Metal Factory – Defeat All je nový začátek…
Text: Jiří Olszar
Foto: archiv skupiny
METAL FACTORY jsou na tuzemské metalové mapě novým jménem, ale s aktuálním debutem Defeat All jen zúročili dříve nabyté zkušenosti a potvrdili svou muzikantskou kvalitu. O zajímavé postřehy nejen kolem kapely a nové desky, ale i naší metalové scény i vizí do budoucna se s námi podělila celá aktuální sestava.
Metal Factory jsou na světě zhruba rok. Asi by stálo na úvod za zmínku představit celou sestavu.
Pavlína: Současná sestava kapely jsem já – Pavlína Mochová (zpěv), Zuzka Batková (zpěv), Vašek Moch (kytara), Jarda ‘Pišta‘ Sedláček (baskytara) a čerstvá významná posila je Daniel ‘Baalberith‘ Jureček (bicí), který oficiálně naskočil místo Marka Šánty.
Jarda a Vašek dříve působili v Salamandře, Marek v kapele Ahard. Jak to vlastně přišlo, že jste se takhle sešli v jedné kapele?
Vašek: U mne a Jardy je to celkem jednoduchý příběh, hráli jsme bok po boku na jedné straně pódia více než 10 let a spolupráci jsme si stihli vyzkoušet i mimo zmiňovanou kapelu, takže z mé strany nebylo příliš co řešit. Vzhledem ke skutečnosti, že Jarda odešel z našeho bývalého působiště ještě přede mnou a nebyl jsem si jist, co s ním bude hudebně dál, jsem víc než rád, že jsem tohoto silného hráče nemusel dvakrát přemlouvat. Je pro náš tým skutečně velkým přínosem, a to i nad rámec pouhé obsluhy svého nástroje.
Zmínil jsem tedy i bubeníka Marka Šántu, ale toho před nedávnem nahradil už zmiňovaný Dan. Proč ta náhlá změna?
Vašek: Marek Šánta je velmi talentovaný bubeník, se kterým jsme se seznámili před několika lety na festivalu v Orlové a už tenkrát vznikl nápad na nějakou ‘spolupráci časem‘. Ačkoli termín ‘spolupráce časem‘ zůstane obecně mnohdy pouze frází, nastala situace, kdy jsem potřeboval bubeníka, Marek do toho šel a já jsem rád za to, jakou práci na desce odvedl. Ještě před vydáním naší první desky se toho ale u Marka mnoho změnilo. Fanoušci mohli pochytit, že ukončil své působení v kapele Ahard, a společně jsme se domluvili, že z časových a organizačních důvodů taktéž nemůžeme společně naplno pokračovat – již loni u něj visela ve vzduchu otázka ohledně možnosti živit se bubnováním profesionálně a to u nás (až na pár výjimek) není na rockové scéně téměř možné. Loni se to ještě dalo časově zvládat, letošní rok však bude podstatně náročnější, takže vše tak nějak vyplynulo samo a v rámci dalšího hudebního působení Markovi držíme palce a věříme, že jde správnou cestou. Vše se uskutečnilo v dobrém, a pokud bude vhodná příležitost, je možné, že se s námi Marek objeví jako čestný host.
Pavlína: Ale tím se začíná psát nový příběh – přestože se nabízelo několik variant, Jarda a já jsme měli zcela jasno, koho bychom si na tomto postu představovali, a tak do Metal Factory naskočil Dan ‘Baalberith‘ Jureček, který mezitím shodou okolností ukončil své působení v kapele Moravius. Přijel na první zkoušku a dál nebylo příliš o čem debatovat – možná tak o tom, kde sežene co nejrychleji nové nálepky s kapelním logem na kufry od bicích.
Vašek: Shodou okolností to byl právě Dan, který před několika lety prohlásil, že na domácí scéně chybí kapela s ženským heavymetalovým hlasem a že by existovala možnost, jak tuhle chybu zaplácnout. Já jsem to tenkrát příliš vážně nebral a nedovedl jsem si představit rozjíždění takové kapely. A teď vidíme, kam nás naše cesty zavedly.
