Demiurg – Deathmetalová lidská stoka
Text: Jiří Olszar
Foto: archiv skupiny
Severomoravští DEMIURG se před devíti lety uložili k ledu a nebylo zcela jasné, zda ještě někdy vypustí ze záhrobí tuhle deathmetalovou hydru. Při realizaci minulého alba Webs Of Life zbylo ale hlavnímu skladateli, frontmanovi kytaristovi LUMÍRU KRÖMEROVI, v šuplíku několik nápadů, které jej inspirovaly k tomu, udělat nějakou novou muziku. Spojil své síly se svým dlouholetým společníkem MARTINEM ‘MEGOŠEM‘ VAŇKEM a letos tato obnovená spolupráce vyústila ve vydání nového alba Human Sewer. Oba hlavní aktéři se s námi podělili o informace nejen o aktuálním dění kolem kapely.
Před devíti lety jste uložili Demiurg k ledu. Co jste mezitím podnikali?
Lumír: No, já jsem hrál v kapele Zone, pak jsem odešel. Martin hrál v Solar System, kde vlastně funguje pořád. Jinak jsme ale společně nedělali nic.
Když jsi skončil v Zone, tak ses přestal muzice věnovat úplně?
Lumír: Na nějakou dobu jo. Na všechno jsem se vykašlal kvůli rodinným povinnostem. Ale před nějakou dobou jsem nastoupil do skupiny Clustter jako baskytarista.
Martin: Musíš ale říct, že jsi měl připravené své songy, se kterými jsi vystupoval.
Lumír: Jo, ty myslíš ty osobní instrumentálky? Tak to jo. Ono se tomu říkalo takové české ‘G3‘. Dělal to se mnou Kamil Havelka v Hard Cafe. Tam jsme právě hráli naše osobní instrumentální skladby s pozvanými hosty. Byl tam třeba Peťa Henych, Kamil Střihavka, Michal Pavlíček. To byla ale moje jediná hudební aktivita po Zone, nebo vlastně i v době fungování Zone.
A jak vlastně došlo k tomu, že jste opět oživili Demiurg a vydali nové album Hunam Sewer?
Lumír: Mně vlastně zbyly z toho minulého alba Webs Of Life ještě v šuplíku dvě skladby. Tak jsem je vzal, trochu okořenil a změnil nějaké pasáže. Načež jsem oslovil Martina, jestli bychom nenatočili nějaké nové album. Pak jsem začal dělat další a další skladby.
To bylo v jaké době, kdy jste začali společně opět něco plánovat?
Martin: Já myslím, že to bylo někdy v létě 2023, nebo tak nějak, kdy mi to Lumír poslal. Já jsem měl v té době tak nějak volno, tak jsem si do toho natočil basu. Vzájemně jsme si to posílali a někdy na konci toho roku jsme to měli prakticky hotové.
Lumír: Ono to šlo strašně rychle. Já jsem tak skládal ty písně, a ono to šlo jedna za druhou.
Dělali jste na tom jen vy dva?
Lumír: Jo jo.
Martin: No, Lumír udělal 99 procent muziky. (smích)
Lumír: Tak já jsem udělal bicí, nějakou tu kostru, Martin si tam udělal tu basu, co se mu nelíbilo, to se upravilo. Bicí do titulní skladby Human Sewer nám nahrál Honza Gajdoš, Martinův kolega ze Solar System.
Martin: My jsme zrovna v té době šli točit se Solarem skladbu Svítání, tak jsem to Honzovi poslal, aby si to poslechl a jestli by nám při jednom nahrávání nenatočil i bicí do Human Sewer.
Lumír: Kdyby ale chtěl, mohl natočit i celé album. Na to ale neměl tolik času.
To je tedy jediný host na nahrávce?
Lumír: Vlastně jo.
Martin: Jako co se týká nahrávání, tak byl opravdu jediným hostem. Jinak Tomáš ‘Digaz‘ Pletnický nám pomohl ve studiu po té technické stránce. Hodně nám pomohl s tím, jak se vlastně dneska točí, jaký se dneska dělá zvuk, protože my jsme o tom měli trochu jinou představu. Co se týče zvuku, ten jsme vlastně nechali kompletně na něm.
Lumír: ‘Digaz‘ měl taky původně takovou představu, aby to byl tak trochu old school, ale my jsme chtěli, aby byl ten zvuk přece jen trochu jiný, takový hutnější.
Takže Lumír položil základy a Martin tvrdil muziku?
Martin: Dobré to je v tom, že Lumír mi v tomto směru dává naprostou volnost. Třeba v jiných kapelách se ta basa moc řeší. V Demiurgu je to ale v klidu. My se vlastně známe snad už dvacet let, takže mi Lumír dává volnou ruku a někdy ta basa dá skladbě nový rozměr a přizpůsobí se jí i některé pasáže.
