RockShock

Internetový rockový magazin

Necrocock – Podivuhodná kuchařka NecroCook je přenádherný skvost

Text: Václav Votruba
Foto: archiv Necrococka

NECROCOCK je bezesporu jednou z nejkultovnějších osobností české metalové scény. Zároveň je to neposeda, který musí neustále něco tvořit, takže fanoušky často zásobuje novými nahrávkami. Tentokrát je ale překvapil naprostým unikátem, který nemá v jeho tvorbě obdoby. Řeč je o knize NecroCook: Podivuhodná kuchařka Toma Necrococka a Houbové Marie, kterou na konci dubna vydalo nakladatelství MetalGate.

Kuchařka je pro tebe úplně nová zkušenost. Jaké jsou tvé pocity, když je konečně venku?
Nepopsatelné. Díky velkorysému nakladatelství jsem se stal kulinospisovatelem a zjistil, že mě to docela baví. Z původního domácího záměru shromáždit naše oblíbené recepty do sešitu pro naše děti a jejich děti nakonec vznikl tento přenádherný skvost pro celou, nám nakloněnou, veřejnost. Sami teď podle knihy vaříme. Než abychom otevřeli letitý, ohořelý trhací sešit a hledali vložené výstřižky nebo rozechvělou rukou napsané nečitelné recepty, sáhneme do kuchyňské knihovny pro tuto nádhernou červenou bichli a zatetelíme se blahem.

S Houbovou Marií, která je spoluautorkou knihy, letos slavíte 30 let společného soužití. Dá se říct, že jste si kuchařkou nadělili symbolický dárek k výročí?
Primárně to tak nebylo. Že budeme letos slavit, nám došlo až během ukončování knihy, a tak jsme to tak pojali. Myslím, že jsme si nemohli dát lepší dárek. Kniha oslavující tři dekády našeho společného milostného soužití, vaření, debužírování i občasného muzicírování. Osud sám nám to takhle pěkně načasoval.

Dárek je to ale zajisté i pro fanoušky. Mají se o kuchařku zajímat jen gurmáni, nebo osloví kohokoliv?
Je to nezbytná věc pro všechny uctívače Necrocock světa a milovníky Necrocock humoru. Říkám si, že těch 48 unikátních receptů, co pravidelně vaříme v Necrocockvile, je jen takovej doplněk k příběhům o jídle, zážitkům z cest, způsobům léčení různého mého stonání a mnohému mému povídání, které tvoří část knihy pod názvem Necrotlachy. Koho moc nezajímá vaření a naše recepty, jistě se dobře pobaví a něco se dozví v této části knihy. Možná se tak stane i lepším člověkem. V neposlední řadě je do knihy vlepeno CD s mým předkrmovým albem Tafelmusik (das Vorgericht). Slouží coby doprovod k hostinám nebo jen tak k lepšímu zažívání během polehávání na divanu po přežrání.

V knize zmiňujete, že je určena především mladým nevěstám a nastávajícím hospodyňkám. Proč právě ony by měly ve vašem případě zbystřit?
Protože mladý holky dneska nemají k vaření nijak vroucí vztah. Většinou vaří samá rychlá jídla, a i když se třeba snaží, chtějí to co nejvíc ošidit. Samý polotovary, kolínka, kečupy a podobný blivajzy… a když povinou dítě, tak je to totální konec. Žádná sůl, žádný koření, žádný chilli, nic nemá chuť a do domácnosti to moc harmonie nepřinese. Tohle chlapy nezajímá, často pak utíkaj na obědy ke svým maminkám. Mnohdy takovéto konání přináší brzký konec. Kniha je kromě cenných návodů protkána citáty k zamyšlení. Vždyť špatná kuchařka je bezcenným členem rodiny. Je to marnotratnice peněz a domácího štěstí.

Jste co do přípravy jídla spontánní, nebo plánujete na několik dní dopředu?
Spíš spontánní. Řešíme to ze dne na den podle okolností a momentálních chutí. Jsme sezonní, ctíme a dodržujeme momentální sklizně a úrody. Teď třeba máme rádi jarní mladé kachničky, jehňátka, kůzlátka, chřest, mladé bylinky, vaříme si čaje z kopřiv a jídla z pampelišek. Vlastně o tom, co budeme vařit, vždy rozhoduje kalendář a počasí. Nejsme Marušky, co jdou v zimě někam shánět třeba voňavej libeček nebo kopr na koprovku. Jsme taky velcí tradicionalisti, takže při příležitosti různých svátků, Velikonoc, letnic, posvícení a tak dále musíme plánovat dopředu a sehnat si zvířátka a suroviny, protože přes to nejede vlak. Všechno musí klapnout na den.

