Bohové musí být šílení – Panoptiko vyprodalo i druhou zastávku turné
4. listopadu 2023, Ostrava, Barrák Music Club
Text: Jiří Olszar
Foto: Jiří Olszar
Bohové musí být opravdu šílení, neboť neváhali sestoupit z Olympu a vyrazit na dalekou pouť do Ostravy. Je ale třeba na úvod vysvětlit, že do severomoravské metropole nedorazili přímo Zeus a jeho božstvo, ale principál Lord Panoptik se svou družinou ‘komediantů‘ Panoptiko, aby již podruhé rozbili své šapitó v rámci aktuální Bohové Tour. Druhé zastavení proběhlo v (novém) ostravském Barráku a podobně jako v Liberci i zde bylo nakonec vyprodáno. Jako speciální host je na všech zastávkách doprovází novojičínská metalová stálice Porta Inferi, která má právě s Ostravou velice silné vazby a samozřejmě i slušnou fanouškovskou základnu. Zhruba hodinu před samotnou hudební produkcí se na Panoptiko vrhli fanoušci doslova jako vosy na med, aby ‘uloupili‘ nějaký podpis či společné foto v rámci autogramiády.
Poté už se ale pozornost pomalu přesměrovala k pódiu, kde právě PORTA INFERI odstartovala tento večírek. Jak už bylo zmíněno, Barrák byl vyprodaný, a po úvodní autogramiádě návštěvníci hlavní sál nijak neopouštěli. Ba naopak, ještě více prostor zahustili. A nebylo divu. Pro kapelu je Ostrava doslova druhým domovem a ráda se sem vrací, ostatně frontman Radim Korbel je přímo Ostravák. Porta Inferi navíc patří mezi tuzemské metalové špičky a Panoptiko si tak nemohli vybrat lepšího ‘arcihosta‘ pro své turné. Svůj set novojičínská skvadra odstartovala připomínkou minulého alba s Dead Or Alive, na kterou hned navázali pěkně hustou skladbou One Life’s Enough. Fanoušci se tak okamžitě pěkně zahřáli, ale zpočátku směřovala jejich pozornost do poněkud zakouřené zadní části pódia, kde se skrýval nový člen kapely, bubeník Jan Rušikvas. Mladý talentovaný bicman se toho ujal ale hodně zodpovědně a zkušeně, a ostatní členové jej během koncertu ani příliš nekontrolovali. Bylo evidentní, že v zádech mají prostě tu správnou jistotu a oporu. Jak by ale řekl klasik: „Len ta trúba im tam chýba, len ta trúba.“ Příznivci kapely samozřejmě vědí, že je tím myšlen baskytarista, kterého zatím nenašli, byť se třeba na své kamarády přišel podívat i bývalý mistr tlustých strun Jarda Dobrota. Tu správnou oporu měla kapela samozřejmě v ostravských fanoušcích. Síla je v nás se nesla sborově celým sálem, možná i mimo něj, o něco méně výrazněji pak Nech mé tělo vzkřísit, která je ale hodně čerstvá a její čas určitě teprve přijde.
Obě skladby jsou součástí zbrusu nového alba The Gateway, a díky němu mělo ostravské vystoupení slavnostnější charakter, i když koncerty Porty Inferi jsou vždy skvělou hudební oslavou. V Ostravě se totiž nová deska dočkala křtu. A kmotrem nemohl být nikdo jiný než Petr Medřík – moderátor rádia Metal Heart a spolupořadatel festivalu HellPdays –, který s kapelou dříve jezdil po štacích a všemožně ji podporoval. Trošku úsměvná situace nastala, když zpěvák Radim Korbel, ten večer mimochodem ve skvělé formě, bezprostředně po křtu hodil CD mezi fans. Byl tak nadržený někoho z davu obdařit, že se tak stalo mimo pozornost ostatních členů. Kytarista Mirek Andrássy potom CD marně hledal, aby jej mohl také hodit mezi lid vezdejší. Když jej už ale neměl po ruce, hodil mezi lidi aspoň pořádnou bombu v podobě skladby Warbringer. Jednoznačně nejlepší a nejtvrdší kus z nového alba, který řádně prověřil nově zrekonstruované prostory klubu. Na koncertech ale dobře fungují i české ‘békací‘ songy, takže nemohly chybět ani Svobodná cela a Jeden tým. Jako poslední úder do metalové kovadliny pak zazněla Blacksmith s typicky silným hitovým nakažlivým odérem. Porta Inferi se předvedla v tom nejlepším světle a skvěle nastartovala fanoušky pro následující dění. Panoptiko výběrem hosta sáhli rozhodně do té správné kapsy, takže se návštěvníci mají nač těšit i na dalších zastávkách.
