The Rasmus – V České republice máme velmi silnou fanouškovskou základnu
Text: Michaela Horáková
Foto: Michaela Horáková
Nejpopulárnější finská kapela THE RASMUS v polovině června zavítala do ikonického Majestic Music Clubu v Bratislavě. Tři hodiny před začátkem koncertu se skupina v kompletní sestavě (LAURI, AKI, EERO a EMPPU) rozpovídala nejen o aktuálním dění, ale lehce nakousla i věci budoucí či opětovné setkání s českými fanoušky, se kterými souvisí i jedno zatím nesplněné přání.
Vítejte zpátky na Slovensku, dlouho jste tady nevystupovali, tak je to pro nás celkem vzácná návštěva.
Lauri: Moc děkujeme. Víš, že si na tebe pamatuji už z dřívějška?
Opravdu? To je moc milé. Už jsme spolu dříve dělali rozhovor. Navíc spravuji váš česko-slovenský fanklub.
Lauri: Ano, přesně tak. Přemýšlím, kdy jsme tu byli naposledy.
Aki: Kdy to tak asi bylo?
Lauri: Že by tak patnáct let zpátky? Je to každopádně dlouho.
Ve střední Evropě ale vystupujete poměrně často. Viděla jsme už náhled jarního evropského turné, ale zatím se tam neobjevila Praha. Tak jak to s ní vypadá?
Aki: Možná ano. Budeme ještě přidávat i nějaká vystoupení na festivalech. Tak uvidíme. I koncert v Brně v minulém roce byl skvělý.
Letos budete i na festivalu Masters Of Rock ve Vizovicích, což bude pro vás novinka.
Eero: To ano, ještě jsme tady nehráli, ale už jsem na festivalu kdysi byl jako divák a vypadá to jako fajn akce.
Letos jste stihli i turné po Americe s kapelami The Hu a Apocalyptica. Jak k tomu vlastně došlo?
Lauri: Je pravda, že moc často se tam nevyskytujeme. Vlastně jsme podepsali smlouvu na naši poslední desku s americkým vydavatelstvím a chtěli jsme se více soustředit na americkou hudební scénu. Navíc členové z kapely Apocalyptica jsou už snad 30 let našimi velmi dobrými přáteli. Začínali jsme s kapelami zhruba v podobném čase, máme spoustu společných vzpomínek i několik písní. A tak mě napadla myšlenka naskočit do busu a vydat se do Ameriky. A bylo to opravdu skvělé.
Aki: Protože to byl takový skvělý balíček.
Emppu: Přesně, dvě finské kapely dohromady na jednom pódiu. Lidi to milovali.
Aki: Navíc bylo vždy plno.
Bylo by fajn mít takové turné i v Evropě.
Aki: Už jsem se ptal, jestli by bylo možné něco takového uspořádat i v Evropě, Jižní Americe nebo třeba v Austrálii, tak uvidíme. Byla to zábava, užili jsme si to.
A vzniklo i něco nového s Apocalyptikou? Vaše předchozí společné písně totiž měly úspěch.
Lauri: V tuto chvíli ne. Nevím, jaké mají teď kluci z kapely plány. My se teď soustředíme na naše poslední album a zároveň už připravujeme to následující.
Na to jsem se právě chtěla zeptat. A kolik nových písní už nyní máte?
Aki a Lauri společně: Pár jich už je. Ale zatím máme hlavně hodně nápadů. Snažíme se na albu pracovat během jednotlivých turné, protože teď máme celkem dost koncertů. A na příští rok také. Je to sice trochu komplikované, ale zároveň i dost inspirující. Jak jsme na turné, potkáváme každý večer spoustu fanoušků, cítíme tu energii. Vidíme, jak na naše songy reagují. A pak diskutujeme, jestli ten a ten nový song, který právě máme, bude s publikem fungovat. A navíc je skvělé, že se to vše děje, aniž bychom měli nějakou pauzu. Něco jako vzít psací pero a říct si, teď napíšu tento song. Zní to asi moc romanticky. Prostě se neuzavírat jen do nějaké bubliny. Ale také si musíme být jistí, abychom se neunavili a nevyhořeli, kdybychom to takhle nechali běžet třeba dva roky.
A kdy si tedy myslíte, že by mohlo vyjít?
Lauri: Doufám, že v příštím roce, ale zatím nevíme. Vše potřebuje svůj čas, aby se to poskládalo a vyšlo po celém světě.
Aki: A ještě budeme oznamovat jedno turné, tak máme dost napilno, ale jsme stále naživu a máme ze všeho radost.
Když se vrátíme k vašemu aktuálnímu albu Weirdo, je tam více hudebních stylů, ale stále zní jako vy. Jak jste toho docílili?
Eero: Trochu jsme experimentovali s tvrdšími riffy, ale pořád jsme ti stejní lidé, milujeme podobné věci po celou dobu. Lauriho hlas je samozřejmě velmi důležitý, i vše, co zazní zároveň s ním.
Emppu: Ale jádro nebo esence těch písní jsou právě tím, jak nás fanoušci lehce poznají. To je přesně ten zvuk, který zní jako my. I když použijeme tvrdší zvuk, jako je tomu u poslední desky. Ale pocitově je to stejné.
