa. Tím se původní formace rozpadla. Přizval jsem další dva členy – baskytaristu Jiřího Růžka, který hraje stále, a Honzu Růžka, který kapelu opustil a odcestoval na druhou půlku zeměkoule. Skončil původní bubeník Jirka Tuček a nahradil ho metalový kulomet Standa Čuška.

Jsou v repertoáru ještě nějaké písně z těch začátků před 40 lety?
Ano, jsou, jako třeba od kapel The Police, Deep Purple, Cliff Richards, Black Sabbath apod. Samozřejmě i klasika jako Olympic, Katapult.

Máte na kontě řadu výborných videoklipů, které jsou prakticky ve tvé režii.
Klipy si režíruji a točím sám, mám video studio a televizi MSTV, která se celá aktualizuje novou technikou. Nemám rád klipy typu 30 obratů za vteřinu, kdy člověk neví, kdo je vlastně kdo, a bolí ho oči.

A co nějaký nosič?
Natočili jsme 4 CD, ale teprve teď to poslední s názvem Wizzard je s novým zvukem.

Mimo kytary si tedy výborně rozumíš i s kamerou a také s PC.
Ano, kamera, drony, green screen mě baví, a hlavně se tomu věnuji hodně let. Teď jsem si vzal do nájmu jesenickou hospodu, která disponuje sálem o kapacitě cca 200 lidí, tam už se dá točit ledasco.

Nakoukl jsi i do televize a já byl u toho, za což jsem moc vděčný.
Zdenku, já jsem ti vděčný, protože ty jsi ji vlastně rozjel. Nebýt tebe, asi by se hitparády neuskutečnily, nehledě k tomu, že jsi skvělý moderátor a znáš hodně dobré a známé muzikanty.

Ale pojďme k oslavám kulatin. Takže kdy a kde?
No, mělo to být přímo v kolébce vzniku Reaktoru, a to v Oskořínku, bohužel podmínky, které mi obec nabídla, byly pro hru neuspokojivé, takže jsem to přemístil do Hrubého Jeseníku do sálu hospody U Pytláka.

V Oskořínku to celé začalo?
Nevěděl jsem, že Oskořínek existuje, než ke mně v roce 1981 přijeli tři maníci, představili se a řekli, že mají kapelu Elektra a že slyšeli, že hraju na kytaru a zpívám. Slovo dalo slovo a jel jsem na zkoušku. A z Elektry, kde hrál ještě na klávesy Pepa ‘Hašišák‘ Bednář, se stal Reaktor, který jsem roztočil já.

Budou i hosté?
Ano, jedním z nich je můj dobrý kamarád, skvělý muzikant a zpěvák, spoluhráč z kapely Avallon Viktor Szita. A z kapely Infinity zpěvák a kytarista Zdenek Červinka.

Na co se mohou fanoušci těšit?
Uslyší staré, ale i nové pecky, kde nás podpoří právě Viktor se Zdenkem. Sejde se i stará rockerská garda z Nymburka a Poděbrad, a hlavně pamětníci let 80. z Oskořínka.

Vždycky jsi měl těch aktivit více. Co tě ještě zaměstnává mimo Reaktor?
Celý život už od dětství je to muzika a to mi vydrží až do posledních dnů. Mimo Reaktor dělám různé hudební projekty, testuji hudební nástroje, efekty a hlavně video/audio programy.

Ty poslední dny jsou jistě ještě daleko, takže jaké máš plány do budoucna?
No, chci spojit část Infinity s Reaktorem, nikoliv repertoárově, ale muzikantsky. Protože najít opravdu dobrého muzikanta a zpěváka tady v regionu, aby byl ke všemu volný, je fakt jedna velká neznámá. Proto jsem zvolil tuto variantu.

Přejeme ti dalších 40 let, dobré počasí a vysokou návštěvnost.
Moc děkujeme, Reaktor.

DALŠÍ ROZHOVORY