Salamandra je poměrně dobře zavedená kapela a Jarda s Vaškem zde působili hodně dlouho. Proč tedy ten definitivní odchod?
Jaroslav: Já se k tomuto tématu vracet nechci, byla to dlouhá životní etapa, stálo to za to, ale už je to bohužel všechno pryč – a pro tuto chvíli zřejmě definitivně, jak říkáš.
Vašek: V kapele jsem působil téměř 10 let a vzhledem k mé za tu dobu odvedené práci, vynaloženému času a prostředkům jsem přesvědčen, že jsem odešel s čistým štítem a zcela v míru. Situaci, následující po mém odchodu, již není třeba rozebírat. Držím každopádně palce Tomovi Hradilovi, který je vynikající zpěvák, a těším se, jestli budeme ještě někdy v budoucnu spolupracovat.
Jaroslav: Já bych to nijak nedramatizoval, vše špatné je k něčemu dobré a i tohle nám dodalo motivaci nemít z Metal Factory jen původně zamýšlený projekt na pár studiových skladeb. Velmi rychle jsme se shodli, že chceme plnohodnotnou kapelu, že je nevyhnutelné udělat celé CD a jakmile to bude možné, hrát také koncerty.
Zpěvačky Zuzku a Pavlínu si bohužel nějak nepamatuji z žádného projektu či kapely, ale soudě podle toho, jak jsou hezky ‘vyzpívané‘, určitě nějaké zkušenosti mají. Můžete přiblížit i jejich hudební minulost?
Vašek: Pavlína má s pravidelným vystupováním již mnohaleté zkušenosti z několika regionálních kapel, navíc také řadu let působila ve skvělé studentské ‘party kapele‘ HEY (složené z vynikajících muzikantů, dnes již bohužel z rodinných a pracovních důvodů nehrající), kde se běžně hrály i několikahodinové playlisty. V roce 2014 mimo jiné zvítězila v celorepublikové soutěži Česko zpívá. Myslím, že když se jí zrovna chce, což je podmínkou (smích), výsledky stojí za to. Taky hraje skvěle na klavír, na který vystudovala oba cykly na LŠU. Zuzku znám snad už 15 let z doby mých hudebních začátků – již tenkrát byla šikovnou zpěvačkou se skvělými nápady, zpívala mimo jiné v kapele Teasers a dalších projektech, tvořila a nahrávala backvokály dalším kapelám, už na střední škole vedla místní sbor a na vysoké hudební projekt Intonata. Tenkrát byla v rockové muzice určitě hudebně zkušenější než já, nicméně pak jsem se do rockové kytary a bigbítu ponořil naplno, bývali jsme v kontaktu méně, avšak pravidelně, a jsem velmi rád, že se nám ji podařilo zlomit do tehdy ještě nápadu na projekt Metal Factory. Až do loňského roku jsme však přímo hudebně nespolupracovali, ale vzpomínám si, že v roce 2012 nám pomohla najít do mého bývalého hudebního působiště zpěváka Honzu Bernátka. Zuzka umí navíc obstojně ovládat klavír a klávesy, hraje na kytaru a další nástroje a skládání a hudební aranže rockové muziky jí nedělají žádný problém.
Někdy mají kapely problém s tím, vymyslet správný název, kterým by se prezentovaly. Předpokládám ale, že jste měli v tomto směru docela jasno…
Vašek: Nebylo co řešit. Jsem rád, že se tak tady ještě žádné hudební těleso nejmenovalo. Všichni tenhle kovový žánr (metal) posloucháme a chceme jej tvořit. Já vyrůstal ve Vítkovicích – pár metrů od vysokých pecí a dnešního areálu DOV, Marek tam mnoho let pracoval, Jarda je skvělý svářeč a holky se tvářily, že nakonec ten název asi přežijí. A Dan nyní zapadá taktéž, protože ve Vítkovicích také bydlel a chodil tam na pivo. (smích)
Během roku jste fanouškům představovali vaši tvorbu prostřednictvím video singlů. Reakce byly myslím velmi dobré. Ujistilo vás to tedy v tom, že nová cesta, po které jste se vydali, je ta pravá?
