MASTURBACE – Nablinkáno, nakakáno, spapáno
Pařát / 35:17
No sláva! Tak nám zase k řezníkovi přivezli pořádný kus čerstvé kafilerní flákoty. Minimální trvanlivost uvedená na etiketě je dva měsíce, takže si můžu požitkářsky pohrát s dranžírákem a hezky v klidu tuto flákotu naporcovat. Nebojte, nemíním se zde zaobírat kvalitou výrobků našeho masného průmyslu, ale novým CD zvrácených recesistů Masturbace, s poeticky očekávaným názvem Nablinkáno, nakakáno, spapáno. Vsadím se, že každý při prvotním setkání s tímto albem nejprve sáhne po bookletu a bude si dychtivě pročítat perverzní, místy i morbidní texty. Přiznejme si to, samo lidstvo zvrhlé je, takže tyto oplzlosti si se zvědavostí určitě přečte i ten, komu samotná hudba Masturbace nic moc neříká. Snad jen pověstná Kelišová bude mít hned jasno a s výkřikem "To je hnus, velebnosti!" odhodí album do kamen. I já sám jsem se s chutí začetl do skutečně lahůdkových textů, a přestože nejsem úchylák, neskutečně jsem se u této četby bavil.
Typická forma, s jakou vám své chuťovky Masturbace servíruje, bude pro mnohé přinejmenším šokující a někdo se z toho snad i poblinká a pokaká, nicméně při hlubším zamyšlení se nad samotnou podstatou textů zjistíte, že Masturbace rozhodně není žádnou bandou vypatlanců. Jak sama kapela uvádí, texty jsou především 'ze života', jen jsou poněkud přioděny do hrubě recesistického chlupatého županu. Například titulní Nablinkáno, nakakáno, spapáno parafrázuje pořekadlo o božích mlýnech, neboť pokud v životě něco poděláte, tak to časem skutečně dostanete hezky sežrat. Najdete zde ale i mnohem závažnější témata, jako například v songu Men In Black, který je hodně odvážným šťouchnutím do vosího hnízda. Když naznačím, že pojednává o určité odnoži black metalu, zřejmě budete mít hned jasno. Ovšem Masturbace chce především bavit, takže na novince naleznete i odlehčení v podobě úvodní skladby Kamchčije samr song, která by se výborně hodila jako podklad k filmu Účastníci zájezdu, či skladbu se zdánlivě seriózním názvem Zachraňte pralesy, která není ničím jiným než oslavou ochlupení ženského ohanbí.
O textech by se toho dalo ještě napsat skutečně mnoho, ale pojďme také k samotné hudební stránce. Škatulku thrash-rock'n'roll, uvedenou na Bandzone profilu kapely, bych s přehledem hodil do koše, neboť stylově se Masturbace na Nablinkáno, nakakáno, spapáno hezky rozšoupla. Již zmiňovaný song Men In Black je čistě blackmetalová záležitost, která se ovšem zcela nečekaně zvrhne do ústřední melodie z komediální show Bennyho Hilla. V následující skladbě Děti hrající si v kafilerním odpadu, kde u mikrofonu hostuje Kolins z Debustrolu, můžete zaslechnout jak prvky metalcoreu, tak i slayerovsky thrashmetalové pasáže. Pro změnu do typicky grindcoreového chlívku se dá zařadit Rochentrochen s dalším zpívajícím, či lépe řečeno chrochtajícím a kvičícím hostem Jesusem 'el Puerco' Galdeanem z Cara de Culo (Mexiko). Grindcoreové vsuvky zaslechnete i v Der Feinschmecker. Dalším hostem na postu vokalisty je pak Vlasta Henych z Törru v songu Démono, do prdele mně vskoč.
To nejlepší ale nakonec. Co vás kromě textů okamžitě uzemní, bude zvuková stránka alba. Šéfkuchař Zdeněk Šikýř v hostivařské studiové kuchyni uvařil a správně okořenil opravdu velmi chutný zvukový gulášek. Mám pocit, že celkový sound Masturbace je mnohem agresivnější a hutnější než kdykoliv předtím. Především ve šlapajících pasážích se vám budou sekané kytarové riffy hodně zařezávat do sluchovodů. Samotná hudba na novém albu sice není nijak objevná či umělecky grandiózní, je ale poměrně chytlavá, takže by vás mohla bavit i po uplynutí v úvodu zmíněné dvouměsíční doby trvanlivosti. Závěrem výborná zpráva pro všechny, kdo by o toto album projevili zájem: CD se prodává jako příloha časopisu Pařát za hodně lidovou cenu.
Jiří Olszar
www.masturbace.com
