Sfarath – Novodobí metaloví horníci

Text: Jiří Olszar
Foto: archiv skupiny
Skupina SFARATH byla původně jen projektem zpěváka LUKÁŠE KLIMŠI, jinak frontmana skupin Sjetý gumy a ChráŇená Dílna, který pod tímto názvem vydal i debutovou desku. Během roku se ale Sfarath proměnil v regulérní kapelu, která začala i koncertovat, před nedávnem vydala klip a už myslí na další desku. O minulých i aktuálních věcech kolem kapely jsme si popovídali jak se samotným frontmanem, tak i s jeho otcem, kytaristou ALEŠEM KLIMŠOU – také členem Sjetých gum –, a baskytaristou JAKUBEM VALEČKEM, který je pro změnu Lukášovým spoluhráčem z ChráŇené Dílny.
Sfarath je poměrně nové jméno na rockové scéně. Kdy a jak vznikl nápad dát dohromady novou kapelu?
Aleš: Musel jsem do Lukáše doslova kopat. On přišel zpívat do Sjetých gum v domnění, že to bude něco profesionálnějšího, ale trochu narazil, i když při tom skládal nové skladby i texty. Tak jsem do něho hučel, aby šel udělat něco jiného, prostě jinou kapelu.
Lukáš: Já jsem vlastně přinesl skladbu Sfarath, na kterou byl natočen i klip, a tak nějak se ‘esgéčka‘ vlastně znovu nakoply. Chtěli jsme dělat i další věci, tak jsem nosil další nové skladby, ale najednou se to zase nehýbalo. Rozhodli jsme se proto, že se odpoutáme a že založíme novou kapelu.
Jestli tomu dobře rozumím, Sfarath vznikl a nahrával už v době, kdy Sjetý gumy ještě tak nějak fungovaly.
Lukáš: Jo, to vznikalo v době, kdy ‘esgéčka‘ ještě hrály. Pak to šlo ale nějak do útlumu, jak už jsem naznačil. Někdy loni v srpnu vyšlo debutové album a pak jsem začal shánět lidi do kapely.
Takže CD už bylo venku a pak se tedy dala dohromady kapela?
Lukáš: Naštěstí se podařilo docela rychle najít bubeníka a pak i další členy, začalo se zkoušet a už v březnu jsme měli první koncert.
Předpokládám, že název kapely je odvozen právě od zmiňované skladby.
Aleš: Název má ale trochu jinou historii.
Lukáš: To jo. Název je starý už hodně dlouho. To jsme se tady s Jakubem o tom bavili už někdy v patnácti. Ten název ale neměl nějaký hlubší smysl.
Aleš: Takhle se měla původně jmenovat ChráŇená Dílna, ale oni takhle skvělý název zazdili. (smích)

Ono to má vlastně spojitost s hornictvím, jestli se nepletu.
Aleš: A s Black Sabbath.
Jakub: Ano, Black Sfarath. (smích)
Vy máte k tomu hornictví nějaký bližší vztah?
Lukáš: Vlastně jo. Taťka dělal na šachtě. To už je ale strašně dávno, co tam dělal. A já tam prakticky taky ještě dělám, než mě za chvíli vyhodí. (smích)
Jakub: Já jsem teda nefáral, ale můj taťka na šachtě taky dělal.
Dneska jste se tady sešli tři, ale v kapele je vás samozřejmě víc. Představte tedy celou aktuální sestavu.
Jakub: Já hraju na baskytaru – kromě Sfarath právě i v ChráŇené Dílně – a občas jsem zaskakoval u Syridas. Ve Sfarath pak dále hraje ještě Dan Leskovjan na bicí, tahle dvojka – Aleš Klimša na kytaru a Lukáš Klimša zpěv –, a brácha Vojtěch Valečko na druhou kytaru. Je to takový rodinný byznys. (smích)
Aleš: Jinak historie spojení Kuby a Lukáše je už hodně stará. Začínali spolu, když jim bylo právě těch patnáct. To měli spolu kapelu Čtverec, která se pak proměnila v ChráŇenou Dílnu.
Jakub: Historii tohoto spojení jsme pak nahráli na album, jednoduše pojmenované Čtverec.
Aleš: Vlastně z kytaristy Jakuba se stal dobrý basák a Lukáš, to je takový multižánr. Co nezahraje on, to zahrají druzí. (smích) A hlavně je tedy i skladatel.
Lukáši, ty jsi tedy momentálně hlavní skladatel?
Aleš: Hlavně to všechno točí a dělá i produkci a zvuk.
Lukáš: A hlavně mě to baví dirigovat. Vždycky vymyslím nějakou píčovinu a pak chci, ať to zahrají. (smích)
Debutová deska Sfarath je tedy po všech stránkách čistě tvoje práce?
Lukáš: Vše vlastně nahráváme ve zkušebně, kde dělám i mix a mastering. V tu chvíli se prostě zkušebna promění ve studio.