Zuzka: Ano, určitým způsobem je to tak, jak říkáš. Na stole bylo několik řešení a my zvolili, zatím se zdá, rozumnou cestu zásobovat průběžně posluchače novým materiálem. Cílem bylo i ujištění všech pochybujících, že máme dostatek materiálu na koncertní program s výhradně vlastní tvorbou. Pravdou také je, že reakce posluchačů jsou pro nás velmi důležité, a CD vznikalo mimo jiné na základě těchto reakcí a průběžné zpětné vazby. Dost věcí na desce je nakonec trochu jiných než dosavadní singly (které navíc na CD vyšly v novém zvukovém kabátu) a doufáme, že jsme se směrem k posluchačům alespoň trochu trefili. Desku jsme chtěli mít, co se týká tvorby, spíše barevnější, s otevřenými vrátky pro případné užší směřování do budoucna. Ale to vše už napíše právě budoucnost.
Tím se dostáváme až k datu 22. 2. 2022, kdy vám vyšel debut Defeat All. Datum je to moc hezké. Vybrali jste si ten den schválně, aby se dobře pamatoval, nebo to má i jiný význam?
Zuzka: Význam není vlastně kromě zapamatovatelného data vůbec žádný, album jsme z pohledu finálního masteringu skladeb měli dokončeno již někdy během Vánoc loňského roku a to datum 22. 2. 2022 se prostě samo nabízelo – a mistr Cimrman by z nás snad měl i radost. Nakonec jsme dobře udělali, že jsme neplánovali vydat CD dříve. Koronavirus v naší kapele, koronavirus ve zpracovatelské firmě a téměř až neuvěřitelné technické problémy při výrobě (vítr na jižní Moravě a padající stromy) způsobily několikatýdenní prostoj a paleta s CD k nám dorazila skutečně na den přesně. Na tohle fakt nezapomeneme. (smích)
V bookletu CD je uvedeno, že na muzice jste se podíleli jako celá kapela. Jak to ale probíhalo v praxi? Je někdo z vás tím hlavním tvůrčím mozkem, který přinese základní hudební myšlenku, a vy ji pak společně dolaďujete?
Vašek: Ano, vlastně je to, jak zmiňuješ. Hudbu na celou desku jsem sice složil já, ale s vydatnou pomocí celé kapely, každý odvedl svůj díl poctivé práce. Holky například kompletně předělaly některé zpěvové linky, Marek s Jardou se starali o rytmickou sekci, já pak o kytary a velkou část samplů a klávesových zvuků, které se na desce objevují. Díky celému týmu se nám podařilo z nápadů udělat něco, co se, jak to tak zatím vypadá, dá poslouchat a na co jsme svým způsobem hrdí.
Na albu je 12 skladeb s téměř hodinovou stopáží. To je na debut slušná nálož. Byl takový přetlak hudebních nápadů, nebo některé pocházejí i z dřívější doby před Metal Factory?
Zuzka: Pravdou je, že z finančních důvodů a z pohledu celkové náročnosti jsou výhodnější a také modernější kratší stopáže, ale my měli nápadů ještě o dost více a shodli jsme se, že 12 kousků bude v tuto chvíli tak akorát. V počátcích projektu byla na stole i varianta EP, avšak reakce lidí na singly, ať už kladné nebo záporné, nás vedly k jasnému cíli – shodit EP ze stolu a ukázat, že Metal Factory zkrátka vydají kompletní desku.
Vašek: Udělat EP o několika skladbách, vyladit je k dokonalosti, natočit profesionální obrazový materiál a zjistit pak, že jsme do toho dali víc, než na co jsme vlastně měli, kompletně jsme se na tom po všech stránkách vyčerpali a to vše jsme činili pro chvíli pocitu a iluze, že jsme na nějaké pomyslné profesionální úrovni, to prostě není cesta Metal Factory. Poslední dobou sice tohle dělá spousta kapel v okolí a OK, já jim to neberu, ale mám prostě jiný názor. Něco úplně jiného je, když tohle udělá již zaběhnutá kapela. Proto věřím, že se nad tím možná časem znovu zamyslíme.