Kolikrát čtu diskuse o tom, zda je nejdůležitějším jídlem dne snídaně, oběd, nebo večeře. Jak to máš ty?
Pro mě jsou důležitý všechny. U snídaně se nedokážu odbýt jen nějakou sušenkou, croissantem nebo třeba jen kapučínkem, jako například Italové. Každej den potřebuju vejce (a pokaždý na jinej způsob) nebo párky, teplou klobásku… Nemám moc rád sladké snídaně. Spíš se dokážu odbýt u oběda, kdy mi stačí třeba jen sytá polívka. Nerad se u oběda narvávám, protože chci být do večera ještě trochu použitelnej a chci, aby mi to myslelo. Když jsem doma, tak nepotřebuju teplou večeři. Nejraději mám třeba různý šunky, serrano, iberico, sýry, slaninky, pančety, rajčata, salátky, olivy, a hlavně víno. Každej večer musím popíjet víno. Na výletech samozřejmě hoduju v rámci ochutnávání mnohem víc, přecpávám se obědem i večeří v mnoha chodech.

Jelikož hodně cestuješ, musím se tě zeptat na destinace, které jsou podle tebe gurmánským rájem…
Je to samozřejmě Asie, pro mě asi Vietnam, kde jsem ochutnal věci, které jsem předtím ani nepovažoval za jedlé. V Evropě pravděpodobně Itálie a Španělsko, ale zbožňuju třeba i Maďarsko, kde vyhledávám vnitřnostní kuchyni, dršťkové perkelty nebo gulášky z kohoutích varlat.

A naopak… která kuchyně ti tak úplně nešmakuje?
Asi vegetariánská. Nic mi taky neříká burgerová a hranolková kultura. Nemám rád ani různý bulgury, kuskus, tofu, artyčoky a červená tomatová jídla.

Jak jsi zmínil, součástí knihy je i jídelní soundtrack, který tě ukazuje v malinko jiné podobě, než na jakou jsou fanoušci zvyklí. Bude taková celá nadcházející deska?
Tematicky jo, ale kromě zde nastíněné barokní polohy bude mnohem pestřejší. Toto EP je vyloženě soundtrackem ke knize a koresponduje s její náladou a vizuální stránkou. Na velkém Hauptgericht albu, které chci vydat na Vánoce, budou klasické necrocockovské kytary, temné synťáky, ale i zlé rapy a jídelní kramářské písně. Bude hodně pestrá a už teď můžu říct, že úchvatná.

Co dál chystáš?
Jelikož jsem dostal od jednoho fanouška velké množství vycpaného vodního ptactva, a teď mi ještě doveze různé čápy, pávy, sovy, a já to nemám už kam dát, musím si postavit v zahradě nějakej malej ornitolo pavilon. Takovou malou ptačí necrovoliéru.

Kuchařka bude ojedinělý počin, nebo už nyní tušíš, že bude mít pokračování?
Moc rád bych se pustil do další, byla to skvělá zábava a máme toho ještě mnoho na srdci. Zážitky se hromadí a je třeba je co nejrychleji sepsat, než se nám vypaří z hlavy. Pokud bude mít nakladatelství zájem a dá nám zelenou, s radostí se do toho pustíme.

Blíží se léto… Vzhledem k tomu, že jsi nadšený výletník, máš už naplánováno, která místa České republiky letos navštívíš?
Teď se před sezonou chystám na moravské kopanice po stopách bohyní Gabrhelové, Pagáčeny a Mahdalky. Do kraje, kde se protínají siločáry minulosti a budoucnosti. Jinak ňáké extra plány zatím nemám. Já se po Čechách v poslední době v letních měsících zas tak moc netoulám. Všude je to po covidu několikanásobně víc zahmyzený výletníky, kde dominují hovada a hnusné uřvané rodiny s nevychovanými haranty. Spíš se uklidím někam na jih do termálních lázní, kde budou jen starý, tichý lidi.

Knihu NecroCook: Podivuhodná kuchařka Toma Necrococka a Houbové Marie si můžete objednat mimo jiné na www.metalgate-eshop.cz.


DALŠÍ ROZHOVORY

Shlédnutí: 412

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.