Vilém Čok & Bypass – Živá voda
Publikováno: Pátek, 03.06. 2011 - 00:29:54
Rubrika: Recenze


VILÉM ČOK & BYPASS – ŽIVÁ VODA
CITADELA RECORDS / 45:18

Máte zrovna den blbec? Nic se vám nedaří, dobrá nálada v nedohlednu, intelekt na nule a krabička dvojího léku na vaše IQ zeje prázdnotou? Doktor Vilém Čok doporučuje: "Zkuste Živou vodu, která vyléčí všechny vaše neduhy." Ano, Živá voda, jak je pojmenováno jeho nové album, by podle všech předpokladů měla každému posluchači roztáhnout 'zubatej amplión', a především pořádně nakopnout zkostnatělé rockové zadnice. Pojďme tedy vyzkoušet účinky nového léku na vlastní kůži.

Že má Vilém Čok 'bypass', je všeobecně známá věc a snad jen nezasvěcený posluchač by se mohl domnívat, že se proto musí nějakým způsobem šetřit, takže jakoukoliv rockovou divočinu už nelze očekávat. Již úvodní song Dokonalá žena ovšem veškeré podobné myšlenky okamžitě zavrhuje. Nechybí mu zkrátka dynamika, rockový šmrnc, zároveň se neztrácí živost a nevtíravý refrén příjemně prokrvuje srdeční sval. Jednoduše řečeno, výborný čok'n'rollový otvírák. Úplně první věc, při které posluchač zpozorní, bude však dozajista zvuková stránka nahrávky. Ta se, myslím, mimořádně povedla a po delší době si vychutnávám u české nahrávky i kvalitní zvuk rytmické sekce. Pojďme ale dále k muzice. Odpich tedy byl velice razantní a rozhodně ne jediný v tomto duchu. Podobně se můžeme odvázat i ve skladbách Dolů to bolí a Gladiátor, kde se navíc nečekaně objevuje zajímavá jazzová vsuvka. Přestože Vilém Čok není kdovíjaký romantik, nedělá mu vůbec problém vystřihnout parádní baladu, což ostatně ukázal i v minulosti. Důkazem zde budiž titulní Živá voda. Decentní atmosféra ve slokách jakoby omývá všechny smysly a nenásilně, přesto však vytrvale, vás vtahuje pod hladinu průzračně klokotajícího potoka. Gradující refrén rozvíří poklidnou hladinu, ze které vytryskne osvěžující kytarový gejzír. Psát o instrumentálních kvalitách Bypassu je asi zbytečným nošením dříví do lesa. Tady to zkrátka šlape jako švýcarské hodinky. Vše drží krásně pohromadě, nikde se nic nesype, nikde nic zbytečně nepřebývá. Tak nějak vlastně působí i nahrávka jako celek. Přestože se pohybuje ve vymezených rockových mantinelech, nepůsobí fádně a v rámci žánru je i poměrně pestrá.

V tomto ohledu je i docela zajímavý fakt, že nová deska je opět o chloupek jiná než předchozí počiny. Autorský podpis je sice zcela jasný, nicméně o nějakém vykrádání sebe sama nemůže být řeč. Co se ovšem nezměnilo – a je dobře, že to tak zůstalo –, je typický a originální Čokův vokál, trefně korespondující s textovou stránkou, která je sice především naléhavá a poplatná dnešní době, leč podána s patřičnou dávkou nadhledu a čok-o-humoru. Převážná část textů se točí víceméně kolem politiky a věřte, že pánové 'nahoře' z nich radost určitě mít nebudou. Pokud jim ovšem docvaknou veškeré souvislosti… Občas jsou to totiž zcela otevřené glosy, ale jinde je pravda skrytá pod nánosem jinotajů a slovních hříček.

S přibývajícím časem zjišťuji, že se mi Živá voda řádně rozlila do celého těla a k jejímu odstranění bude potřeba dlouhodobá detoxikace. Nebudu na to ale nijak tlačit, neboť to vůbec není nepříjemné. Rozhodně doporučuji alespoň pár kapek denně téhle nové, velmi osvěžující medicíny. Večer chutná, ráno pomáhá. A ještě jedna důležitá věc: pokud se rozhodnete někoho potěšit touto plackou až na Vánoce, nezapomeňte se při tom obrátit na Ježíška (a ne na toho US tlusťocha bez tradic).

minimum 1, maximum 5minimum 1, maximum 5 Jiří Olszar

www.vilemcok.com





Tento článek si můžete přečíst na webu ROCKSHOCK - www.irockshock.net
http://www.irockshock.net

Tento článek najdete na adrese:
http://www.irockshock.net/modules.php?name=News&file=article&sid=2068