Lumír: Teď, když jsme dva, tak se to i lépe dělá, protože ti do toho nikdo další nekecá. (smích)
Martin: Lumír prostě udělá nějakou tu kostru a já mu to hezký rozmrdám. (smích) Jsem vlastně takový ‘dotahovač‘, aby ta skladba ve finále vypadala dobře.
Po poslechu novinky a srovnání s minulou deskou je ten rozdíl ve zvuku hodně slyšet.
Lumír: Jo jo, je to rozdíl. On to dělal, neříkám, že třeba úplně podle Kreatoru, ale snažil se tomu zvukově přiblížit. Prostě aby to znělo trochu světově a mělo to nějaké grády.
On je ale docela jiný i tvůj zpěv. Už to podle mě není ten ječák à la Chuck Schuldiner. Nechtěl jsi už do toho jít, nebo to už po té době nešlo?
Lumír: To už prostě nešlo. Devět let jsem neřval. Kdybychom možná zase hráli, tak bych se tam zase dostal. Ale ‘Digaz‘ a Martin říkali, že takhle je to lepší. A jak jsem se doslechl, takhle podobně zpíval Chuck ve svých začátcích.
Martin: Dokonce i moje manželka Milena říkala, že ten zpěv je rozhodně lepší než dřív. (smích)
Lumír: Je to teď takové srozumitelnější a není to tolik uřvané. Ale technicky to fakt už nešlo.
Na nové desce je slyšet poněkud výraznější baskytara. To je přímo ‘Digazova‘, nebo Martinova práce?
Lumír: No, já si myslím, že jsme měli basu vždycky víc vytaženou.
Martin: Když jsme to natočili, tak nám ‘Digaz‘ posílal různé verze skladeb, ale nám se pořád nepozdával zvuk kytar. Byly jakoby utopené a v jiných frekvencích, než bychom chtěli. Tak to poupravil a najednou byla víc slyšet i baskytara, aniž by se na ní nějak přidávalo. Ale záměr to rozhodně nebyl.
Mohu jen potvrdit, že je vše teď nějak líp a srozumitelněji slyšet.
Martin: Ty původní demoverze byly takové zahuhlané a moc jsme s tím spokojeni nebyli. Tím jsme asi ‘Digaze‘ namotivovali k lepšímu výkonu. (smích)
Lumír: Ale je fakt, že třeba i kytarista ‘Žabák‘, další Martinův dnes už ex-kolega ze Solaru, nám radil, jak se má ten dnešní zvuk dělat. Že se to má právě dělat takové trochu zahuhlané, že se to nemá dělat hned do čista. Pak se s tím dá daleko lépe pracovat. Takže jsme se toho drželi a ‘Žabák‘ je vlastně takový další konzultant. Chtěli jsme, aby nám pomohl s celou deskou, ale nakonec se té finální fáze ujal právě ‘Digaz‘. Pochopil, jak to má vlastně udělat, a bylo to.
Jak samotné natáčení probíhalo? Bylo to v pohodě, nebo se vyskytly i nějaké problémy?
Martin: Moc jsme se s tím nesrali. (smích) Předtím jsme to pořád šperkovali, ale teď jsme to nahráli doslova na první druhou dobrou.
Lumír: Šlo to fakt rychle.
Martin: Možná tam jsou nějaké menší chybky, ale řekl bych, že samotnému výsledku to jen prospělo. Předtím se to nahrávalo po pasážích, teď to bylo skoro najednou.
Lumír: Samozřejmě nějaké techničtější věci se nahrávaly víckrát, když se nedařilo.
Před nástupem do studia jste se i osobně scházeli?
Lumír: Ne, vůbec.
Martin: Já jsem ani nevěděl, jak teď vypadá. (smích)
Lumír: Ani nebylo vlastně proč. Martin to měl doma, já to měl taky doma, takže jsme si to i nacvičili doma a pak jsme jen přišli do studia. A texty jsem si vlastně taky dělal sám. Protože ale nejsem zdatný angličtinář, s překlady mi pomohla moje ségra a Sebastian Bartek ze Zone. Už i ty texty vlastně dělám trochu jinak. Kdysi jsem napsal text, někdo mi ho přeložil a já se ho jen naučil. Už se docela vylepšil Google překladač, takže i pomocí něho texty doupravuji tak, aby se mi to lépe zpívalo.
Už tady padla zmínka o Chucku Schuldinerovi. Poslední skladba 34/7 Honor His Memory je věnována právě jemu. To už bylo nějak dopředu vymyšlené?
Lumír: Ano, skladba je věnována jemu, ale neměl jsem ji dopředu připravenou. Vlastně teď ani nevím, jak přišel ten nápad.
Martin: Když si poslechneš naše alba, tedy kromě toho prvního, tak tam pokaždé najdeš takovou odlišnou skladbu, kterou jsme chtěli Chuckovi věnovat, aby se na něj nezapomnělo. Když jsme ale připravovali 34/7 Honor His Memory, nevěděli jsme, jak samotnou skladbu ukončit, tak jsme tam hodili kousek Perennial Quest z desky Symbolic. A z toho to vlastně vyplynulo, že jsme ji opět věnovali Chuckovi.
