Metal Church - Střípky z Vizovic
Publikováno: Středa, 11.10. 2006 - 12:48:57
Rubrika: Rozhovory & Profily


Text: Ivan Kněžek
Foto: Jiří Rogl

Kapela, na kterou se musel těšit snad každý znalec a fanoušek nefalšovaného thrash metalu osmdesátých let, legenda ze Seattlu – METAL CHURCH, patřila kdysi do stejné ligy jako dnes o mnoho úspěšnější spolky Metallica, Slayer nebo Megadeth. Velkým problémem Metal Church ale byly od počátku existence zásadní personální změny a neshody uvnitř souboru, které na čas vyústily i v jeho totální nečinnost, zároveň však byla tato parta zbytečně opomíjena a podceňována.

Debut se stejnojmenným názvem Metal Church i následující album The Dark patří dnes mezi absolutně kultovní a nedoceněná alba, která nechybí ve sbírce žádného fanouška ortodoxního metalu 80. let. Mimochodem, právě prvotina Metal Church podle mého názoru předčila i debutové počiny zmiňovaných megahvězd ze slunné Kalifornie. Zásadními členy v počátcích Metal Church byli kytarista Kurdt Vanderhoof a zpěvák David Wayne, kteří však sestavu záhy po vydání druhé desky opustili. Následovalo více či méně úspěšné období se zpěvákem Mikem Howem, které vyústilo v rozpad skupiny v roce 1993. Comeback v původním obsazení přišel se znamenitým albem Masterpiece v roce 1999, ale očekávaný úspěch se nedostavil v takové míře, v jaké by si ho sami muzikanti určitě představovali, což vedlo posléze k jejich další nečinnosti. V roce 2004 se však opět vrátili, nejen s novým albem The Weight Of The World, ale také s novým zpěvákem Ronny Munroem. O rok později pak zasáhla Metal Church i celý hudební svět smutná zpráva o smrti původního zpěváka Davida Wayena. Letos vydané zbrusu nové album A Light In The Dark propagovali na festivalech po celé Evropě.

V České republice se v této sestavě Američané ještě nikdy nepředstavili, takže jejich účast na vizovickém festivalu byla pro mne, stejně jako pro řadu dalších fanoušků z řad pamětníků, opravdovým svátkem. Na poslední chvíli na něj byli pozváni agenturou Pragokoncert místo Annihilator, kteří byli nuceni odřeknout evropskou šňůru. Vystoupení na Masters Of Rock zahájili řízně a od prvních not bylo znát, že neposloucháme německý nebo evropský metal, ale pravý a nefalšovaný klasický kalifornský thrash. Nasazení Metal Church bylo opravdu nevídané, což ocenili i fanoušci, kteří zcela zaplnili areál již v brzkých odpoledních hodinách, zvědavi na vystoupení této legendy. Kytara Kurdta Vanderhoofa se zařezávala do uší posluchačů jako pila a nebojím se tvrdit, že se jednalo pravděpodobně o nejtvrdší a nejagresivnější vystoupení celého festivalu. Skvělým výkonem se prezentoval i zpěvák Ronny Munroe, který v některých pasážích ve starých peckách z prvních dvou alb velice zřetelně připomínal projev zesnulého Davida Wayena. Slyšet v živém provedení skladby jako Ton Of Brics, Start The Fire, atmosférickou a podmanivou Beyond The Black, ale hlavně závěrečnou hymnickou Metal Church s vražednými riffy je i po více než dvaceti letech neskutečný zážitek. Spolehlivě zahráli i několik skladeb z nového alba, které jsou minimálně příslibem toho, že Metal Church nalezli nový náboj a chuť dokázat současné metalové scéně, že ještě rozhodně nepatří do starého železa. Vystřihli také skvělou baladu Watch The Children Pray, kterou na novinkové album A Light In The Dark znovu nahráli jako vzpomínku na Davida Wayena. Alespoň pro mne – a věřím, že jsem nebyl sám, kdo měl v průběhu jejich setu husí kůži – to byl jeden z absolutních vrcholů celého festivalu.

Podařilo se nám také pořídit rozhovor se zakladatelem souboru KURDTEM VANDERHOOFEM, který byl toto slunné nedělní odpoledne ve zjevně dobré náladě.

První otázka se samozřejmě vztahuje k vašemu právě skončenému vystoupení. Rádi bychom se zeptali, jak se vám dnes na vizovickém festivalu hrálo a jaké si odnášíte dojmy z koncertu?
Náramně jsme si koncert užívali, ale měli jsme zpočátku i technické potíže, museli jsme totiž hrát na kompletně zapůjčený aparát. Dalším problémem bylo ostré slunce, které pralo přímo do nás s takovou intenzitou, až se nám rozladily kytary. Veškeré problémy však jednoznačně přehlušilo skvělé publikum, ale je také pravda, že jsme v České republice dlouhou dobu nehráli.
Vrátíme se teď trochu zpět, k vašemu jarnímu turné, které jste absolvovali. Jak probíhalo a jak jste s ním byli spokojeni?
Jarní turné můžeme hodnotit jako velice zdařilé, pojali jsme je jako takový trénink a rozehřátí před novým albem, které posléze vyšlo. Zúčastnili jsme se také několika festivalů jako např. Sweden Rock. Pokračujeme v hraní po Evropě i v současné době, čekají nás ještě tak dva týdny, potom si dáme dvouměsíční odpočinek a v lednu vyrážíme již opět na turné, tentokrát po Spojených státech.
Nové album je přece jen trochu odlišné od klasických nahrávek. Bude se ubírat nová tvorba Metal Church tímto směrem?
V každém případě se snažíme zachovat ryzí old school heavy metal sound, který je nám vlastní. Nemíníme se pokoušet o nějaké moderní prvky, o což se v současnosti snaží mnoho skupin, které již něco pamatují. Pokud bych měl chuť a možnost nahrát moderně znějící materiál, rozhodně tak učiním pouze v rámci svého sólového projektu Vanderhoof.
Myslím, že tuto věrnost stylu oceňují i fanoušci klasického thrash metalu. Stále totiž patříte mezi silnou čtyřku (Metallica, Megadeth, Slayer, Metal Church) v oblasti západního pobřeží Bay Area, i když sami pocházíte ze Seattlu… Nepodařilo se vám však nikdy dosáhnout takové popularity jako ostatním zmiňovaným kapelám. Můžeš nám ve zkratce vysvětlit hlavní příčiny tohoto víceméně neúspěšného vzestupu ke slávě?
Ano, máš pravdu, velkým problémem byly časté a zásadní personální změny. Já jsem opustil kapelu po dvou deskách, zpěváka Davida Waynea nahradil Mike Howe, trochu se změnil i styl, kterým se Metal Church dále ubírali. Měli jsme v té době také vážné problémy se svým managementem, což se vše podepsalo na vývoji kapely. Častokrát si ale říkám, že se to asi mělo stát, měli jsme mít delší pauzu, abychom se po letech znovu sešli v plné síle.