Lauri: Je to stále stejné, když píšeme píseň, potřebujeme to z ní cítit. Abych se s ní cítil dobře, už když ji píšu. A jakou tomu pak už dáme melodii, refrén a nádech. A když pak kteroukoliv píseň z nového alba zahrajeme pouze s akustickou kytarou, nebudou se tak moc lišit od skladeb, které jsme vydali třeba před deseti lety.
Emppu: Songy se liší například jen produkcí nebo použitím tvrdšího zvuku.
Lauri: Je to skvělá kombinace, protože máme spoustu jemných a emotivních melodií, v textech se často objevují odkazy k přírodě, občas jsou i více romantické. A když to pak zabalíme do tvrdšího hávu, tak je to skvělá trefa.
Akustická část vašich koncertů je vždy úchvatná a mezi fanoušky oblíbená.
Aki: To ano, taky si ji užíváme, je to zábava.
Lauri: Je to hezký moment, když sedíme a můžeme tak i pocitově být blíž publiku.
Kterou píseň z alba Weirdo máte osobně nejraději a proč?
Lauri: Zrovna dnes na zvukové zkoušce jsem si užil píseň Rest In Pieces, která je vlastně pro mě dost osobní. Byl to jeden z posledních songů, které jsme přidali na album. Inspirace se najednou objevila, druhý den už jsem posílal kapele demo, co si o té písni myslí.
Aki: A reakce byla: „Ano, pojďme to hned udělat!“
Lauri: Zamluvili jsme studio v Helsinkách hned na další den. A stal se z toho skvělý song.
Emppu: A vlastně to byl první singl, který jsme z desky Weirdo vydali.
Lauri: To ano, má takový čerstvý náboj. Ale není jednoduché ji zahrát, a hlavně zazpívat, ale jak jsme už delší dobu na turné, tak se to zlepšilo a nyní si tu píseň už užívám, než abych měl v hlavě, jak se přes tu skladbu dostat. A nechávám průchod svým emocím.
A myslíš si, že ten ‘kamarád‘, kterému je ta skladba adresována, ví, že je o něm?
Lauri: Myslím, že to ví, ale už jsme se od té doby nesetkali.
A jakou další skladbu byste vybrali?
Emppu: Já bych zvolila Banksy, líbí se mi ten punk rock, který z ní pocitově jde. Je to zároveň rychlý song a plný zábavy.
Aki: Mojí oblíbenou skladbou je už dlouho Creatures Of Chaos, rád ji hraju. Zpráva v pozadí je, že na naši show může přijít kdokoliv a může cítit, kým vlastně je. A platí to obecně pro celý svět.
Lauri, spolupracoval jsi na písni Oh What A Dream We Had pro Prevent Cancer Foundation. Víš, že autorem té písně je náš český zpěvák Michal David?
Lauri: Ano, to vím. Dokonce jsem se s ním setkal. Nejprve jsem s ním mluvil přes Zoom a dostal jsem nabídku se k tomuto dobročinnému projektu připojit. Pak jsem vše nahrál doma a následně se vydal do New Yorku na party k vydání písně. A právě tam jsme se potom potkali. Mám rád hodně ty starší klasické písně, třeba i od Eltona Johna. A tady ta píseň měla takovou milou melodii, měl jsem z ní dobrý pocit.
Když tady vystupujete po delší době, připravili jste si nějaký speciální setlist?
Lauri: Už jsme ho dali dohromady a zahrajeme jak ty známé hity z předchozích alb, tak i z toho posledního a pár rarit.
Emppu: Budou tam i písně, které jsme letos moc nehráli.
Eero: Navíc je to pro nás dost speciální po těch letech přijet do Bratislavy.
Lauri: A je to i takové osvěžení mezi spoustou festivalů mít i jeden klasický koncert.
Emppu: A pro mě je to úplně poprvé, co hraju na Slovensku.
Emppu, jak si užíváš být jedinou holkou v kapele?
Emppu: Nemyslím si, že tohle je nějak důležité, všichni jsme muzikanti.
Aki: A zároveň jsme všichni přáteli.
A co byste na závěr vzkázali českým fanouškům?
Lauri: Víme, že tady máme velmi silnou fanouškovskou základnu, navíc silnější než na jiných místech v Evropě. Když mi bylo nějakých osmnáct, vydali jsme se do Prahy užít si dostatek zábavy a mám z toho období spoustu hezkých vzpomínek, jak jsme se procházeli po městě a obdivovali tu krásnou architekturu.
Aki: V Praze to milujeme, je to vždy zábava.
Eero: Myslím si, že máte dobrý hudební vkus. Navíc od vás pochází spousta skladatelů klasické hudby, máte dost rockových kapel, i po světě vyhlášených festivalů, jako je třeba festival Rock For People.
Lauri: Přáli bychom si tam někdy zahrát.
A pro všechny fanoušky přikládáme pozdrav od kapely The Rasmus:
- The Rasmus – V České republice máme velmi silnou fanouškovskou základnu
- Martin Zeller (Cocotte Minute) – Na závody taky nejedeš, abys byl až druhej!
- Forrest Jump – Jedinou jistotou je vždycky nejistota
- Blitz Union – Naše image vychází z tajemné entity
- Demiurg – Deathmetalová lidská stoka
- Sfarath – Novodobí metaloví horníci