Autory textů jsou hned tři členové. Dokázali jste své myšlenky propojit v nějaký koncept, nebo si žije každá skladba svým vlastním životem?
Pavlína: Deska neměla být tematická a chtěli jsme, ať každá skladba vypráví posluchači alespoň trochu svůj vlastní příběh, nezávisle na ostatních. Na texty jsme původně oslovili pouze Zuzku, ale je to kus práce a všechny nás to začalo bavit natolik, že jsme se do toho vložili ve třech – každý přišel s nějakým nápadem, vzájemně jsme to doladili a nechali schválit našim ‘lyrics supervizorem‘ Tomášem Slaným. Chápeme úskalí textů v angličtině, a tak jsme se snažili učinit gramatice co nejvíce zadost, avšak s podmínkou, aby text zůstal dostatečně ‘dynamický‘ a usazený ve skladbách. Ještě dodám, že jsme rádi, že jsme všechny texty stvořili kompletně vlastními silami a ‘všechna práva‘ tak mohou zůstat v kapele.
Mohli byste pro anglicky nevzdělané, jako jsem třeba já (smích), přiblížit obsah textů, případně i inspiraci při jejich psaní?
Pavlína: Dirty Game – myšlenkou je klasický boj dobra se zlem – každému z nás se honí v hlavě ‘ten dobrý‘ a ‘ten špatný‘. Ale ne vždy ten dobrý znamená skutečně dobrý a někdy člověk musí následovat také temnou stranu.
Voice From Within – tady jsem se hodně inspirovala Hrou o trůny. Kdo sérii skutečně poctivě sledoval, ten si určitou paralelu jistě najde. (úsměv)
Compunction – každý z nás se kdysi něčeho bál. Někdo tmy, někdo rozhodování o svém životě, co z něj bude, a již z dětství si s sebou neseme různé prvotní strachy. V životě se pak postupem času přeneseme přes daleko náročnější momenty, než kterých jsme se tenkrát báli. A tohle vše nás formuje tam, kde jsme.
Defeat All – jedná se o, řekněme, ‘válečný‘ text, avšak rozhodně zavrhuji myšlenku, že Metal Factory chtějí všechny porazit apod. – název skladby k tomu možná prvoplánově vybízí, avšak s tímto nemá nic společného. Spíše chceme vyjádřit úctu, respekt a obdiv všem, kteří padli v bojích za správnou věc, kteří do toho dali vše a díky kterým dnes možná žijeme ve dnešním světě. Deska se jmenuje podle této skladby právě proto, že jako druhý singl vzbudila z našeho pohledu obrovský ohlas a my jsme na ni hrdí.
Immortal Combat – inspirací je šelma v džungli. Temná, tichá, skrytá, vyskočí ze tmy a skolí svou kořist. Vidí nás. My ji nikoli. Možná je to i tak trochu metafora ke dnešní hektické době, kdy kvůli přesycenosti informacemi úplně o všem a ze všech stran nedokážeme rozlišit, kde je pravda a kde číhá nebezpečí. A ve spárech těchto skutečností končí tisíce obětí.
Vašek: Never Again – téma je válečné a historické, odkazuje na politiku appeasementu a zradu (tu mnichovskou) – tedy události předcházející druhou světovou válku. Text, vybízející neuhýbat před zlem a odkazující na to, co po zradě naší země následovalo. Intrem ke skladbě je předmluva The Treason – zrada.
Preacher – možná to zní jako powermetalové klišé – souboj dobra a zla, tak trochu pokračování první skladby o tom, že těžké časy plodí mocné a statečné muže. Pár slovních obratů je také nerozlučně spjato s událostmi druhé světové války.
Wicked Delusion – tématem je noční můra a vše, co se odehrává v ‘jiném‘ světě poté, co zavřeme oči. O tom, že vše, co nás trápí a děsí, můžeme nejlépe porazit silou, kterou máme sami ve své hlavě. Klíč k řetězům, které nás poutají, leží v naší mysli. Roztrhněme tyhle řetězy a to, co nás svazuje a stojí nás naši drahocennou životní energii.
