Titus – Chceme být hlavně českou kapelou
Text: Zdenek Svoboda
Foto: archiv skupiny
Heavymetalová kapela TITUS slaví v letošním roce pět let existence. Co vše se během této doby událo a co dalšího se chystá, o tom jsme si povídali s baskytaristou LUĎKEM VERNEREM.
Ahoj, Luďku. Titus slaví pět let existence, tak se pojďme podívat zpátky, ale také i dopředu.
Čau, Zdendo. Vidíš, já jsem si ani neuvědomil, že už je to pět let, co Titus vznikl. Ale jo, letí to a asi je čas trošičku zrekapitulovat, co všechno se událo.
První věc, u které bych se rád zastavil, je titulek, kde se prezentujete jako ‘Czech metal‘. Vím, že se pohybuješ po celé Evropě, takže asi nějaké kontakty máš. Že by tedy nějaké zahraniční ambice?
‘Czech metal‘ je jen vyjádření toho, že chceme být kapelou hlavně českou. S vlastní tvorbou hlavně v češtině, která podle nás je tak neskutečně zpěvná a pestrá, že by bylo škoda ji nepoužívat. Zatím se nechystáme expandovat nikam do zahraničí, a pokud by k tomu došlo, asi stejně u češtiny zůstaneme. Nějaké kontakty mám do Polska, ale to zatím není na pořadu dne.
To bylo jen tak na začátek. Teď se pojďme ohlédnout. Během pěti let došlo k nějakým personálním změnám, hlavně na postu zpěváka. Je to dnes problém sehnat kvalitního zpěváka, aby vyhověl tvým náročným požadavkům?
Personální změny, to je kapitola sama o sobě. Bohužel jsme byli nuceni se rozloučit s kytaristou a zpěvákem v jedné osobě Zdeňkem Mitášem. Nebylo to zrovna příjemný, a tak bych to dál nerozmazával. Prostě to dál nešlo a šel bych od toho. Samozřejmě nikdo Zdeňkovi neupírá autorství skladeb na obou vydaných deskách. Přemýšleli jsme nad tím, jestli pokračovat v zavedeném schématu zpěvák i kytarista v jedné osobě, nebo přibrat sólo zpěváka a sólo kytaristu. Nakonec tomu osud chtěl, že jsme objevili úžasnýho mladýho kytaráka Pavla Váňu, kterej do tý muziky vnesl čerstvej vítr a zase nás posunul kupředu. Jako zpěváka jsme angažovali Michala ‘Dědka‘ Bezdíčka, který přišel ze Stresoru. Zkoušeli jsme repec, abychom byli schopni odehrát nasmlouvaný akce, ale bohužel to jednoduše nebylo ono. ‘Dědek‘ je fajn, šoumen, ale prostě mu tenhle styl nesedl úplně tak, jak jsme si to představovali. Po společné úvaze, jsme se dohodli, že se dál takhle trápit nechceme nikdo, a nastalo opětovné hledání na uvolněný post zpěváka. Zaplať pánu bohu to netrvalo nijak dlouho a ozval se nám Karel Křížek, který měl chuť to zkusit. Jelikož neměl zkušenost s žádnou rockovou, natož metalovou kapelou, byl jsem k téhle variantě trošičku skeptickej. Ale povedlo se, Karel nás překvapil, takže post sólového zpěváka byl obsazen a dali jsme se do práce. Musí na sobě ještě zapracovat jako všichni, ale myslím, že to bude do budoucna dost v pohodě.
Teď jsem trošku na vážkách; když o tom přemýšlím, vedoucí kapely nebo kapelník jsi ty, nebo Radim?
Kapelník u nás vlastně ani není. Nemáme striktně daný pozice, o všem jsme schopni po odchodu Zdeňka tak nějak diskutovat v pohodě. Už nejsme žádný pobrkaný ucha, takže vždycky nějaký kompromis všem vyhovující vykomunikujeme.
Odešel jsi ze zavedené kapely a připojil se k Titus. Splnilo to tvé představy?
