Metalmania: Cradle Of Filth, Apocalyptica, The Haunted, Katatonia, Root, Endless
Publikováno: Středa, 06.04. 2005 - 21:17:08
Rubrika: Reportáže


Dani Filth, COF, v kostýmu predátora

METALMANIA 2005: CRADLE OF FILTH, APOCALYPTICA, THE HAUNTED, KATATONIA, ROOT, ENDLESS, DARK GAMBALLE, NEMESIS, BED SORES
11. 3. 2005, Zlín, hala Novesta

Text: Jiří Rogl
Foto: Jiří Rogl

"VYPRODÁNO!" mohli jste se dočíst na webových stránkách pořádající agentury Pragokoncert už hezkých pár dní před mnohými toužebně očekávaným večerem. Headlinerem druhého ročníku totiž nebyl nikdo jiný než nemalým kultem opředení britští vampýři CRADLE OF FILTH; nehrají u nás každý den a navíc jejich věrné spojuje určitý ´duchovní´ rozměr jejich hudebního i vizuálního počínání. Černooděnci a černooděnkyně tak tvořili neoddiskutovatelnou většinu spektra příchozích, nemálo tváří bezmála čtyřtisícihlavého davu pak zdobil více či méně zdařilý ´warpaint´. Osobně sice straním dalšímu pořadatelskému taháku, stále se lepšící APOCALYPTICE, leč zcela objektivně mohu domýšlet, že při absenci COF by byl les zdvižených rukou v kotli sotva poloviční.

Libor Bartusek, Endless

Již krátce před čtvrtou hodinou odpolední zahájili rokycanští HC/thrasheři BED SORES, aby jimi slušně nastavenou laťku po zemi podplazili následující NEMESIS, speed metalisté z Brna. Styl, na který jistě nejmíň stokrát přísahali a který dnes prožívá nečekaný comeback, však bezpodmínečně vyžaduje nadstandardní hráčské výkony a především znamenitého a osobitého vokalistu v čele kapely a tím bohužel zpěvák Nemesis Vilda Majtner není ani v náznacích. Jeho utrpení před zatím poloprázdnou a flegmatickou halou naštěstí netrvá dlouho a na scéně se objevují Anděly a přízní kritiky obtěžkaní Severomoravané ENDLESS. Viděl jsem je již mnohokrát a vždy se ve mně mísí prakticky tytéž pocity: na jednu stranu oceňuji nespornou profesionalitu, instrumentální i aranžérskou zručnost a aktuálně kvituji i určitý stylový posun, jež se dostavil s albem Perfect Message, na druhou stranu na mne prostě nějak nefunguje určité ´anticharisma´ zpěváka, kytaristy a persony No. 1 vůbec, Libora Bartuska. V každém případě opět dobrý výkon.

Jiří ´10´ Sedláček, Dark Gamballe

V případě vyškovských DARK GAMBALLE si nejsem úplně jistý, na jaké spektrum publika by měla jejich aktuální ´space´ image v kombinaci s jakýmsi cyber-metalem působit. S aktuálním albem Superstar se dá hovořit i o jistém posunu směrem k mainstreamu a musím říct, že po počátečních rozpacích mě vystoupení Dark Gamballe začalo, stejně jako část publika, docela bavit.

Jiří ´Big Boss´ Valter, Root

ROOT vytěžili z faktu, že je jejich cílová posluchačská skupina shodná s fandovskou základnou hlavních hvězd večera, maximum a stali se druhou nejvřeleji přijatou kapelou Metalmanie 2005. K tomu jistě přispěla i Big Bossova tradiční moderátorská intermezza o čísle, které nosí hrdě na hrudi atp., hotové peklo mezi věrnými pak rozpoutalo zařazení historických kousků Song For Satan či právě 666. S Root již chvíli hraje nový kytarista Aleš ´Poison´ Jedonek (YBCA, ex-Asgard) a dost možná si toho věci neznalý hrozič v patnácté řadě ani nevšiml – Alešova silueta je téměř totožná s tou Blackieho.

Jonas P Renks, Katatonia

Stejně jako o domácích Endless, tak i o švédské KATATONII se často hovoří jako o náladotvůrcích. Význam toho slova úplně nechápu, vždy si vzpomenu na celou řadu interpretů, z jejichž produkce vždy dostanu blbou náladu a jako o náladotvůrcích se o nich nemluví... Katatonia se sem příliš nehodí, ale je skvělá; představím si, že stojí na prknech příjemného klubu spolu s Anathemou či Opeth – paráda. Švédové jsou u nás poprvé a doufám, že ne naposledy, ostatně právě se chystají do nahrávacího studia, takže nás snad zasáhne následné turné. Ve Zlíně se tedy hrál starší materiál – Teargas, Evidence či letitá Murder, třicetiletý ´antifrontman´ Jonas P Renks tuhle věc, původně nazpívanou Mikaelem Åkerfeldtem (Opeth), pojal příjemně po svém. Nemohu si odpustit též pochvalu na adresu přesného, razantního a pro celek hrajícího bubeníka Daniela Liljekvista.

Peter Dolving, The Haunted

THE HAUNTED jsou taktéž ze Švédska a hrají víceméně čistokrevný thrash. Slaví úspěchy se svou novinkou rEVOLVEr a díky na můj vkus poněkud přes míru afektovanému ´nemetalovému´ frontmanovi Peteru Dolvingovi bývají často řazeni i do kategorie HC. Kytarista Jensen ode mne naopak získává 100 bodů za ´oldschoolovou´ vizáž à la Lemmy!

Apocalyptica v metalické akci

Připomínat, že APOCALYPTICA je z Finska a že hraje na klasická violoncella pořádný metalový nářez, snad dnes už není třeba. Hráli u nás nesčetněkrát, každý koncert byl jiný a každý skvělý. Letos Eicca Toppinen, Paavo Lotjonen, Perttu Kivilaakso natočili znamenité eponymní album a jestliže je přednedávnem v Ostravě naživo představili v předprogramu Rammstein, ve Zlíně, vědouc, že sedí (posléze i stojí a běhají) před ryze metalovým publikem, vsadili především na to, čím vešli do širokého povědomí, na osobitě pojaté covery Metalliky. Zazněly Fight Fire With Fire, Nothing Else Matters, Master Of Puppets, Enter Sandman, Seek & Destroy a taky Inquisition Symphony od Sepultury. Hned od začátku se hrálo s bicími, čtvrté čelo pak, stejně jako na minulém turné, pohostinsky obsluhoval bývalý člen Antero Manninen. Vedle výkonů samotných nelze nezmínit novou působivou scénu se čtyřmi seslemi s opěradly tvořenými stylizovanými siluetami rakví s umrlčí hlavou uprostřed. Pro mne vrchol večera.

Dani Filth, Cradle Of Filth

"Tak konečně víme, jak funguje Eddie!" shodli jsme se s přáteli při pozorování dvojice kumštýřů, muže a ženy, kteří měli na starost pár efektních oživení jinak víceméně statické exhibice toužebně očekávaných CRADLE OF FILTH. Kromě obrovského panáka, ne nepodobného právě zmíněnému maskotovi Iron Maiden, úvodem sehráli dvojici pohyblivých soch ´sucubi´ a v závěru efektní fórek s rozbrušovačkou a kovovým plátem připevněným na hrudi; možná to ale bylo jinak, soudě podle jisker, které evidentně nepálily. Zajímalo by mne, zda mají nějakou ´short version´ pro sály s nižším stropem; pokud ne, mohli by si například v den show na stísněném pódiu vídeňského klubu Planet Music odskočit na vedlejšák do nedalekého Prátru.
COF svou novinkou Nyphetamine příliš nenadchli skalní fanoušky načaté již předešlým počinem Damnation And A Day, ale naživo jako by bylo vše zapomenuto. Mám-li brát vystoupení COF jako jakousi performanci, spojenou s řadou efektů, působivou projekcí a ´predátorem´ Dani Filthem v hlavní roli, není mu v podstatě co vytknout, po hudební stránce bych byl daleko přísnější; přeci jen jsme dnes u podobně zaměřených, například severských spolků, zvyklí nejen na větší hráčskou jistotu, ale i na přítomnost čehosi, na co se prostě nedá sáhnout, jen to tam ´prostě je´. COF odehráli a Dani odsípal přesně to, co již značně znavení diváci čekali, a protože se nedočkali přídavku, vzbudili alespoň cestou z haly svým válečným rykem v nedalekém hotelu Moskva spícího Glenna Hughese, který ve Zlíně koncertoval následující den.



Tento článek si můžete přečíst na webu ROCKSHOCK - www.irockshock.net
http://www.irockshock.net

Tento článek najdete na adrese:
http://www.irockshock.net/modules.php?name=News&file=article&sid=149