Live Your Dream – tohle je příběh o nás všech. Bok po boku žijeme naším snem, dennodenně hrajeme hudbu, dáváme do toho vše, co můžeme, vzpomínáme na dny plné radosti na pódiu i pod pódiem a přejeme si, aby trvaly navěky. Tohle je skladba pro všechny hudební srdcaře, protože ta cesta není jednoduchá. A věřím, že skladba působí pozitivním nádechem.
Zuzka: Infection With Relief – text konfrontuje pomyslného běžného člověka s tím, že jej každý den štve něco v práci nebo doma, že je otrávený a unavený a už vlastně ani nevnímá, že se dostal do pomyslného začarovaného kruhu a že to takhle nemusí být. V reakci na současnou situaci jsme si dovolili využít slovo ‘nákaza‘ v pozitivním smyslu a text vypráví o tom, že šíříme naší hudbou uvolnění a vyzýváme člověka k tomu, aby hodil starosti za hlavu.
No One Knows – jistě známe všichni pocit, kdy se ocitnete na rozcestí a uvažujete nad tím, kudy se vydat. Přemýšlíte, jak vlastně vnímáte sami sebe a jakým způsobem se máte rozhodovat, když nikdo neví, co bude zítra. Text skladby si pohrává s myšlenkou, že abychom dokázali určit vlastní směr, musíme se nejprve naučit pochopit sami sebe a nebránit se vlastním emocím a intuici.
Old Days – velmi klidná a pomalá píseň, takže celý text se točí kolem myšlenky, že bychom měli zpomalit a vzpomenout si na to, jak jsme vnímali svět, když jsme byli malí.
Co se týče hudební inspirace, to už bude vnímat asi každý jinak. Já si třeba díky agresivnímu kytarovému zvuku vzpomněl na Primal Fear, vy sami uvádíte inspiraci americkými metalovými kapelami. Jak to tedy s tou inspirací je?
Vašek: Zrovna Primal Fear je moje osobní srdcovka, takže to určitě nebudu zastírat. Podle mě je to banda nesmírně produktivních profesionálních muzikantů, kteří v různých sestavách a projektech i mimo PF tvoří snad polovinu německé hudební produkce. (smích) Jinak ohledně amerických kapel – v dubnu 2021 (v období během zveřejnění skladby Dirty Game) jsme to možná zvukově skutečně cítili někam směrem do moderní muziky spíše směrem ze zámoří. Výsledná podoba desky je ale trochu jinde, a tak se z pohledu dnešního dne nejedná o úplně nejšťastnější přirovnání. Velkou inspirací byly i kapely typu Battle Beast a Beast In Black – v Battle Beast zpívá zpěvačka s pořádným dynamitem v krku a v Beast In Black je zase zakladatelem kapely Anton Kabanen (podle mě v Battle Beast v minulosti složil to nejlepší, co předvedli), který je mým obrovským skladatelským vzorem a je také neuvěřitelný kytarista.
Téměř vše kolem alba jste měli ve vlastní režii. Míchání a mastering jste ale svěřili do ‘cizích‘ rukou. Předpokládám, že jste určitě spokojeni, protože ten výsledek je skvělý. Jak probíhala tahle spolupráce?
Vašek: Děkujeme. Mix a Mastering je dílem mého kamaráda Michala Ruckého (mj. kytarista Dalibora Jandy) a s výsledkem jsem velmi spokojen, protože do toho dal, řekl bych, mnohem více, než je standardem. Vše se vyvíjelo postupně. Například rytmické kytary i baskytara byly natočeny kromě zkresleného zvuku také na zvuk čistý, který se poté ve studiu reampoval způsobem, aby co nejlépe odpovídal představám nás všech. Michala jsme si zvolili z důvodu, že jsme spolupracovali již v minulosti a víme, že vždy udělá spolehlivý výsledek, který se příjemně poslouchá. To byl základ všeho, postupně jsme ladili jeho představy s těmi našimi a zároveň s reálnými možnostmi. Průnik nastal někdy během skladby Infection With Relief (4. vydaný singl), kdy jsme si řekli – jo, takhle to asi chceme. Myslím, že v tu chvíli jsme to cítili asi všichni stejně včetně Michala, protože jinak by mě už po všech těch nervech a práci navíc poslal i s celými Metal Factory k šípku. (smích) Pak už to směřovalo víceméně za jasným cílem. Oceňuji i Michalův přístup k finální úpravě zvuku, kdy na rozdíl od mnoha jiných zvukových inženýrů respektuje moderní trendy, protože období ‘loudness war‘, kdy se kapely předháněly především v tom, kdo bude mít hlasitější CD, je konečně pryč a my si opět můžeme dopřávat nějaký rozumný dynamický rozsah nahrávek. V neposlední řadě jsem moc rád, že je první deska skutečně kompletně ‘Czech made‘.