Velevážené ‘arcirockerstvo‘ již bylo patřičně nažhaveno na další dějství. Principál Lord Panoptik se vřele přivítal s plnou manéží, Dr. Konektor zasunul konektor do své ‘loutny‘, Baron von Telephon odložil telefon a ‘prokopl‘ buben jako děda Drchlík, a udal tak startovací znamení všem přítomným hříšníkům, aby se prostopášně zapojili do spektakulární show jménem PANOPTIKO. Jak už bylo řečeno, kapela právě objíždí kluby se svou Bohové Tour, která je věnována nejen božstvu z Olympu, ale především jejich druhé stejnojmenné desce, kterou vydali letos na jaře a shodou okolností pokřtili ještě ve starém Barráku. Nyní se tedy vrátili, aby se představili v novém, větším prostoru, který i tak beznadějně vyprodali. Jaký budou mít setlist v Ostravě, jsem předem nezjišťoval, ale slibovali přehrání obou alb, tedy i debutu Poslední tango. Pokud se nepletu, slib dodrželi, ale poněkud mě překvapilo, že se poměrně brzy vytasili s novinkami Mozartovy kule a In Vino Veritas, které jsou, aspoň dle mého názoru, jasnými tahouny desky Bohové. Zejména druhá jmenovaná by skvěle seděla na závěr třeba před přídavky. Nicméně partitura byla jasně nalinkovaná a setlist obsahoval i dostatek dalších silných songů, na které publikum dobře slyšelo a kapelu podporovalo nejen nonstop ovacemi, ale i svými hlasivkami.
Jak už to bývá u Panoptika zvykem, a jinak tomu ani nebude, fanouškům se představili v typických gotických kostýmech s harlekýnskými maskami, které někdo později vyměnil za pohodlnější škrabošku. Udýchat celý koncert v maskách by bylo asi nelidské, navíc když s každou následující skladbou slušně přidávali další polínka pod rozpálený kotel. Velice dobře měli i nazvučeno, stejně tak jako Porta Inferi, a v tvrdších pasážích vyzněl jejich sound hodně rammsteinovsky – hodně patrné to bylo i v již zmiňované In Vino Veritas nebo pochodově šlapající Prokletý marsh. Hudebně se ale pohybovali v různých vodách. Základy byly samozřejmě postavené na rocku a metalu, ale téměř každou skladbu dokázali obohatit něčím (ne)typickým pro daný text. Někdy nenápadně, někdy na ‘plnou hubu‘. Všudypřítomný zvuk cembala a nenápadný motiv Tureckého pochodu bylo možné slyšet v již uvedené Mozartovy kule, typická ‘garmoška‘ nemohla chybět ve vodkou nasáklém Rasputinovi, samozřejmě s mezihrou Kalinka. Harmonikou byl prošpikován i prolhaný Pinocchio a třeba spolu s ‘něžnou‘ Gilotinou naplňoval hitové atributy, což bylo patrné na vokálních reakcích publika.
Panoptiko se těch potrhlých variací a hudebních propojení vůbec nebojí a dělají to svým způsobem vlastně dost mazaně, zábavně, chcete-li komediantsky, a na zdejší poměry i neotřele. A můžou si to určitě dovolit, protože i zde v Ostravě bylo slyšet, že si se svými nástroji (hudebními, ne v kalhotách) výborně rozumí. Principál celého kabaretu Lord Panoptik je navíc i dost slušný bavič, takže to vše do sebe hezky zapadalo. Ve volných chvílích se prý věnuje i malování, a tak neváhal pozvat všechny hraběnky a hrabata do svého podkrovního ateliéru na Vernisáž. Dekadentní večírek Bohové byl pro změnu ozdoben temperamentními řeckými rytmy, podobně jako Sancho Panza rytmy španělskými. Spalující slunce nad koridou se přeneslo i do klubu, neboť ‘lidské topení‘ jelo v tu chvíli už na plné kule. Kapela ale nedbaje na tuto skutečnost přihodila do vroucího kotle další chuťovku v podobě Du Hast od Rammstein a neznalým fans docela zavařila mozek i kapelní rošádou. Lord Panoptik se ujal kytary, kytarista Dr. Konektor kláves, bubeník Don Balkoni baskytary, baskytarista Segñor Farkas bicích a multiinstrumentální loutka Baron von Telephon zpěvu. Ten hrál mimochodem i na buben, klávesy, housle, banjo, trubku… Slušný, ale dobře fungující galimatyáš.
To už se ale začalo pomalu tahat za kratší konec vystoupení, jak ostatně napovídala pomalejší Dejte mi provaz. Nebyl ale důvod se věšet, protože ještě přišla na usmířenou naoko poslední Dýcham. Poté kapela nechala v pauze fanoušky chvíli vydechnout. Klub se mezitím ponořil zcela do červené barvy, což bylo docela logické, neboť samotný Lucifer pozval všechny přítomné v prvním přídavku na Ďábelský bál. I nekončící party ale ke svému konci přece jen někdy dospěje, což evokoval i všudypřítomný tikot hodin, a každé finále je tak trochu smutné, takže celé ‘arciosazenstvo‘ nakráčelo v závěrečné fázi na pódium v černých kostýmech. Ještě však stihli poslední pohledy do očí s Posledním tangem, kde to všichni znovu pěkně roztočili a požádali o závěrečný tanec i krvavou Bathory. Tím bylo řečeno vše. Šapitó padlo k zemi a štolbové zapřáhli své oře, aby celou show Bohové Tour převezli zase o dům dál. Pokud budete mít možnost, určitě si dopřejte další Rendez-vous s Panoptikem a jejich skvělými hosty Porta Inferi. Bude to stát za to.
- Black Tiger – Křest alba Alive
- GATE Crasher pokřtili nové CD Pro tohle my žijem
- Pačess s Bárou Basikovou zavítali do Barráku
- Harlej opět vyprodal Lucernu a již se pomalu chystá dobýt O2 universum
- Judas Priest, Saxon, Uriah Heep – Ďábelské kalení oceli
- Doga se na své jarní tour zastavila na Vysočině
Views: 2873