ROCKSHOCK - www.irockshock.net
>>> VYHLEDÁVÁNÍ

Pokročilé vyhledávání


>>> HLAVNÍ MENU

  H L A V N Í   S T R Á N K A
  K O N T A K T Y   &   I N F O

  A K T U A L I T Y
  K A L E N D Á Ř   A K C Í
  VIDEO SHOCKPARÁDA

  R E C E N Z E
  R E P O R T Á Ž E
  F O T O G A L E R I E
  ROZHOVORY & PROFILY
  V Ý S L E C H
  SPEAK ENGLISH OR DIE
  S O U T Ě Ž E

  U N D E R G R O U N D
  Z Á K U L I S Í
  S T O P   -   T I M E
  A R C H I V   Č L Á N K Ů
  PŘEHLED RUBRIK


  ROCKSHOCK NA FB

>>> P A R T N E Ř I

  N A Š I   P A R T N E Ř I

>>> RECENZNÍ TIP


BLOODY OBSESSION
  – Husaria

Další recenze zde!

>>> VÝSLECH


Jan 'Skleník' Sklenář
Mirek Dvořák
Milan Hoffmann
Kečup
Loco Loco
Tonda Rauer
Pavel Pešata
Bobby Floutek
Jožin 'Nogando' Noga
Marek 'Mára' Dostál
Tom Wouda
Witch Hammer
Gate Crasher

>>> WEBY REDAKTORŮ


Osobní web Františka Kovače

Osobní web Jiřího Rogla

Osobní web Jiřího Olszara

Web redakčního spolupracovníka Pavla Bartase

Osobní web Luboše Hnáta

Eufory, Power 5, Scream Maker
Publikoval: JO - Čtvrtek, 26.04. 2018 - 22:51:17
Rubrika: Reportáže

EUFORY, POWER 5, SCREAM MAKER
20. dubna 2018, Třinec, Bar-Rock-O

Text: Jiří Olszar
Foto: Jiří Olszar

Tři země, tři kapely, jedno heavymetalové turné. Tak přesně v tomto duchu vyrazili brumovští Power 5, Scream Maker z Polska a slovenští Eufory na společnou šňůru, stylově nazvanou 3 Countries 3 Bands 1 Heavy Metal Tour. A pro posledně jmenované mělo toto turné i slavností příchuť v podobě křtu nového alba Higher And Higher. Křty proběhly hned dva – jeden na Slovensku a druhý v třineckém klubu Bar-Rock-O.

A právě do Třince směřovaly mé kroky, abych se rovněž přesvědčil, jak se má čerstvě narozené 'dítko' k světu. Eufory měli celý večírek odstartovat, ovšem zdržení na cestě způsobilo, že se role úvodní kapely ujali POWER 5. Není to tak dávno, co jsem je měl možnost vidět v nedalekém Jablunkově, a těšil jsem se, že uvidím a hlavně uslyším o poznání lepší set. Kapela zahrála sice výborně, ale než se podařilo 'udělat' poslouchatelný zvuk, kluci v klubu téměř osiřeli. Tentokrát sice nehrozilo, že by zde zůstali osamoceni, ale problém se zvukem se opakoval. To, co šlo z pódia ven, samozřejmě kapela neslyšela, ale vážně to nebylo ze začátku nic moc. Hlavně kytara a zpěv byly dost utopené, což byla vzhledem ke kvalitám Lukáše Langra (kytara) a Olina Škrabala (zpěv) velká škoda. Postupem času se sice zvuk o něco vylepšil, ale ke stoprocentní spokojenosti tomu docela dost chybělo. To se ale nedá říct o výkonu kapely. Ta do toho dávala všechno, i když fanoušci byli ze začátku dost ostýchaví a větší část publika pozorovala dění na pódiu z úctyhodné vzdálenosti. Úvod koncertu byl zasvěcen hlavně poslední řadovce Talisman, takže se mohlo zvesela drtit s Destruktorem či výbornou klipovkou Planety. A protože jsou Power 5 na světě snad už Tisíc let, nemohla chybět ani tato připomínka z alba Minuty věčnosti společně s titulním songem. V samotném závěru zazněla i patrně nejlepší skladba tohoto počinu – Vstávej, sílu máš, se kterou se osazenstvo klubu konečně více probralo a trochu si i zazpívalo. To se ostatně podařilo i zbrusu nové skladbě Černou barvu máš, jinak coveru od Mono Inc. Aby nedošlo k omylu, nejednalo se o nějaký propagační sluníčkářský song. Kapela jen připomněla, která barva je ta pravá metalová.

