RockShock

Internetový rockový magazin

V Karviné oslavili významný den kosmonautiky rockovým koncertem

12. dubna 2025, Karviná, Hard Cafe

Text Jiří Olszar
Foto: Jiří Olszar

12. duben si všichni příznivci kosmonautiky připomínají jako den, kdy se vydal do vesmíru první člověk – kosmonaut Jurij Alexejevič Gagarin (1961). V karvinském klubu Hard Cafe se rozhodli toto datum oslavit prvním vystřelením místní kapely KaCity na prkna, která znamenají rockový svět. V roli speciálního hosta se zde představila naopak velice zkušená formace LTB (Láďa Tomis Band), která rovněž přispěla ke zdárnému průběhu této speciální akce s názvem Gagarin Day. Po příchodu do klubu (cca tři čtvrtě hodiny před samotným startem hudební produkce) mě osobně překvapil nebývalý zájem ze strany fanoušků. Těch zde bylo překvapivě hodně a za doprovodu reprodukované muziky 60. let ladili formu u baru či v boxech.

Bylo však zřejmé, že se mezi návštěvníky nenacházeli jen rockoví fanoušci, ale přátelé či rodinní příslušníci především členů KACITY, pro které to bylo vůbec první představení před publikem. Zkrátka a dobře, tentokrát dorazili i Hujerovi a vytvořili atmosféru, která se jen tak nevidí. Pro některé z muzikantů to bylo i první veřejné vystoupení v životě, jako například pro zpěváka Honzu Horňáčka a kytaristu Milana Jurkovského. Jisté muzikantské zkušenosti z minulosti má baskytarista Martin Molnár, který hrával v dříve velice populární skupině Bubble Metal. Zkušenosti má i bubeník Petr Osif, který byl kdysi členem Deprese a Pyrit a je i otcem myšlenky založit tento karvinský spolek. A právě v této sestavě, za doprovodu reprodukované skladby Pozdrav astronautovi (Dobrý den, majore Gagarine), nastoupili na pódium. Tím ale hudební připomínka 60. let definitivně skončila. KaCity se do toho pořádně opřeli songem Rváč, ve kterém se ale v úvodu trochu navzájem rvali. Nervozita byla zřejmá, a tak se nějaké ty přešlapy daly očekávat. Stačila ale jen chvilka, než opět naskočili do těch správných kolejí, a dál už se jelo v maximální pohodě a za velké podpory všech přítomných. Přestože se samotná kapela prezentovala jako klasicky rocková, Rváč byl poměrně dobře nabroušený, v rychlejším tempu a samotný sound neměl daleko k metalu a svým skočným rytmem i k punku. Repertoár, který se skládal z osmi skladeb, byl ale poměrně barvitý. Nechyběl tedy klasický rock, hard rock, v pomalejších věcech ani určitá dávka melancholie. Textům nechyběla nadsázka ani vážnost. Frontman Honza po úvodním zaškobrtnutí působil po zbytek koncertu už jistým dojmem a jeho lehce nakřáplý rockový vokál k samotné muzice velice dobře seděl. Vůbec celá kapela postupem času nabývala na jistotě a koncert tak pěkně odsýpal, až přišlo člověku docela líto, že toho zatím v repertoáru nemají více. Přestože KaCity zatím nikde nemají žádnou zveřejněnou nahrávku, v závěrečné kapelní hymně KaCity si všichni s chutí s kapelou zazpívali. Skupina si totiž připravila pro všechny příchozí zajímavý bonus. Každý dostal u vstupu tahák s úryvkem refrénu k tomuto songu, a tak se celým klubem neslo sborové: „Nestůj v řadě slego, máš karvinské ego!“ To fanoušky natolik rozparádilo, že si vyžádali i přídavek. A protože vše ze setlistu bylo vyčerpáno, zopakovali ještě jednou hardrockově laděnou skladbu Surikaty. Více už asi netřeba jednotlivé skladby rozpitvávat, neboť se jednalo o první zvukový ‘výlet do vesmíru‘. A ten dopadl nad očekávání dobře. Později zpěvák Honza zmínil, že by se jim docela hodila druhá kytara. A měl pravdu. Oživení v podobě dalších vyhrávek či sól by jim slušelo a kapelu by to určitě i posunulo. Tak se necháme překvapit, jak to bude fungovat dál. Ze startovací rampy ale vystřelili velmi dobře.