Na přípravu alba jste vzhledem k aktuální situaci měli docela klid a čas. Bylo tomu tak, nebo se objevily i nějaké problémy?
Zuzka: Příprava alba, obzvláště prvního, s sebou přináší spoustu práce, a pokud jste nová formace, pak se hodně věcí musí usadit jak po hudební, tak lidské stránce. My jsme si navíc nevybrali zrovna jednoduchou cestu a do všech 12 skladeb jsme vložili maximum. Kdyby se jednalo o jednoduché skladby ve smyslu kytara/basa/bicí plus jednoduchá zpěvová linka, pak ano, to by asi bylo času dost, nicméně opravdu tvrdá práce začala až od dubna 2021 a na desce jsme pracovali dennodenně na hranici sil. Osobně nepociťuji, že by se tempo mého pracovního nebo osobního života zklidnilo kvůli restrikcím, možná právě naopak. Je ale pravda, že tato doba dala prostor mnohé aktivity přeorganizovat a společně jsme zvládli vše dotáhnout do zdárného konce.
Pavlína: Ačkoli byla doba, jaká byla, všichni jsme chodili do práce, žili osobní a rodinné životy a jsme hrozně rádi, že se desku podařilo natočit a vydat. Jediné problémy nastaly v duchu toho, že jsme měli stanoven jasný cíl, přes který nejel vlak, a věnovali jsme se hudbě možná i na úkor času pro naše nejbližší. Jak se říká, doba půstu a odříkání.
Vy sami jste na Facebooku zmínili, že se logicky těšíte na reakce fanoušků. K některým už se CD dostalo, takže jaké jsou první ohlasy?
Vašek: Vážím si každého, kdo mi osobně napsal nebo zavolal s reakcí na CD. Máme v tomto duchu okolo sebe opravdu úžasné lidi a fanoušky a jejich ohlasů si moc vážíme. Každá pochvala nás nesmírně těší, každou výtku pak bereme na vědomí, a pokud ji vnímáme jako objektivní, určitě se budeme snažit ji reflektovat pro případnou budoucí produkci. První ohlasy jsou každopádně až překvapivě dobré a jsme za to moc rádi.
Jak vnímáte pozici Metal Factory v rámci domácí rockové scény? Jaký je postoj žánrově podobných a případně konkurenčních kapel?
Zuzka: Jsme velice čerstvou novinkou, takže jakákoli pozice nad bodem mrazu je super!
Vašek: Postoj konkurenčních kapel? Řekl bych, že okamžitě od zveřejnění prvních singlů až do této chvíle se začaly konečně naplno projevovat opravdové charaktery jednotlivých interpretů a našich kamarádů i nekamarádů na české scéně. (smích) Za všechny reakce samozřejmě děkujeme. Myslím, že svůj postoj si dovede velmi dobře vyhodnotit každý sám. Někdy je jasným postojem i mlčení. Především si ale nejsem jistý tím slovem ‘konkurence‘ – třeba v rámci power metalu se chtě nechtě pohybujeme asi všichni v hudebním undergroundu, a tak je ten ‘konkurenční boj‘ docela úsměvný. Mnohdy mi to připadá spíše jako boj o kontakty a o to, kdo je ochoten nasypat více peněz do produkce ‘své‘ tvorby a do placené reklamy. Ale je krásné, že pokud dnes máte dostatek finančních prostředků, můžete si koupit to nejlepší vybavení a nechat smíchat, masterovat a produkčně ladit svou nahrávku v předních světových studiích. Nebo si třeba zaplatit zahraniční hosty, kteří jsou pro vás vzorem i reklamou. Pak se tedy musím zeptat – kam se poděla pravda? A proč se nám mnohdy líbí nejvíce první desky našich oblíbených kapel, když jsou mnohdy ‘nedokonalé‘, ‘špinavé‘ a často s chybičkami? Kde je nějaká lidskost?