Lumír: Samotný text je právě tak nějak o jeho životě, nemoci i prohraném boji, a hlavně aby se na něj nezapomnělo. Původně mělo být uprostřed sólo z Crystal Mountain, ale Martinovi se to nějak nepozdávalo, tak jsme tam nakonec použili ten konec z Perennial Quest.
Je deska nějak tematicky zaměřená, nebo má každá skladba svůj vlastní příběh?
Lumír: Každý song je věnovaný něčemu jinému. Třeba Virus je o covidu, Silent Death je o tsunami, Cult Of Influence je pro změnu o tom, jak nás všude sleduje ‘velký bratr‘, 4000K je o svržení bomb na Hirošimu a Nagasaki a zastrašování lidí, Human Sewer, to je vlastně v překladu lidská stoka, je to o tom, jak se zbytečně zabíjíme, že si vlastní blbostí ničíme prostředí. Unfair Justice je o těch ‘skvělých‘ právnících, kteří kryjí různé hajzly, Parasite! je o uprchlících, kteří k nám míří přes moře, a Pyromania je myslím jasná – o borci, který je ‘dieťa plameňov‘. (smích) No a poslední je tedy věnována Chuckovi. Fakt se mi to nepsalo špatně, ale ke konci bylo vidět, že mi dochází básnická múza. U těch prvních pěti skladeb to bylo v pohodě, ale pak už to moc nešlo. (smích)
Fyzické CD mám v ruce. Je nahrávka dostupná i digitálně?
Lumír: Ano, je dostupná všude, na všech streamovacích platformách.
Vy jste momentálně jen dva. Uvažujete o rozšíření sestavy a koncertování?
Lumír: My chceme, ale základ je bubeník, a ten prostě zatím není, respektive ho nemůžeme najít, nebo se ještě nenarodil. (smích) Celou tu dobu to vlastně byl problém. Dva tři roky před rozpadem odešel Michal Bohunovský, takže jsme byli bez bubeníka. Nedávno jsem jej oslovil, ale on už nehraje.
Takže momentálně jste ve fázi hledání bubeníka. Osobně mě napadl již zmiňovaný Honza Gajdoš.
Lumír: Snažíme se, ale sehnat někoho do Demiurg, to je hodně těžké.
Martin: Honza by i chtěl, ale momentálně žije v jižních Čechách a ta vzdálenost je dost šílená. Třeba se Solarem máme jen pět zkoušek za rok a neumím si představit, jak by zvládal ještě zkoušky s Demiurg. Ona je ta muzika přece jen technicky trochu jinde. Ale jinak by to možná šlo.
Lumír: Já myslím, že by to určitě šlo. On je šikovný, už jen podle toho, jak nabubnoval Human Sewer. On to pořádně ani neznal, ale popasoval se s tím výborně.
Pokud by se tedy nový bubeník našel, uvažovali byste i o obnovení Death Revivalu?
Lumír: Možná jo. Nějaké nabídky jsou.
Martin: To by bylo spíše až druhořadé.
Lumír: Ze začátku bychom spíše zařadili nějaké covery od Deathu. Pak by se vidělo.
Uvažujete i nad nějakým videoklipem?
Martin: Klip by nebyl špatný, ale zase jsme u toho, že jsme jen dva.
Lumír: Mohli bychom si ale udělat nějaké lyric video. To by asi nebyl problém, že bychom se tam objevili i my s kytarami.
Martin: My už vlastně chystali lyric video k Human Sewer, ale nakonec jsme to museli zastavit, protože to nebylo vůbec podle našich představ. Jako klip by byl fajn, ale v momentální situaci to nemá smysl.
Takže na koncerty asi nemá ani cenu se ptát…
Lumír: No, nabídky mi chodí pořád. Dokonce nám chodí i nabídky na Death Revival, který už taky dávno neexistuje. Ale nemůžeme s tím zatím nic dělat, dokud nebude bubeník. Pokud by měl tedy někdo zájem a chtěl by být součástí Demiurg, ať nám napíše na demiurg.metal@seznam.cz nebo facebookový profil. A není problém se scházet na zkouškách jen občas. S druhým kytaristou problém nebude. Tam už zájemce máme.
A jaké jsou obecně reakce na nové album?
Lumír: Vesměs to bylo zatím celkem pozitivní. Martin posílal i CD na recenze do nějakých zinů, tak uvidíme.
Deska je tedy venku, takže zbývá jen scelit sestavu. Máte ale nějaké další plány?
Lumír: Tak já už mám nějaké nástřely dalších skladeb. Mě to tak prostě napadá a průběžně si to nahrávám. Takže není problém točit další album. Ale kdo bude psát ty texty…? (smích) Kdo má pořád vymýšlet ta témata… To bychom se museli vrátit k nějakým rozmrdaným lebkám, jak to bylo v devadesátkách. (smích)
www.facebook.com/demiurgczechband
