RockShock

Internetový rockový magazin

Metal Factory pokřtili debutové album Defeat All a spolu s Portou Inferi ‘porazili’ Ostravu

6. května 2022, Ostrava, Barrák Music Club

Text: Jiří Olszar
Foto: Jiří Olszar

Nová ostravská kapela Metal Factory se konečně dočkala křtu ohněm. Doslova na domácí hroudě v ostravském klubu Barrák si odbyla koncertní premiéru, kterou spojila i se křtem svého nedávno vydaného debutu Defeat All. A aby to byla oslava jaksepatří povedená, přizvala si skupina nejen spoustu zajímavých hostů, ale i pódiového sparing partnera, kterým nebyl nikdo jiný než novojičínská Porta Inferi.

Toto spojení slibovalo vskutku výjimečný hudební zážitek, což dokazoval nejen předprodej vstupenek, ale i natěšené reakce fanoušků na sociálních sítích. A patrné to bylo i z množství návštěvníků, kteří se začali srocovat u klubu hodnou chvíli před jeho otevřením. Rozhodně ale nestrádali, neboť přilehlá restaurace již nabízela venkovní občerstvení na stojáka, takže všichni přítomní už mohli vesele ladit formu.

Po vpuštění do klubu bylo hned všem jasné, že tento večírek bude mít bezva diváckou kulisu. Dorazilo kolem tří stovek po muzice hladových fans a otevřen byl i druhý klubový bar, což nebývá u tuzemských koncertů zrovna zvykem. Na pódiu bylo také vše připraveno, takže už nic nebránilo startu tohoto metalového večírku. Úvodního výkopu se ujali METAL FACTORY, a to přesně v takovém duchu jako na samotném albu, tedy powermetalovou vypalovačkou Never Again. Zprvu lehká nervozita poměrně brzy vzala zasvé; dost zásadní vliv na to měl určitě i pohled do krásně zaplněného klubu. Rozjezd byl samozřejmě ze strany fanoušků pozvolnější. Přece jen šlo o novou kapelu i novou muziku, kterou mnozí ještě neměli tolik naposlouchanou, ale třeba hned v následující pochodově šlapající Wicked Delusion už většina z přítomných ukázkově protřepávala palice. Tempo se stupňovalo, takže další kus Immortal Combat přidal na obrátkách, stejně jako samotné publikum. Přes střední tempo v Infection With Relief a Dirty Game, kterou kytarista Vašek Moch věnoval Pavlu Novotnému (nový kytarista Salamandry), jenž do ní nahrál působivé kytarové sólo, se přehouply před očekávanou pauzou až k první pomalejší věci Compunction, kde se krásně předvedly obě zpěvačky – Zuzana Batková a Pavlína Mochová. Někteří zamilovaní si i pěkně ‘zaploužili‘.

A dotančili až ke slavnostnímu okamžiku, kterým byl samozřejmě křest debutového alba Defeat All. Metal Factory si pozvali hned tři kmotry – zpěvačku Viktorii Surmovou, která si díky tomu prodloužila pobyt v Ostravě, když zde jen den předtím vystoupila s kapelou Surma, známého moderátora Jirku Bastu a chybět nemohl ani Michal Rucký, který ‘spáchal‘ na albu opravdu parádní zvuk. Křtiny mělo album tedy zdárně za sebou, a tak se mohlo už ve zcela uvolněné náladě pokračovat dál právě titulní Defeat All. Během večera vlastně zazněla kompletní nahrávka, takže nechyběla ani skvělá No One Knows, kterou Vašek Moch údajně na desku či koncert ani nechtěl, ale to by mu někteří fans neodpustili… Naživo vážně skvěle fungovala, což dokazoval i dobře rozjetý mosh pit. Ve druhé půlce došlo i na další pomalejší kousek Old Day, kterou okamžitě vystřídala divoká smršť Voice From Within; takový ‘dáreček‘ pro nejnovějšího člena Dana Jurečka, který zvýšil počet bývalých členů Salamandry ve skupině na tři. Po Vaškovi Mochovi zde totiž působí i baskytarista Jarda ‘Pišta‘ Sedláček. Čas neúprosně uháněl, a než se člověk nadál, byl zde téměř konec. V něm se na pódiu opět objevila Viktorie Surmová a zpěvák Tomáš Hradil (Salamandra, ex-Trezor), kteří vokálně vypomohli v epicky laděné – trochu Freedom Call evokující – Live Your Dream. První ‘veřejná zkouška‘ dopadla více než dobře. Případné nedostatky, plynoucí jen z nervozity, byly bohatě vyváženy skvělou muzikou a neskutečně pozitivní energií, která proudila jak z pódia, tak i z publika.

Ostřílená parta PORTA INFERI už patrně trémou netrpí a její vystoupení bývají tradičně na vysoké úrovni, což se samozřejmě snažila dokázat i zde v Ostravě. Ale i oni byli překvapeni touhle krásnou návštěvou; jen se snad mohli obávat, zda jim Metal Factory fanoušky nevyšťavili ze všech sil. První tóny úvodní Digital World ale zapůsobily jako živá voda, a kapele tak bylo hned jasné, že ještě bude z čeho ‘ždímat‘. A živost se nevytratila ani s trochu starší Day By Day, která zněla naživo brutálněji než původní albová verze. Ostatně skupina to tlačí v poslední době tvrdším směrem, takže se z původního power metalu pomalu, ale jistě prokousává k tzv. powercoru, který ale umí i dnes prolnout něčím ‘umírněnějším‘. Takový příklad přišel třeba v momentě, kdy hned po sobě zazněly dva stále aktuální singly Svobodná cela a Warbringer. První z nich je samozřejmě mateřštinou opatřený polocajdák, který bodoval především u hezčí části fanoušků. Druhá už je samozřejmě pořádný powercorový nátěr, který i zde v Ostravě pěkně roloval ponožky, a je to jasná vize, kam budou, nebo by měly, kroky kapely směřovat. Ostatně i poslední singl Behind The Wall tento směr jen potvrzuje.

Vlastně i zatím poslední deska Alive, která v setlistu převažovala, už vystrkovala čertovské rohy. Kromě již zmiňované Digital World dostaly prostor i kovotepecká Blacksmith, pěkně dusající Deeper Than Hell, skotačivá Dead Or Alive, Phoenix posedlá melodiemi i agresivitou, ale i balada Wings Of Dream. Než kytaristi Mirek Andrássy a Honza Noga naladili akustické kytary pro tento song, bylo v klubu docela veselo. Zpěvák Radim Korbel toho mezi skladbami moc nenamluvil, ostatně za něj hovořil jeho skvělý zpěv a bezvadná muzika, ale menší pauzy využil aspoň k recitaci mikrobásně o dásních, i když se z publika ozval i požadavek na zazpívání lidovky Beskyde, Beskyde. Úsměvy na pódiu ale rozhodně nezmizely ani v dalším průběhu koncertu. Kluky to evidentně bavilo. Přísný profesorský výraz se snažil držet jen bubeník Lukáš Kroutil. Ona to není žádná sranda tlačit takovou mašinu jako Porta Inferi, ale stejně v závěru spokojenému úsměvu neodolal. Bylo to veselé a zároveň i trochu smutné, protože se kapela pomalu loučila se svým baskytaristou Jardou Dobrotou, který ještě odehraje pár domluvených koncertů a pak definitivně končí. Přímo jemu pak byla věnována postarší skladba Fear, od Honzy Nogy dostal navrch i hubana. I když se jednalo o původně poslední skladbu, fanoušci kapelu rychle vyvedli z omylu. Chtě nechtě, ale určitě chtě, tedy jako přídavek zopakovali Blacksmith a šli se s fanoušky pobavit a opít; tak zněl aspoň jasný plán.

Návštěva tohoto metalového večírku rozhodně stála za to. Fanoušci dorazili i z širšího okolí a po celou dobu dokazovali jasně svou přítomnost a spokojenost oběma kapelám. Totéž ostatně dokazovali i samotní muzikanti fanouškům. Porta Inferi, to byla jistota, která nedokáže nikdy zklamat, a Metal Factory naznačili, že vykročili do své nové muzikantské éry tou správnou nohou. Za takovou premiéru se rozhodně nemusí stydět. Asi by nebylo marné si tohle kapelní spojení někdy zopakovat. Jak asi mnozí vědí, stane se tak například v létě na charitativním festivalu HellPdays (19.–20. 8. 2022) – a to bude teprve jízda.


DALŠÍ REPORTÁŽE

Zhlédnutí: 2299

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *