Testament – Titans Of Creation
TESTAMENT – Titans Of Creation
Nuclear Blast / 58:41
Pětihlavá bestie z thrashmetalových hlubin po čtyřech letech opětovně vyplavala na povrch, aby pro tentokrát seslala na svět zhoubnou zkázu v podobě strachu z titánů stvoření. Píše se r. 2020 a od osmdesátých let minulého století Testament již dávno upustili od původní receptury (z původní sestavy tak zbylo jen základní trio Chuck Billy – zpěv, Eric Peterson – kytara, Alex Skolnick – kytara) a v rámci svého dvanáctého kanonického studiového alba (First Strike Still Deadly nepočítaje, protože se jedná o přepisy starého materiálu z prvních dvou alb The Legacy a The New Order) předvádějí další výrazný posun ve své více jak třicetileté kariéře.
Skvělou formu vykazují již od comebackového alba The Formation Of Damnation (r. 2008) a bez slabých článků v dalších dvou povedených pamětech Dark Roots Of Earth a Brotherhood Of The Snake pokračují vesele dál v pustošení nové planety. Jejich poslední snaha výstižně pojmenovaná Titans Of Creation má více méně stejný styl zabijácké produkce jako předchozí tři studiovky, kdy Chuck Billy a Eric Peterson drželi otěže, Juan Urteaga (Machine Head, Heathen, Vicious Rumors, Hatriot atd.) ladil zvuk a Andy Sneap (Exodus, Killswitch Engage, Amon Amarth, Judas Priest, Megadeth, Nevermore, Kreator, Trivium, Annihilator, Arch Enemy, Accept, Saxon, Blaze, Masterplan atd.) se postaral o finální mix včetně masteringu. Také disponují stejnou sestavou jako předchozí album, kdy chytře angažovali do svých ranků rytmickou deathmetalovou sekci Steve DiGiorgio – baskytara (Death, Control Denied, Autopsy, Sadus, Sebastian Bach atd.) a Gene Hoglan – bicí (Death, Strapping Young Lad, Fear Factory, Dark Angel, Dethklok, Tenet atd. ), což se ve skutečnosti projevilo jako plodné a správné rozhodnutí.
Dále je zajímavé, že ačkoli se jedná o stejné spoluhráče jako na předchůdci, zní to, jako by došlo k většímu stmelení v rámci kolektivu, což se ve výsledku odrazilo i na výsledné kvalitě nahrávky. Album je tedy mnohem méně přímé a o to prakticky více hudebně složitější, než tomu bylo minule. Stále zde neexistují žádná intra ani žádné balady, pouze jen kovová zuřivost od začátku až do konce. Navíc je tam stále cítit ona síla a důraz na preciznost, kdy v několika případech dokonce sundali nohu z plynu, aby ohnuli svou muzikálnost, spíše ve snaze se jen tak brouzdat a nechat se unášet inspirací dané skladby. Vstupní branou do nové dimenze je šestiminutová Children Of The Next Level řešící problematiku amerického náboženského kultu Heavenʼs Gate, jehož 39 členů spáchalo v r. 1997 sebevraždu v domnění, že s příchodem komety Hale-Bopp budou tak transportováni do kosmické lodi, s níž dosáhnou dalšího stupně mimozemské existence. Vrchol fanatismu, ale o to horší realita. Postapokalyptická WWIII barvitě popisuje planetu Zemi po invazivní sérii nukleárních útoků, kde nezůstal kámen na kameni, svět se zbarvil do šeda a kyselý déšť padal z oblohy dolů jako kapky krve. Nastal Armageddon a všichni se budou smažit v pekle.
Jako krycí kněz a jeho noční můry je Dream Deceiver, jejíž chytlavá melodická linka se vrací do dob The Ritual. Uhrančivá Night Of The Witch zasévá zlo a za svitu úplňku otevírá bránu do pekel a na druhou stranu také ironicky i do města andělů. City Of Angels jako bolestivé připomenutí nejméně deseti známých případů vražd zde nejmenovaného sériového vraha, které se odehrály v Los Angeles roku 1985. Pro změnu tématu se také čerpalo z babylonské mytologie neboli bájesloví v naučné Ishtarʼs Gate pojednávající o královně podsvětí. Příznaky frustrace Symptoms, ve jménu boha vyvolený False Prophet či šamanská The Healers těsně následují jedna druhou a šlapou si vzájemně na paty. Oko za oko, vzestup a pád aneb čáry byly nakresleny. Code Of Hammurabi popisuje všechny zmíněné fráze pradávných směrnic šestého krále první babylonské dynastie. Curse Of Osiris tentokrát čerpá z egyptské mytologie a pojednává tak o bohovi, který byl ze závisti zavražděn svým bratrem a neprávem tak sesazen z trůnu. Nyní Osiris vyčkává v temnotách na svou odplatu. Celé dílo uzavírá instrumentální Catacombs postavená na tematických klávesových plochách, chorálech a epicky dramatickém zakončení.
Pokud jde o hlavní body, tak egyptologii bychom mohli klidně přenechat rivalům Nile jakožto průkopníkům tohoto tématu, a ne tím zabrat téměř polovinu drahocenné stopáže. Je spousta jiných, zajímavějších či aktuálnějších témat k diskusi než vývoj a historie této civilizace. Na druhou stranu lze ocenit experimentování s východně znějícími předehrávkami, inteligentně poskládané kompozice střídající se v hlasitých i tichých dynamikách, které vzdáleně připomínají vlastní klasickou tvorbu. Nejpřitažlivějšími elementy jsou melodické vokální linky, které zní čistě jako biblické přikázání a dávají pomyslnou představu o uměleckém záměru. Zmíněný materiál je napěchován četnými posuny v tempech, složitými strukturami, virtuózními sóly, technickým bubnováním, stejně tak jako malými náznaky jejich zmodernizovaného stylu. Testament sice v podstatě berou stavební kameny ze svých předchozích nahrávacích zkušeností, ale ve skutečnosti je posouvají několika různými směry a přidávají navíc další rozmanitost. Ať už dáváte přednost tomuto albu před předchozími, bude to jen otázka přesnosti a stručnosti oproti experimentování, kdy jsou upřednostňovány snad jen osobní preference. Pokud jde o kvalitu, je to bezpochyby stejně dobré jako cokoli, co kapela vydala od reformace v r. 2007.
Celkově se jedná o zatraceně těžké úsilí a hru držící se stále na vysoké, světové úrovni. Přičteme-li nádherný obal z dílny jejich dvorního malíře Elirana Kantora (Hatebreed, Soulfly, Mekong Delta, Sodom, Satan, Iced Earth, Krisiun, Hate Eternal, Kataklysm, Dragonlord Shrapnel, Atheist atd.), není v podstatě už cokoliv jiného analyzovat. Nadešel tak čas souboje titánů a historická lekce právě začala.
Viktor Loukota
Views: 115