Aleš: Je to vlastně home recording, nebo jak tomu říkáš.
Lukáš: No, přímo jsem to pojmenoval Despect Records. (smích) Dneska jsou ty možnosti někde jinde, tak se to dá kvalitně udělat i ‘doma‘.
A jak finalizuješ skladby spolu s kapelou?
Lukáš: Tak první deska byla hotová. Tam to bylo v podstatě dané a šlo už jen o to, se to společně naučit. Teď si to složím, třeba i nahraji, ale finalizuji to právě až s celou kapelou. Přinesu to na zkušebnu, vysvětlím a nechám je, ať si to sami nějakým způsobem přepracují. Je to právě lepší, když tam má každý to svoje. Líp se jim to pamatuje a hraje. Jen je důležité, aby nezmizela ta podstata, nebo když zmizí, ať přijde nějaká lepší.
K loňské debutové desce Sfarath jste před nedávnem vydali i videoklip Samostroj. Někde jste psali, že to místo natáčení je tajné. Neprozradíte k tomu ale přece jen něco?
Aleš: Ne, není to tajné. To jsme napsali jen tak pro některé prudiče. (smích)
Lukáš: Nikde nás nenechali sfárat, to ne. První klip Sfarath od Sjetých gum, který je tematicky podobný, jsme natočili v garáži, kde jsme si postavili šachtu. A při točení klipu Samostroj jsme čirou náhodou dostali kontakt na cvičnou štolu v Paskově, kde je právě věrná simulace šachetního prostředí.
A to místo je vytvořené někde na povrchu?
Jakub: No, je to asi tři metry pod zemí v takovém kopci.
Aleš: Ono to bylo původně určeno pro nácvik důlních záchranářů. Tam se můžeš i normálně podívat. Bývá to otevřeno i pro veřejnost.
Kdo je autorem samotného klipu?
Lukáš: Všechny klipy nám dělal Tomáš ‘Digaz‘ Pletnický. S ním se nám dělá dobře a myslím, že dělá ty klipy moc dobře. On je hodně šikovný a umí i poradit.
Jakub: A napadají ho dost dobré nápady.
Lukáš: Já mu nějak odprezentuji své představy, ale netlačím ho do něčeho, co by bylo nereálné. I proto s námi rád spolupracuje. Navíc umí hezky zjednodušit mé složité představy, a funguje to.
On má vlastně i své nahrávací studio. Neuvažovali jste zkusit nahrát něco i u něj?
Lukáš: Zatím není potřeba. Asi dokud budeme spokojeni s tím zvukem, co máme, tak ne. Ale můžeme někdy zkusit zaexperimentovat.
Zmiňované hornické téma je i obsahem aktuálního alba – a soudě podle fotek z koncertů – i celkové image kapely.
Lukáš: Snažíme se to k tomu směrovat, a když to není přímo o hornictví, tak jsou to takové metafory k danému tématu.
Aleš: Tu image má na svědomí taky Lukáš, když nás diriguje: „Umažte se vlevo, umažte se vpravo, dejte si na hlavu vrtulník, pak přilbu…
Jakub: …zapněte si světlo! (smích)
Lukáš: Jsme prostě takoví novodobí metaloví horníci. (smích) Jako původně nebyla ta show takhle plánovaná. Chtěli jsme ale nějak ucelit tu image, tak jsme to rozvinuli úplně do extrému, a ono to funguje. Lidé se chtějí po koncertě s námi vyfotit, a taky myslím, že je to i originální.

Sfarath je hudebně poměrně jinde než Sjetý gumy nebo ChráŇená Dílna. Jak byste vy sami charakterizovali svou tvorbu?
Aleš: Punk, rock’n’roll, rock a mírně se to dotýká metalu.
Jakub: Já bych řekl, že je to heavy/thrash. (smích)
Aleš: Ale tam to pomalu směřuje. Některé novější skladby už jsou takové agresivnější.
Lukáš: Jestli ‘esgéčka‘ byli hard rock, tak Sfarath je spíš metal. Určitě se to přitvrdilo, a asi to tedy zní i moderněji.
Aleš: Někdy to prostě zní i jako Slayer. (smích)
Máte tedy venku album a už samozřejmě i koncertujete. Jak to máte s aktuálním repertoárem?
Lukáš: Tak třeba Sfarath jsme si přenesli z ‘esgéček‘, ale jinak od nich nehrajeme nic.
Aleš: Jsou to vlastně všechno skladby, které udělal Lukáš.
Lukáš: Na desce je celkem třináct skladeb, ale všechny samozřejmě nehrajeme naživo.
Aleš: Celkem s novými věcmi je jich ale už asi dvacet.
Lukáš: Navíc jsme zařadili do setlistu i jeden cover. Jedná se o ‘Heroin‘, tedy o skladbu Planeta Hieronyma Bosche II od Progres 2. To je asi tak jediný cover, se kterým jsem se za celou kariéru sžil. Zatím se to všude líbilo, tak to byla asi dobrá volba. Možná ho i nahrajeme.
