Eagleheart – Dreamtherapy
Publikováno: Pátek, 02.12. 2011 - 01:13:15
Rubrika: Recenze


EAGLEHEART – Dreamtherapy
Scarlet Records / 51:14

Brněnské Eagleheart jsem měl možnost nedávno sledovat na ostravské zastávce koncertního turné s názvem Power Metal Blast, kde představili několik skladeb z nového alba Dreamtherapy, jež se mi právě dostalo k poslechu. Se špetkou nadsázky mohu říci, že kapela dodržela pravidlo 'co deska, to nový kytarista', i když předpokládám, že to není jejím záměrem. Nicméně je tomu skutečně tak a já jen doufám, že aktuální sestava nějakou dobu vydrží – jistotu však mohu mít pouze do doby, než se začne nahrávat nové album…

Největší bolístkou tuzemských kapel bývají se zahraniční konkurencí zvukově nesrovnatelné nahrávky a také jejich slabá propagace. Obě nepříjemnosti by však měly být v případě Dreamtherapy zažehnány. O zvukovou kvalitu se totiž nepostaral nikdo jiný než Roland Grapow ve svém slovenském studiu Grapow. Dostatečná propagace by pak měla být zajištěna italským vydavatelstvím Scarlet Records, které si již na scéně vydobylo jméno vydáváním desek kapelám, jako jsou Dark Moor, Labyrinth, Shaman či Necrodeath. Oficiálně byla novinka na tuzemský trh uvedena 12. listopadu, ve zbytku Evropy je dostupná od 24. 11. Vydání je plánováno také pro trh v USA, kde si ovšem budou muset fanoušci počkat až do 17. ledna roku příštího.

Úvod obstarává minutové intro Insomnia, které přechází do skladby Shades Of Nothing. Poprvé jsem tuto píseň slyšel na výše zmíněném koncertním vystoupení a chladným mne nenechává ani studiové provedení. Tato skladba je klasickým powermetalovým dílem, za které by se nemusel stydět ani ten nejpovolanější z nejpovolanějších, Tobias Sammet. Široká paleta pěveckých poloh a sborů je významným rozlišovacím znakem děl nejen tohoto skladatelského génia, nýbrž i této písně. A když už se zdá, že se bude zhruba v polovině skladby opakovat sloka a refrén, přichází pasáž nejzajímavější, intermezzo s Rolandovým vokálem a vyvedeným klávesovým pozadím, které zní jako nástup smyčcového tělesa, zakončený jedním z vynikajících kytarových sólíček, jichž je na desce nepočítaně. Nevím, nakolik vychází následující Taste My Pain ze zkušeností a prožitků autorů, ale mé osobě je text této písně relativně blízký, i když s trochou fantazie si může posluchač vytvořit vlastní verzi příběhu. Melodickou lahůdkou je Lost In The Dead End, která ve své pětiminutové stopáži připomíná skládanku puzzle s perfektně zapadajícími dílky. Snad vůbec poprvé na novém albu právě zde dochází na valivé riffy, které mi velmi připomínají skladbu Passion And The Opera od finských Nightwish. První polovinu desky uzavírá Creator Of Time, která by měla mít – díky úderné, lehce pamatovatelné melodii a zpěvnému refrénu – největší hitový potenciál ze všech deseti kousků, které lze na Dreamtherapy slyšet.

Ve volném tempu se odehrává děj dalšího ze snových příběhů, ve kterém se dostáváme na práh nicoty a zapomnění. Nothing Remains je nejprocítěnější skladbou celého alba, protkanou tóny akustické kytary a kouzelného zvuku harfy, která zde dostává prostor zejména v samém závěru písně. Čím pomalejší úvod měla Nothing Remains, tím rychleji se rozbíhá titulní věc Dreamtherapy. Hradba valících se riffů, melodická kytarová sóla a zběsilé pasáže nejvíce připomínají tvorbu z alba Moment Of Life. Zvukově rozmanité a bohaté aranže spolu s neporovnatelnou kvalitou nahrávacího studia, respektive zkušeností jeho majitele, dávají nejen této písni zcela nový rozměr. Z pera nového člena kapely, kytaristy Michala Jankuliaka, pochází Burned By The Sun, která je osmou v pořadí a do sytosti si v ní můžeme užít povedených kytarových vyhrávek dua kytaristů. Téměř thrashmetalový podklad zabalený v powermetalovém kabátě nabízí následující Glass Mountain. Teprve až při nástupu Vojtova vokálu nabývám jistoty, že se mi do přehrávané sady nezatoulala nějaká novinka z dílny Children Of Bodom. Poprvé se také v tvorbě Eagleheart objevuje mluvené slovo, které v průběhu Glass Mountain zaznívá. Úryvky zpráv s katastrofickým obsahem o jaderném nebezpečí by lépe nevyzněly ani z úst moderátorské dvojice 'naší vaší' televize. Velké finále přichází s dvanáctiminutovým songem Wheel Of Sorrow, v jehož případě se v podstatě jedná o zhudebnění úvahy o ztrátě blízkého člověka a toku myšlenek opuštěného jedince. Celý tento závěrečný počin je rozkouskován do pěti na sebe navazujících pasáží a nechybí mu téměř nic podstatného od chytlavých melodií přes zajímavá kytarová sóla až po pěvecký rozsah vokalisty Vojty, jenž se svým hlasem pouští do astrálních výšek. Své hudební umění, pro tuto chvíli naposledy, předvádí také Roland Grapow.

Tato placka obsahuje deset vyvážených skladeb, natočených v perfektní zvukové kvalitě, překypujících chytlavými melodiemi, výbornými kytarovými sóly a skvělou souhrou celého ansámblu. Pokud bych se u ní vydal hledat nějakou slabinu, patrně bych u tohoto hledání proseděl celý svůj život. Že se skrývá v brněnském kvintetu velký potenciál, bylo zřejmé už po vydání Moment Of Life, co se ale děje na Dreamtherapy, je nepopsatelné. Power metal byl vždy masovou záležitostí, především díky německým kapelám. A přestože byla tato metalová odnož vždy hlavní devizou našich západních sousedů, v tuzemsku jim roste pěkně tvrdá konkurence. Po skvělém úvodu roku 2011, který mi zpříjemnili opavští Insane a pardubicko-brněnští Sebastien, musím konstatovat, že to nejlepší přišlo, dle známého rčení, nakonec. Bez zbytečného přikrášlování, album Dreamtherapy je tím nejlepším, co se mi letos dostalo do ruky.

minimum 1, maximum 5 Martin Hloušek

www.eagleheart.eu





Tento článek si můžete přečíst na webu ROCKSHOCK - www.irockshock.net
http://www.irockshock.net

Tento článek najdete na adrese:
http://www.irockshock.net/modules.php?name=News&file=article&sid=2205