Power 5 podali v rámci možností opravdu dobrý výkon a fanoušky vcelku slušně naladili na další dějství. Když se na pódiu objevili EUFORY, bylo všem v tu chvíli jasné, kdo je hlavní 'hvězdou' večera, i když toto označení ve své skromnosti příliš neberou. Ono to totiž vážně vypadalo, jako když se sejde parta dobrých kámošů na společném mejdanu. Už při zvukovce bylo patrné, že se pan zvukař pochlapil, takže jsme si mohli užít ten správný metalový 'rambajz' se vším všudy. Při 'ladění' zvuku jsem si vzpomněl, jak je dobře, že se zpěvák Ľuboš Senko rozhodl zůstat v kapele. Zatím sice jen zahříval své hlasivky, ale už z toho mála jsem mohl usoudit, že je ve výborné formě. Úvod tohoto setu byl hodně efektní. Oba kytaristé měli na pódiu připravené dvě plošiny, zpod kterých se na ně pravidelně valil dým a s červeným nasvětlením to vypadalo přímo pekelně dobře, takže kapela mohla rovnou přikládat polínka pod rozžhavený kotel v podobě nových i o maličko starších skladeb z první desky Flying Island. Setlist z nich poskládali, dá se říct, rovnoměrně a docela mě udivilo, že ačkoliv mají na kontě jen dvě alba, kolik skladeb s hitovým potenciálem se jim podařilo vytvořit. Během celého koncertu se tak nenašlo žádné 'hluché' místo, kde by se fanoušci nudili, a to se nehrálo vyloženě jen ve svižném tempu, jak ukázala třeba balada On A Pyre, ve které Ľuboš předvedl své fantastické výšky. Dá se říci, že byl vlastně pánem situace ve všech skladbách. Jeho projev byl prostě suverénní a neskutečně jistý ve všech polohách.

Turné ale zastihlo v dobré formě celou kapelu. Kytaristé Števo a Peter jsou technicky hodně šikovní, o čemž jsem se přesvědčil už dříve, ovšem s novými skladbami obohatili svůj kytarový potenciál i o patřičný feeling, což u takhle mladých muzikantů není až tak obvyklé. Baskytarista Aďo tak trochu nenápadně pobrukoval do rytmu, ale když na to přišlo, dokázal pořádně podtrhnout kytarové riffy, jako třeba v Metal Is The Hero, kde vyzněl souzvuk všech kytar až brutálně dobře. No a nesmím samozřejmě zapomenout ani na roztomilou bubenici s 'koulemi' Miriam Hodoňovou, která patřičně usměrňovala své divoké kolegy. Jen pro upřesnění. Samotná Mima po koncertě šibalsky pronesla, že je jediný člen Eufory s 'guľami'.

Zhruba v polovině setu došlo na očekávaný křest nového alba Higher And Higher. Kmotrů bylo hned několik a nebyli to jen kamarádi kapely, ale především lidé, kteří Eufory přitáhli na Moravu a pomohli jim se, hlavně zde na severu, více zviditelnit. K nim se připojil i Olin Škrabal, aby měl tento slavnostní akt i nějaké muzikantské zastoupení. A když už se křtilo tradičním šampaňským, nemohlo následovat nic jiného než další kousek z minulé desky – Cheers! Že muzika nezná hranice mezi národy, fanoušky a muzikanty, výstižně připomněla další starší věc Be My Brother. Nadšení publika bylo tou dobou už na maximu a člověk ani nepostřehl, jak rychle tahle show uběhla. Všichni si tak mohli v kole ještě skočit s novinkovou Dancing Star a pomalu se s kapelou rozloučit. Prosadit se dneska mezi záplavou mladých kapel není vůbec jednoduché, pokud člověk nemá známé nebo peníze. Mima si dokonce pohrávala s myšlenkou, že snad začne vystupovat nahá, aby zaujala promotéry velkých festivalů. Což o to, tohle by jistě pánové uvítali, ale dle mého názoru nebude potřeba zajít až k takovému extrému. Eufory mají rozhodně na to, zaujmout především svou muzikou. Chce to jen čas a trpělivost. Už teď ale mohu říct, že na Slovensku nemají v žánru power/heavy metal větší konkurenci, a pokud ano, úspěšně se jim všichni dívají na záda.