Po pauze přišla na řadu o poznání zkušenější parta – LTB. Zejména frontman Láďa Tomis toho už hodně pamatuje. Byl prvním zpěvákem Dogy, Bastardu, Hrotu (první metalová kapela, kterou jsem kdy viděl naživo) a samozřejmě i projektu LTB, který se v roce 2022 proměnil v regulérní kapelu. V té době totiž s bubeníkem Ivanem Laňkem, se kterým zpívá i v ostravském Jiří Schelinger revivalu, oslovil členy skupiny Neon – Ivo Zuzčák (kytara), Robin Zajda (kytara), Tomáš Vajda (baskytara) –, kteří tvoří dodnes stabilní sestavu a pilně se zapojují i do skladatelského procesu. Karvinský setlist vlastně mapoval třicetiletou cestu Ládi Tomise od dob první desky Bastardu k aktuálním nahrávkám, na které se kladl především důraz. Úvodní hardrocková pecka Noční můry pocházela z comebackového období Bastardu a podílel se na ní i bývalý kytarista Jarda ‘Pačes‘ Dolejš. Oficiálně ale nikdy nevyšla, přestože funguje jako bezva otvírák. Následující Nejsi jediná, na které Láďa Tomis spolupracoval s Andonisem Civopulosem (Speciál), byla už ale pěkně profláklá. Tahle glamrocková hitovka totiž pochází z prvního bastardovského alba (1994) a u fanoušků pořád dobře funguje, jak bylo vidno z nadšených reakcí. Ti měli ale evidentně dobře zmapovanou i aktuální tvorbu. Velice dobře totiž reagovali na připomenutí loňského EP Odkazujeme láskám našim, konkrétně se skladbami Čachtická paní, Tanečnice a Archa. Skupina se prezentovala nejen skvělými hráčskými a pěveckými výkony, ale i zajímavou vizuální stránkou. V klipově zpracovaných skladbách Čachtická paní, později ještě Čas, se vyfešákovali kostýmy a maskami podobně jako v klipech. A když už byla řeč o Jiřím Schelingerovi, přišlo na řadu i pár kousků z jeho repertoáru. Přestože většina muzikantů z LTB není součástí revivalu, frontman Láďa je k nazkoušení ukecal a dopadlo to výborně. Novodobá tvorba LTB má větší hard & heavy šmrnc a ten dopřáli i klasickým hitům, jako třeba v úvodní části zahraným Jahody mražený nebo Lupič Willy. Vešla se i balada Jsem prý blázen jen nebo pohodovka Pojď. Vzpomínku na první období LTB, kdy Láďa spolupracoval s vynikajícím kytaristou Jirkou Vodičkou, představovala skladba Odlétám. První část koncertu zakončila další bastardovská hitovka Měj se fajn, kterou si publikum s chutí zazpívalo (i samostatně).

12. dubna si ovšem nepřipomínáme jen první let člověka do vesmíru, ale třeba i první start raketoplánu Columbia (1981). V tento den se například narodili Miky Ryvola (1942), Karel Kryl (1944), Pavol Habera (1962), ale také otec Ládi Tomise – jak zpěvák sám prozradil –, který ten den oslavil krásné 91. narozeniny, a my mu touto cestou dodatečně gratulujeme. Úvod druhé části patřil opět připomenutí loňského EP, konkrétně se skladbou Kolikrát, kterou vzápětí vystřídala již zmiňovaná letošní novinka Čas. Nejen zde bylo patrné, jak ten aktuální tvrdší heavy sound kapele hodně sluší. Ze spolupráce Tomis–Vodička vzešla i výborná balada Hlavolam, která v setlistu nemohla chybět, podobně jako Báječnej plán (Tomis–Dolejš) z comebackového EP Bastardu. Ať se to někomu líbilo nebo ne, na řadu přišel i sličný Frankenstein či Jack Rozparovač ve zcela nové a zatím nikde nezveřejněné skladbě Bestie. V samotném závěru pak ještě zazněly bubblegumové klasiky René, já a Rudolf a Sim-sala-bim, u které se publikum neskutečně rozvášnilo – všichni zpívali, mávali rukama, tleskali a skákali, jako by jim bylo zase patnáct let. Samotný závěr už patřil ale dalším novým věcem, pro tento večer premiérově představeným. Jsme tady s tebou byla sice pro všechny úplnou novinkou, přesto se v refrénu skvěle pěvecky připojili. Z aktuálně tří natočených singlů má tento nejsilnější hitový potenciál a právě refrén se skvěle prozpěvuje. Tím ale nebylo řečeno ještě poslední slovo. Rozjařené publikum se mocně dožadovalo nějakého dalšího rokenrolu a ten dostalo ve stylově pojmenovaném songu Rokenrol, tedy další premiérové skladby, která je ale určena jen pro živé hraní. Poslední song tedy odletěl do vesmíru, všichni ostatní pak na bar nebo do svých domovů. Zda by se podobná produkce líbila i Gagarinovi, těžko říct, ale zde přítomní návštěvníci odcházeli maximálně spokojení.


DALŠÍ REPORTÁŽE

Líbil se vám tento článek?

Zde jej můžete ohodnotit!

Průměrné honocení 5 / 5. Počet hlasů: 3

Zatím žádné hodnocení! Buďte první, kdo ohodnotí tento příspěvek.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *