Text: František Kovač

Vzhledem k aktuální, pseudohumanisty a multikulturními extremisty rozpoutané, zcela neopodstatněné mediální hysterii okolo textu skladby Deratizer a obalu stejnojmenného nového alba kapely ABBAND v čele se zpěvákem a textařem Alešem Brichtou, jehož jsem se ve své recenzi zastal jako nerasistického a nexenofobního, očekávám brzké předvolání na policii k podání vysvětlení nebo něčemu podobnému. Policie se už totiž touto kauzou, sólokaprem momentální mediální okurkové sezóny, seriózně zabývá.
Proto jsem sepsal následující doplňkové 'vysvětlení' ke svému před časem publikovanému názoru.
Začnu obalem, realizovaným výtvarnou technikou airbrush. Futuristicky vyvedená postava Deratizera na něm čistí Karlův most. Od povalujících se feťáků a bezdomovců vylézajících z kanálů. Před čistící tryskou utíká i poměrově menší figurka (tedy zřejmě dítě) v otrhaných hadrech, o nic více tmavé barvy pleti než jsou všechny ostatní na obalu znázorněné postavy. Může ale nemusí to být Rom, jak přesvědčeně tvrdí četní odpůrci a kritici tohoto díla. Okolnosti, podle kterých etnickou příslušnost inkriminované postavy primárně určují, jsou dámská kabelka v jedné a autorádio v druhé ruce utíkající postavy. Pseudohumanisté a multikulturní extrémisté tak sami sebe odhalují jako latentní rasisty a xenofoby. Figurku totiž popisují jako "malé utíkající cikáně, které ukradlo rádio a kabelku" a hněvají se na Brichtu za takové konkrétní, takzvaně politicky nekorektní zobrazení. Přitom nám právě oni sami podsouvají historický, zavrženíhodný sociální stereotyp, proti němuž by měli naopak z logiky vlastní filosofie bojovat. Já osobně, aniž bych zkoumal barvu, národnost či rasu oné postavy - protože proč vlastně?! - naopak celý obraz chápu tak, že na rozdíl od dvojice zcela ztracených, mimo jiné proto že už relativně starých, existencí, je ono záměrně nuzné dítě zobrazeno jako jejich kladný protějšek; utíkající na nejbližší služebnu městské policie odevzdat nalezené věci. (Ukradené předtím zřejmě oním feťákem a bezdomovcem).
No a co se inkriminované textové pasáže "Politici dělaj z každýho vola / Na ulici kradou cikáni kola / Už by to vyřešit měl, nějakej deratizer," skladby Deratizer týče, je to podle mého názoru podobné, jako ve výše popsaném případě albového obalu. Jestli někdo vyvolá rasově orientované společenské nepokoje, nebude to Aleš Brichta se svou kapelou, ale nezodpovědní novináři a samozvaní ochránci lidských práv, kteří v honbě za senzací a zviditelněním se zpěvákovi podsouvají své vlastní myšlenky. Brichta nevolá po žádném "cikánském pogromu", nechce nikoho zabíjet na základě barvy pleti, rasové, národnostní či názorové příslušnosti. Pouze v rámci básnické licence upozorňuje na aktuální, velmi problematickou politicko-sociální situaci, kdy je většina společnosti natolik zahlcena vlastními akutními sociálními problémy a znechucena každodenní politickou realitou hraničící s fraškou, že je absolutně pasivní a svůj nesouhlasný hlas zřejmě nepozvedne ani v nadcházejícím mimořádném říjnovém plebiscitu. Což je pochopitelně živná půda pro různé extremisty, sázející na laciná pseudořešení.
Na závěr mi nezbývá než se provokativně zeptat, zda je větší problém fakt, že Brichta veřejně poukazuje na to, jak jsou problémy občanů této země lhostejné domácím politickým špičkám, nebo prostá skutečnost, že "cikáni kradou na ulici kola"? Ono v tom textu totiž klidně, místo poukázání na rómskou pouliční kriminalitu, mohla být douška o feťácích, prostitutkách, bezdomovcích nebo specialistech na 'podnikání po česku'. Platnost a vyznění skladby by bylo totožné, jen rým by se hledal o poznání obtížněji.