AGRESSOR – Neverending Destiny

Noise Records / 39:05

Rok 1990 je pro raný death metal velice významným datem. Ačkoli death metal existoval již v pozdních 80. letech, spousta deathmetalových kapel představila světu svá debutová alba právě v tomto roce. Jednou z těchto kapel je i Agressor, který právě v tomto roce vydal své debutové album Neverending Destiny.

Neverending Destiny obsahuje vše, co by old school death metal měl mít. Podladěná kytara, chromatické riffy, proměnlivé rytmy, energické hraní na bicí, hluboké chroptivé vokály, to všechno zde nalezneme. Není to však jen tak ledajaký death metal. Thrashmetalové prvky jsou zde pořád velmi výrazné. Ačkoli deathmetalové kapely této doby byly obecně silně ovlivněny thrash metalem, u tohoto alba thrashové prvky neobvykle vynikají. Dalo by se tedy říci, že se jedná spíše o death/thrash metal než o typický raný death metal.

Albu dominuje zrychlené thrashmetalové tempo bicích, které se velmi podobá blackmetalovému rytmu. Nápadně to připomíná rytmus na albu Into The Macabre od italských Necrodeath z roku 1987, který je co do rychlosti velice podobný. Zajímavé je, že se na albu dost málo vyskytuje blastbeat, pro old school death metal tolik typický. Vysvětlení je mnohem prostší, než by jeden očekával. Podle výpovědi frontmana Alexe Colina-Tocquainea totiž bubeník Thierry Pinck nebyl příliš schopný.

Příznačný rytmus ale zdaleka není jediná věc, kvůli které stojí za to si album poslechnout. Za kytarové riffy, které zde byly předvedeny, by se nemusela stydět žádná proslavená deathmetalová kapela a o chytlavé a zábavné melodie není nikdy nouze. Taktéž kytarová sóla jsou velice povedená a podtrhují hravou atmosféru alba. Občasně se objevují také liché rytmy, které rovněž dokreslují zábavný a hravý dojem. Ty se mnohem častěji vyskytují na albu Towards Beyond, které vyšlo o dva roky později, ale nebudeme předbíhat dobu. Jen vokály jsou takřka nerozeznatelné od vokálů téměř jakékoli jiné deathmetalové kapely, ale to není skoro vůbec na škodu.

Celkově je poslech alba Neverending Destiny nebývale zajímavým zážitkem. Málokterá deska dovede zaujmout tak, jako právě tahle. A víte, že Agressor je první francouzská extrémní metalová kapela, která podepsala smlouvu se zahraniční nahrávací společností? Však poslechněte sami a pochopíte proč.