Zatím nemáte oficiální stránky, takže k dispozici není ani e-shop. Jak se tedy případní zájemci mohou k albu dostat, případně je k dispozici i digitální verze?
Zuzka: Tohle je už minulost, oficiální stránky kapely www.metal-factory.cz již běží a v provoz byly uvedeny dnem vydání CD, tj. 22. 2. 2022. Na stránkách naleznou zájemci kontaktní údaje pro objednání CD, ale e-shop v tuto chvíli neprovozujeme. Objednávky je možné provádět e-mailem na metal.factory@seznam.cz, stejně tak na Facebooku prostřednictvím soukromých zpráv na stránkách Metal Factory nebo zpráv adresovaných přímo nám, jednotlivým členům osobně. Preferujeme osobní předání, případně Zásilkovnu. V tuto chvíli jsme se vzhledem k vynaloženým finančním nákladům na výrobu CD a ve vztahu k politikám vydavatelských společností a online distributorů rozhodli prodávat CD minimálně několik týdnů či měsíců pouze touto cestou. Na Spotify, Deezer, Apple Music, Supraphonline a všude jinde si nás jistě dříve či později poslechnete, případně koupíte, ale dejme tomu zatím čas.
Předpokládám ale, že zájem bude především o originální nosič, protože booklet je opravdu pěkně zpracovaný. Můžete sami přiblížit jeho originální zpracování?
Jaroslav: Booklet kompletně vytvořila Pavlína, která je mimo jiné vystudovanou grafičkou na umělecké průmyslovce, a tak byla otázka zpracování bookletu dopředu jasná. My ostatní jsme měli pouze rýpavé poznámky, které pak stály hodiny práce navíc, ale s konečným výsledkem jsme spokojeni a Pavlína to taky ve zdraví přežila. (smích)
Vašek: Logo jsme vymysleli já s Pavlínou, všechna pozadí jsme si pak originálně nafotili v Dolní oblasti Vítkovic a fotky členů kapely jsme pořídili v našem skromném soukromém ateliéru. Jak vypadá celkový výsledek, to už je pouze Pavlínino dílo, za což má obdiv nás všech.
Pavlína: Dík, nevím, jestli vám příště neřeknu, ať si radši zaplatíte toho slavného Brazilce. (smích)
Ty správné reakce na novou muziku ale jistě očekáváte při živé prezentaci. Křest byl zprvu trochu zahalen tajemstvím, ale teď už je vše dané, takže kam fanoušky na křest pozvete a nač se mohou těšit?
Vašek: Křest desky proběhne 6. 5. 2022 v klubu Barrák v Ostravě, kde vystoupíme po boku skvělé kapely Porta Inferi, která je v tuto chvíli neustále stoupající hvězdou na tuzemském metalovém nebi a dávno překonává spoustu interpretů v širokém okolí. Portu mít rádi můžete, nebo nemusíte, ale tak jako tak je to neuvěřitelně pracovitá banda hudebních nadšenců a skvělý tým, který se jen tak s něčím nespokojí, a to by v tom byl čert, aby jim to nepřinášelo výsledky. A to absolutně bez debat.
Pavlína: Tohle se nám líbí, máme s Portou navíc i spoustu osobních vazeb z minulosti a nedovedeme si představit lepší parťáky pro první koncert a křest desky. Věříme, že to bude skvělý večer. Metal Factory samozřejmě ladí koncertní program a připravujeme alespoň malou scénu tak, abychom si to užili opravdu všichni ať už dole, nebo nahoře.