Večer ještě zdaleka nekončil, přesto se klub poněkud vylidnil. Eufory byli zkrátka pro tuhle zastávku jasným favoritem. Kdo si ale nechal utéct vystoupení polských SCREAM MAKER, možná docela prohloupil, pokud mu koluje v žilách ryzí heavymetalová krev. Já sám jsem kapelu do tohoto koncertu neznal, takže mě mohli jen překvapit. Až později jsem zjistil, že se nejedná o žádné zelenáče. Na světě jsou už osm let a pochlubit se mohou předskakováním takovým kapelám, jako jsou Judas Priest, UFO, Motörhead, Megadeth, Saxon, Slayer a mnoha dalším. Už při zvukové zkoušce, kde si jen tak zlehka střihli Holy Diver od Dia, bylo slyšet, že jim už dávno neteče muzikantské mléko po bradě. Které skladby zazněly v úvodu, to jsem bohužel nebyl schopen rozpoznat a nepomohl mi ani zpěvák Sebastian, který si je údajně taky nepamatoval, jen uvedl, že jsou prostě 'zapierdolone'. Pro znalce polské scény asi netřeba překládat. Bylo to ale vážně našlapané a navíc skvělé zahrané. Zprvu jsem obdivoval hlavně kytaristu Michała. Hrozný 'blázen' hlavně v sólech, kterých měl v zásobě nepřeberné množství a jedno lepší než druhé. Pak se začala má pozornost ubírat směrem k Sebastianovi. S přibývajícím časem byl stále lepší a ve finále jsem měl pocit, že by strčil do kapsy i Bruce Dickinsona, kterého mi ve výškách hodně připomínal. Ostatně hudebně neměli daleko k Iron Maiden nebo Judas Priest, v temnějších polohách pak k Black Sabbath. A když už nakousli Holy Diver, během setu ji pak dali celou, a výborně. A co se týče zmiňovaných Black Sabbath, od nich vytáhli prodlouženou a opět velmi dobře zahranou verzi Heaven And Hell. Jediný název vlastní skladby jsem si zapamatoval až se závěrečnou Liberty. Poměrně našlapaný kousek, který zpěvák uvedl tím, že je fajn dělat něco svobodně, třeba muziku nebo paření pod pódiem.

Scream Maker tak udělali poměrně pěknou tečku za touto metalovou sešlostí, škoda tedy jen, že si na ně fanoušci nepočkali. Určitě by odcházeli z klubu Bar-Rock-O ještě spokojenější. Třeba si je nenechají ujít příště, stejně tak jako zkušené Power 5 a euforií a ambicemi nabité Eufory, které čeká hodně zajímavá budoucnost, aspoň tedy doufám.

Exkluzivní fotogalerie z celého koncertu zde!


 
>>> ODKAZY

  Prohledat rubriku

  Najít další články autora

 Nejčtenější článek rubriky Reportáže:
Guns N' Roses, Sebastian Bach, Avenged Sevenfold

>>> MOŽNOSTI

 Vytisknout článek Vytisknout článek


  Diskutovat o tématu


   Sdílet článek...
 


Komentáře vlastní jejich autoři. Neodpovídáme za jejich obsah.
ROCKSHOCK - www.irockshock.net

(c) František Kovač + Rockshock, 2005 - 2011: texty, grafické prvky, přizpůsobení systému United-Nuke, serverová a portálová administrace. Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-3046. Další publikování nebo jiné šíření obsahu serveru je bez předchozího výslovného souhlasu provozovatele zakázáno. Za obsahovou správnost a právní
bezchybnost publikovaných textů odpovídají výhradně uvedení autoři. Pokud není uvedeno jinak, pocházejí použité fotografie z archivů na nich zobrazených umělců.
Powered by Copyright © UNITED-NUKE. Všechna práva vyhrazena. Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.04 sekund