Vaše nahrávky je možné slyšet i na dnes tolik populárních streamovacích platformách.
Lukáš: Jo jo. Dali jsme to vlastně distributorovi a ten to šoupnul všude, kam to šlo. U nás ale nejlépe funguje YouTube a Spotify, takže o to se staráme sami. Ze Spotify dostáváme i nějaké tantiémy. U YouTube je to to trochu složitější. Je tam potřeba splnit několik podmínek, jako třeba celkovou délku přehrání. Ale musí se to stihnout za rok.
Jakub: Možná to ale letos stihneme. Jen Samostroj už má počet zhlédnutí přes šedesát tisíc za dva měsíce a pořád to roste.
Co vás čeká v nejbližší době, co se koncertování týče?
Aleš: Já nevím. Co nám seženeš? (smích)
Lukáš: Tak ta nejbližší akce Jih ožije hudbou bude 16. srpna a pořádá ji městská část Ostrava-Jih. My už tam hráli i s ‘esgéčkama‘. Je to poměrně velká akce a na základě nějakého hodnocení se pak kapely dostanou příští rok na festival Slavnosti Jihu. Já jsem tam právě letos na tu soutěž přihlásil Sfarath, ale z té soutěže se mi původně neozvali a rovnou mi napsali, jestli bychom si nechtěli zahrát přímo na Slavnostech Jihu už letos. Což teda proběhlo, zahráli jsme si tam, a pak se mi teda ještě ozvali i na ten Jih ožije hudbou, takže nám nakonec vyšly oba koncerty. A dokonce nám tam vybrali i ChráŇenou Dílnu.
Jakub: ChráŇená Dílna, pauza, pak jedna kapela a Sfarath. Prostě paráda. (smích)

A jak to máte ohledně domlouvání koncertů, zatím kontaktujete sami, nebo se občas i někdo ozve?
Lukáš: Tak zatím se nám docela dařilo, že se buď ozvali samotní pořadatelé, nebo jsme vyhráli nějakou soutěž anebo nám to domluvil Jirka Basta z Radia HEY, který má svoji agenturu. On se snaží dělat větší akce, takže letos toho už pro nás asi moc nestihne, ale na příští rok by toho mohl stihnout víc.
A co plánujete dál?
Lukáš: Chytáme další klip. Bude to na úplně novou skladbu Černá slast. Ta právě vznikla poté, co jsem si poslechl celou desku Slayer. (smích)
Aleš: No, a jsme u toho. (smích)
Lukáš: To bylo poprvé, co jsem si Slayer pustil. Ale není to úplně thrash.
Jakub: Ale je tam takový nádech.
Aleš: Je to takové temnější. Jsme vlastně kapela s temnou tematikou.
Jednat se tedy bude o novou skladbu, která není na albu?
Lukáš: Přesně. Ta se vydá jako singl, jako takový předvoj další desky, která snad taky vyjde ještě letos. Skladeb už je na to dost, takže jen to nahrát.
Nějaká představa, jak bude klip vypadat, už je?
Lukáš: Zatím hledáme nějaká zajímavá místa. To se nám sice daří, jen nám chybí kontakty. U Sfarath jsme měli kombinaci záběrů s nástroji a děním kolem, u Samostroje jen s děním kolem, a teď bychom chtěli celý klip s nástroji.
Nová deska je tedy v plánu. Nějaké skladby máte už i hotové. Objeví se všechny na novém albu?
Aleš: No, nevím, jestli tam budou všechny zařazené. Ale určitě to bude agresivnější nahrávka.
Lukáš: Já myslím, že se tam vejdou všechny.
Aleš: Ale možná, že to bude jen maxisingl a od Černé slasti to pak poženem třeba do nějakého coru.
Takže nové songy budou opět zcela jiné než ty na loňské desce?
Lukáš: Jiné úplně ne, to bych neřekl.
Aleš: Já bych řekl, že budou kratší a otevřenější a ne tak ‘sladké‘. (smích)
O jednom nadcházejícím koncertě už jsme se bavili. Máte ještě něco dalšího v plánu?
Lukáš: My jsme to rozjeli až letos – a to už je trochu pozdě něco dalšího domluvit. Ale byli jsme překvapeni, že nám vyšly takové dobré akce. Pokud už nic dalšího nevyjde, tak si naplánujeme nějaké klubovky. Jestli se to podaří, chtěli bychom ještě sami za sebe letos udělat akci v ostravském Barráku, kde jsme na jaře odehráli koncert s Protheem.
Jakub: Trošku nám tam sice zmenšili pódium, ale byl to krásný koncert.
Lukáš: Po tom koncertu se nám docela zvedla i sledovanost.
Aleš: Druhý koncert je prostě vždycky zásadní. (smích)