Jak a kde jste vůbec objevili současného zpěváka Ronny Munroea?
Překvapivě jsme Ronnyho našli jen kousek od města, kde žijeme. Kamarád se šel podívat do tamního baru na metalovou kapelu, která hrála z devadesáti procent převzaté věci, a druhý den ke mně přišel a důrazně mi doporučil si poslechnout zpěváka této tribute kapely. V brzké době se mi podařilo dostat se na jejich koncert a byl jsem ohromen jeho hlasovým projevem. Ronnyho jsem ten večer samozřejmě kontaktoval a během dvou dnů se stal právoplatným členem Metal Church. Líbilo se mi, jakým způsobem dokázal zazpívat zejména staré klasiky z prvních dvou desek, kde v některých pasážích velice připomíná projev původního a dnes již zesnulého zpěváka Davida Waynea. Odchod Davida byl pro nás pro všechny velkou ranou, protože odešel první člen velké rodiny.
Můžeš nám popsat současnou situaci uvnitř Metal Church a plány do budoucna?
Jak jsem již řekl na začátku našeho rozhovoru, zanedlouho si vezmeme dva měsíce na odpočinek, počátkem příštího roku pojedeme turné po Americe, také bych se chtěl věnovat natočení svého dalšího sólového alba a potom budeme pravděpodobně pracovat na novém albu Metal Church. Rádi bychom se samozřejmě příští rok vrátili do Evropy a vystupovali opět na letních festivalech. Příští rok by také mělo vyjít DVD, které zachycuje koncert z holandského festivalu Dynamo z roku 1991 ještě s Mikem Howem za mikrofonem, které bude víceméně sloužit jako dokumentace kapely z tohoto období.
Uživí vás práce v kapele, nebo máte ještě nějaké jiné mimohudební aktivity?
Mám své vlastní nahrávací studio a produkuji různé kapely, takže se dá říct, že si vydělávám pouze muzikou, za což jsem velmi vděčný. Kdykoliv mám čas, což se ale v poslední době moc nestává, snažím se věnovat svému projektu Vanderhoof. Tuším, že jsem s tímto projektem hrál u vás v Praze někdy před deseti lety jako předskokan Savatage. Také se musím zmínit o spolupráci našeho bubeníka Jeffa Plate s Trans Siberian Orchestra.
Na vašem koncertě bylo patrné, že playlist je podle očekávání založený především na prvních dvou deskách…
Ano, musíme hrát skladby z tohoto období, protože jsou to jednoduše nejlepší pecky Metal Church. Snažíme se zařadit do našeho setu i nové skladby, ale z vlastní zkušenosti víme, že nejvíc zabírají staré klasiky, což se už asi nezmění. Je to však naprosto pochopitelné – také chci slyšet od kapely, která existuje již skoro třicet let, na koncertě staré písničky.
Máš nějaké zprávy o tom, jak si vede jeden z předešlých zpěváků Metal Church Mike Howe? Hrajete vůbec nějaké skladby z desky Blessing In Disguise a z následného období?
Daří se mu velice dobře, stará se o rodinu, stejně tak John Marshall, oba žijí víceméně spořádané životy. Z tohoto období hrajeme několik skladeb, zejména Badlands. Měli jsme tuhle pecku hrát i dnes, ale z časových důvodů se do našeho playlistu nevešla, měli jsme na produkci pouze padesát minut.
Jaká je vaše pozice, co se týče popularity, v Americe? Jak vůbec vypadá současná metalová scéna ve Státech?
Naše situace se pozvolna zlepšuje, ale stále mluvíme spíše o undergroundové scéně. A co se týče metalové scény? Nedá se to srovnat, v Evropě je metalová muzika daleko populárnější, podobné festivaly tohoto ražení s takhle krásnou návštěvou v Americe jednoduše nemáme. Proto jsme také tady (smích). Pokud se nejedná o Metalliku nebo o stejně populární kapely, pak je metal spíše v ústraní, mládež poslouchá zejména rap nebo hip hop, bohužel…

Kurdt Vanderhoof a Ivan Kněžek





Tento článek si můžete přečíst na webu ROCKSHOCK - www.irockshock.net
http://www.irockshock.net

Tento článek najdete na adrese:
http://www.irockshock.net/modules.php?name=News&file=article&sid=723