V plánu máte určitě i další hraní, takže kde vás mohou fanoušci dále letos vidět?
Zuzka: V tuto chvíli jsou v plánu tři akce, a pokud se neobjeví nic pro Metal Factory vyloženě zajímavého, tak toto číslo příliš navyšovat nebudeme. Jaký bude příští rok, to se teprve uvidí, ale na základě toho letošního a prvních vystoupení bychom mimo jiné rádi získali lepší vyjednávací pozici. Vzhledem k průběhu předchozí sezony, protože se větší akce domlouvají až na výjimky dlouho dopředu a navíc se akce mnohdy přeložily i se zúčastněnými interprety, nebyla situace pro ‘nový projekt‘, tehdy ještě navíc bez hotového CD, nikterak výhodná. Zájem pořadatelů nás sice mile překvapil, nicméně prostor pro vyjednávání byl i tak značně omezen.
Jaroslav: První oficiální akcí je zmiňovaný křest CD 6. 5. 2022 v klubu Barrák v Ostravě. Další akcí je Motokravín 4. 6. 2022 v Dolním Benešově, kde někteří z nás vystupovali již dříve v rámci jiných hudebních uskupení, a na akci se moc těšíme – velké venkovní pódium, profesionální zvuk a zajímavá sestava kapel spolu s doprovodným programem jistě přiláká spoustu nejen motorkářů.
Vašek: V srpnu nás pak čeká ještě, tuším v pátek 18. 8. 2022, akce HellPdays na Olešné – benefiční festival plánovaný docela našlapaným způsobem, takže to bude rozhodně stát za to. A ve společnosti takových tuzemských i zahraničních uskupení, mezi která rozhodně chceme plně zapadnout. Celé akci moc držíme palce.
HellPdays bude nejen velká akce, ale zároveň charitativní. Jak vím z minulosti, s takovými akcemi máte zkušenosti. Co pro vás hraní na podobných akcích znamená?
Vašek: Předchozí zkušenosti hodnotit nebudu, rád bych v tomto smyslu hodil minulost za hlavu a soustředil se na to, co to znamená pro Metal Factory. Jsou charitativní akce a ‘charitativní‘ akce, nicméně myšlenka organizátorů HellPdays nás zaujala natolik, že jsme s naší účastí neváhali ani chvíli a rádi se k této události připojíme.
Pavlína: Jsme zároveň velmi rádi za pozvání mezi takovou společnost, je to pro nás jasný signál, že jsme na správné cestě. Festivalu přejeme, ať dopadne s co nejlepším výsledkem ve smyslu benefice, ke spokojenosti pořadatelů i návštěvníků a ať si to všichni moc užijeme.
Defeat All je hodně čerstvá záležitost, takže myšlenky na další album jsou jistě předčasné. Přesto se na závěr zeptám, zbylo něco v šuplíku, co byste do budoucna rádi využili?
Vašek: Právě naopak. Nic není předčasné, samozřejmě už v průběhu tvorby Defeat All jsme řešili, jak navázat dál a kam směřovat do budoucna. V šuplíku je dokonce i několik hotových skladeb včetně textů, v některých případech i včetně všech souvisejících ‘orchestrálních‘ aranží, tyto skladby rozhodně do budoucna budeme chtít využít. Kromě toho máme v rukávu spoustu dílčích nápadů. Vše se musí utřepat, chceme přece jen navázat na Defeat All minimálně stejně dobrým dílem, pokud tak DA mohu nazvat. Nic jiného nemá smysl, a tak v situaci, kdy se již nečeká na první CD, můžeme vše činit v klidu a pohodě, a pokud nezasáhne nějaká nepředvídaná situace, výsledek prostě bude. Navíc si na další CD budeme muset především našetřit. (smích)
- Cherie Currie – Neonový anděl
- Tortharry – Žádné hudební experimentování od nás nečekejte. Vždycky budeme hrát death metal!
- Shameless – Sen jako realita
- Husman Fest – ‘Deathmetalový‘ festival s hvězdami u táboráku
- Salieri – Jen mrtví tančí
- Trautenberk – Písně o štěstí a Aniččině kráse
Views: 854