Máš pravdu, odešel jsem ze zaběhnuté kapely a věř, že to rozhodnutí nebylo vůbec jednoduchý. Před těmi pěti lety to z mojí strany byl jen takový výlet do jiného žánru a chuť si vyzkoušet něco nového s jinými lidmi. Řádil covid, moc se nehrálo a já Radimovu nabídku bral jako fajn příležitost trénovat a zase se o kousek třeba i zdokonalit. Dohoda byla, že s Titus budu zkoušet, dokud nenajdou basáka, a pak se vše vrátí tam, kde to bylo. Ale po příchodu kytaristy Tomáše Haláka ta muzika byla úplně neskutečný fičák a mě to úplně pohltilo. Dva roky jsem jel v obou kapelách, ale pak už to časově nešlo táhnout dál. Atlantis byl a bude pro mne srdcovka. Kluky mám rád, něco jsme spolu prožili, ale čím dál víc jsem měl pocit, že tam už se to nikam nevyvíjí a ani není vůle nic měnit. Hráli jsme pořád stejný věci dokola, a když už se objevilo něco nového, časem to upadlo do šuplíku a zase se nic nedělo. Nějak tam vyšuměl ten elán a zjednodušovalo se to, co už bylo několikrát zjednodušený. Měl jsem pocit, že jen přešlapuju na místě. Nebo možná ještě lépe řečeno ‘couvám‘ a už v tý muzice nějak necítím tu radost. Takže nastal čas to vše rozlousknout a já zvolil Titus. Rozešli jsme se myslím v dobrém a klukům z Atlantis přeji jen to nej.
Když se podíváš na těch pět let zpátky, co se ti povedlo, na co jsi pyšný a samozřejmě je něco, na co bys raději zapomněl?
Na co jsem pyšný a co bych nejraději zapomněl? Určitě jsem hrdej na to, že jsme přežili to personální zemětřesení a jedeme dál. To je pro mne top a hodně důležitý, že se nikdo neposral a neutekl. Nebylo to jednoduchý, ale dali jsme to. No a ta stinná stránka věci je taková ta pachuť ze Zdeňka.
Po novém roce tedy teď došlo k jakémusi nadechnutí. Když otevřu PC, odevšad na mně skáče Titus – nové stránky, nový profil atd.
Snažil jsem se vše se Zdeňkem vykomunikovat, jelikož byl on správcem všeho a pořád jsem věřil, že je možné se s ním rozumně domluvit na pokračování už zajetého. Už kvůli fanouškům, které jsme na profilu měli, a všemu kolem, ale bohužel. Znovu mě přesvědčil, že je to jen ‘Jája‘, pro kterého slovo kámoš naprosto nic neznamená. Takže jsme museli vše začít znovu a s příchodem roku 2025 jsme do toho šlápli a začali znovu. Jen si nemyslím, že by problémům se Zdeňkem byl konec. No uvidíme, co přinese čas. V každém případě jsme tady v plný síle a Titus jede na plný pecky.
Vaše CD se jmenují První boj a Druhý boj. Takže další bude logicky Třetí boj?
To, jestli další album bude ‘Třetí boj‘, jsme ještě neřešili. To je ještě daleko a asi ti nemusím říkat, že je to vše dost i o finanční stránce věci. My se s tím určitě popereme a slibuju, že letní sezona bude zase fičák, jako to bylo doteď.
Jaká je tedy kompletní aktuální sestava?
Karel Křížek – zpěv, Tomáš Halák – kytara, Pavel Váňa – kytara, Luděk Verner – baskytara, Radim Zvoníček – bicí.
Na chvilku bych se zastavil u tvé basové zbrojnice. Dřív se hrálo na čtyři struny, dnes se zdá být pět šest strun málo. Sice jsme ještě oba ‘mladí a krásní‘, ale mně osobně by se už nechtělo něco nového učit. Jak to máš ty?
Že jsme oba ‘mladí a krásní‘, je věc, o které není třeba diskutovat. Trošku šedivíme, ale na to přece baby letěj. Už musíme malinko opatrněji a dáme to všechno s nadhledem starších harcovníků. Těším se, až se zase potkáme, a hlavně na Hliňák, tam je svět ještě v pořádku.
Teď jedna taková ‘neobvyklá‘ otázka – co je u vás nového?
Takže Titus jako takový opouští dějepis, vlastenectví a podobný témata, který už dnes úplně v kurzu nejsou, a nasměrujeme to všechno do roviny normálního života a radosti z něho. Chtěli bychom to vše trošku odlehčit.
Na co se můžou těšit fans v letošním roce?
21. 2. 2025 jdeme do studia, ale zatím si necháme pro sebe, co tam vznikne. Volba studia byla jasná, takže jsme se znovu svěřili do rukou Míly Sládka v BENASu. Chceme určitě zapracovat na nějakým tom aranžmá, aby ty živý vystoupení měly nějaký náboj a bylo vidět na první pohled, poslech, pohmat a nevím co ještě, že nás to baví. Letos už nějaký akce proběhly a zpětná vazba fans je super.
Děkuji za rozhovor.
Opatruj se a muzice zdar!
www.facebook.com/profile.php?id=61572798512183
