RockShock

Internetový rockový magazin

Druhý ročník Radvanické Rockové Rokle se mimořádně povedl

7. srpna 2021, Ostrava-Radvanice

Text: Martin Vaněk
Foto: Martin Vaněk

Po loňském premiérovém, a dodejme úspěšném, ročníku Radvanické Rockové Rokle bylo rozhodnuto, že se toho letošního musíme zúčastnit. Tento festiválek pořádá místní nadšenec prakticky u sebe na dvorku (u stodoly s velkou zahradou), dalo by se tedy říct, že se jedná o velmi přátelský a pohodový festival, kde se setkají známí, pokecají u dobré muziky, popijí přitom pivko a vůbec se dobře pobaví.

Do hezkého místa jsme dorazili těsně po vystoupení druhé kapely TERALODON, kteří to právě zabalili (tedy svůj koncert). Trochu jsem měl obavu, jak to tam po těch vydatných deštích bude vypadat, ale v sobotu bylo krásně, a tak areál byl připravený na návštěvníky přímo ukázkově. Protože slunce pálilo opravdu dost, lidé vysedávali ve stínu a čekali na další kapelu. Tou byla PORTA INFERI, a protože patří mezi naše oblíbené, vyrazili jsme dopředu, abychom si její set užili. A stálo to za to. Perfektně sehraná kapela, velmi dobrý zvuk, to prostě nemělo chybu. Mezi jednotlivými kapelami byla cca půlhodinová pauza, byl tedy dostatek času doplnit tekutiny a trochu obhlídnout areál. Ten byl hned vedle cesty, po které se v minulosti jezdily motocyklové závody Radvanický okruh. Ve stodole bylo k vidění pár věnců pro vítěze, poháry, ale také u cesty pomníky těch, co zde smrtelně havarovali.

Další vystupující kapelou byli skoro domácí BASTARD, jejichž kytarista sem chodil do školy. Slunce bylo stále dost vysoko, ale začínalo se schovávat za zastřešení pódia, lidé toho hned využili a najednou jich bylo před pódiem poměrně dost. Kapela si to tedy skvěle užívala. V duetu Osudy se mihla jako host zpěvačka Lucka Roubíčková. Jak jsem psal, festival na mě působil rodinným dojmem, stánků s občerstvením bylo dost, netvořily se žádné fronty, člověk si mohl sednout (lehnout), kam chtěl, nikdo nikoho neprudil, a tak i ochranka neměla žádnou práci, prostě pohoda. Výborný nápad bylo zřízení plošinky pro vozíčkáře, ti si mohli tedy koncert užít s krásným výhledem na kapely.

Co mě na tento festival hlavně lákalo, byl výborný výběr kapel. Proto mě potěšili i následující VIXLAIVANT, kteří svým punkovým přístupem ke koncertu a k uvádění skladeb trochu překvapili na metal naladěné obecenstvo a postupně si je získali na svou stranu. Jako další vystoupili FORREST JUMP, které jsme viděli před cca 14 dny na festu v Hořicích. Jejich energická muzika je naživo opravdu síla. Diváci kapelu také dost podporovali. V průběhu jejich setu došlo přímo na pódiu k zajímavé události, a to žádosti jednoho fanouška o ruku své přítelkyně. No kdo z vás se může něčím podobným pochlubit?

EUFORY oproti loňskému roku, kdy jsme je viděli naposledy, přijeli s novým baskytaristou. Kapela ale jede velice slušně a její výkon byl profesionální. Však se jim také od diváků dostalo velice slušné odezvy. Samozřejmě zazněl i hit Be My Brother, který byl věnován nám, Čechům. Bohužel jejich hrací čas byl omezený, a tak se s lidmi rozloučili a přenechali místo kapele, kterou jsme také viděli v Hořicích, a tou byla DOGA. Příprava jejich setu trvala trochu déle, ale po úvodním laserovém intru bylo jasné, kdo je headlinerem tohoto festivalu. Plno lidí před pódiem, kteří se u jejich setu výborně bavili. Hráli ty největší vypalováky, a že jich tedy za dobu existence mají. I svou show mají taky perfektně zmáknutou, všechno spolu prostě sedělo a strhlo hodně lidí, včetně mě, na svou stranu.

Další kapelou byli KRUCIPÜSK, kteří letos slaví 30 let na scéně. To byl ale mazec hned od úvodní skladby, svým nabušeným zvukem museli probudit i některé už spící. Kapela v klasické sestavě – bicí, baskytara, kytara, zpěv – a k tomu tolik energie, co z toho šlo vymáčknout. Pro mě tedy naprostý vrchol festivalu, bez zbytečných řečí to do nás prali, no paráda. Ohlas sice neměli takový jako předchozí kapela, ale vůbec na to nedbali a jeli pořád do plných. Profesionální výkon se vším všudy. Jejich set končil hodně po půlnoci, a protože se naskytla nabídka odvozu autem domů, využili jsme ji a poslední kapelu MAD FREQUENCY jsme už neviděli.

Druhému ročníku Radvanické Rockové Rokle nebylo co vytknout. Počasí úplně luxusní, naprosto famózní zvuk, dostatečný počet stánků s občerstvením, míst k sezení, kdo chtěl, mohl spočinout ve stínku na kraji zahrady. Pestrý výběr kapel, každý si tam mohl vybrat. Já myslím, že těch cca 700 diváků muselo být spokojeno. My určitě ano a už teď se těšíme na další ročník.


DALŠÍ AKTUALITY

Líbil se vám tento článek?

Zde jej můžete ohodnotit!

Průměrné honocení 0 / 5. Počet hlasů: 0

Zatím žádné hodnocení! Buďte první, kdo ohodnotí tento příspěvek.

Visits: 1195

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *