Vojtěch Urbánek – Album bez turné je jako polévka na Instagramu

Text: Milan Dedera
Foto: Lenka Reiterová

Zpěvák a písničkář VOJTĚCH URBÁNEK vydal novou desku Zhasínám Karlín, která boduje také v českém éteru. Přestože jeho tvorba se nejvíc blíží folku, inspiraci čerpá i z oblastí, odkud byste to možná nečekali. Jaké okolnosti provázely vznik alba a kterého zahraničního hosta by přizval ke spolupráci na další nahrávce?

Ahoj, Vojto, album Zhasínám Karlín jsi pokřtil v Klubu Varšava mezi první a druhou vlnou pandemie. Měl jsi k desce už naplánované nějaké turné, které jsi musel odložit?
Koncerty v plánu byly, další byly rozjednané. Ale vzhledem k nejisté situaci kolem koronaviru jsem k bookingu na tenhle podzim zaujal dost laxní přístup. A vyplatilo se! V srpnu a v září jsem se plně soustředil na dokončení alba. Původně mělo vyjít v dubnu, takže jeho zveřejnění jsem už nechtěl znovu odkládat. Byl nejvyšší čas vytáhnout ho ze spíže a hodit na stůl. Nakonec jsem rád, že jsem stihnul křest v té klasické rituální podobě, kdy se lidé sejdou na určitém místě a každý svojí přítomností spoluvytváří neopakovatelnost. Ale věřím, že si koncertování ještě vynahradím. Jakmile to půjde, beru kytaru a jedu!

Jaký je to pocit vydat desku, kterou pak nemůžeš prezentovat naživo?
Jako když uvaříš velký kotel té nejlepší polévky, jaká se ti kdy povedla, a můžeš ji tak maximálně vyfotit na Instagram.

Deska vyšla v limitované edici na CD. Proč jsi zvolil zrovna tento formát a nepřemýšlel jsi o vinylu?
O vinylu jsem přemýšlel, ale jeho výroba je nákladnější a trvá déle. Vinyl také nepošleš recenzentovi jen tak. Nakonec jsem zvolil formát limitované CD edice. Ke každému CD jsem vyfotil unikátní fotku přímo z ulic Karlína. Lidé si můžou koupit také designový plakát A2, který přímo navazuje na podobu coveru. Představa vinylu je pro mě stále lákavá, ale vnímám ho spíš jako takovou libůstku, která může zatím počkat.

První singl Vánoce 35 (Lído) se objevil ve Velké sedmě Radia 1. Bodovaly v éteru i další songy z desky?
Momentálně si píšu s několika rádii. Ve Velké sedmě Radia 1 se teď točí titulní píseň Zhasínám Karlín. Mám zprávy, že nahrávka zazní v Country Radiu a na Radiu Proglas. Tak uvidíme, kde všude se album ještě objeví.

Vyšlo album také na digitálních platformách? Jak si tam zatím stojí?
Na všech standardních digitálních platformách je album k poslechu i ke koupi. Nejsympatičtější z nich je Bandcamp, nejrozšířenější Spotify. Když jsem album nahrál na Spotify, chvíli jsem pomocí jejich aplikace sledoval, jak postupně přibývali posluchači. No a to je celé. Pro mě je asi nejdůležitější, že album je tam k poslechu, je tak lidem přístupné a mohou si snadno udělat obrázek o tom, co dělám.

Album prezentuješ stylově jako urban folk. Inspirace městem a jeho estetikou je patrná již z názvu, co dalšího se schovává pod touto škatulkou?
Cokoliv, co ti tvá fantazie nabídne. Každá nálepka je samozřejmě zavádějící a obzvlášť obtížné je hledat ji pro vlastní album. Ale zase chápu, že to může ostatním usnadnit orientaci. Taková navigační bójka na rozbouřeném hudebním moři. Stylové označení urban folk už existovalo a přijde mi, že k albu, které je pevně zasazené do kulis města, se hodí nejlépe. Navíc se roztomile překrývá s mým příjmením, takže jsem tím zaplácnul dvě mouchy jednou ranou. Folk je jinak hodně široká definice.

Jakou hudbu sám posloucháš a čerpáš ve své tvorbě inspiraci ze zahraničí?
Troufám si říct, že poslouchám poměrně široké spektrum hudby, na žánru mi nezáleží. Často mě zajímají sevřenější formy – písně. Když si vezmeš třeba album Revolver od The Beatles, je na něm čtrnáct skladeb, celé to album má třicet pět minut, nejdelší písnička má tři minuty. Je to hodně pestré album a na té minimální ploše je neuvěřitelné množství informací. Je v tom lehkost, nepůsobí to přeplácaně, paráda, mistrovský kus. Texty sice píšu v češtině, ale je fakt, že většina hudby, kterou momentálně poslouchám, pochází ze zahraničí. Není v tom nějaký záměr, prostě to tak vychází. Teď poslouchám třeba The Barr Brothers (Sleeping Operator), Carole King (Tapestry), Samaʼ Abdulhadi (Boiler Room Palestine), Justin Townes Earle (The Saint Of Lost Causes), Khruangbin (Cómo Me Quieres), Jon Hopkins (Singularity), Gary Clark Jr. (The Story Of Sonny Boy Slim), Skinshape (Oracolo), Chris Stapleton (Starting Over) a spoustu dalších.

Pokud by sis měl vybrat libovolného zahraničního hosta na svém dalším albu, kdo by to byl?
Těžko zůstat jen u jednoho jména. Tak třeba Laura Lee, Sheila E., Rhonda Smith, Gustavo Santaolalla, Ringo Starr.

Folková hudba je v prvé řadě postavená na kvalitních textech. Kde čerpáš inspiraci při psaní textů a ovlivnil tvoji tvorbu nějaký český hudebník/textař?
Nemám asi nějaký primární zdroj inspirace. Většinou se jedná o hudební nebo textový motiv, ve kterém je uložena emoce, ze které se začne odvíjet buď děj, nebo obrazy. Taky čtu. Teď mě napadá Jan Zábrana, Truman Capote, Jan Skácel a Cormac McCarthy. Z české hudby třeba Dohrála hudba (AG Flek), Každý den jinak (Vlasta Redl), Nůž na hrdle (Vladimír Mišík & Etc…), Kuře v hodinkách (Flamengo) a Edison (Jan Spálený).

Co jsi četl naposledy za knížku?
Stanisław Lem – Solaris, Paolo Sorrentino – Nepodstatné záležitosti, Filip Topol – Střepy…

Související odkazy:
Spotify – www.open.spotify.com/album/79vXTF684Jv3y0nBSrUAcc
Web – www.vojtechurbanek.cz
Bandcamp – www.vojtechurbanek.bandcamp.com
Instagram – www.instagram.com/vojtech.urbanek
Facebook – www.facebook.com/vojtech.urbanek.3

Visits: 361