ROCKSHOCK - www.irockshock.net
>>> VYHLEDÁVÁNÍ

Pokročilé vyhledávání


>>> HLAVNÍ MENU

  H L A V N Í   S T R Á N K A
  K O N T A K T Y   &   I N F O

  A K T U A L I T Y
  K A L E N D Á Ř   A K C Í
  VIDEO SHOCKPARÁDA

  R E C E N Z E
  R E P O R T Á Ž E
  F O T O G A L E R I E
  ROZHOVORY & PROFILY
  V Ý S L E C H
  SPEAK ENGLISH OR DIE
  S O U T Ě Ž E

  U N D E R G R O U N D
  Z Á K U L I S Í
  S T O P   -   T I M E
  A R C H I V   Č L Á N K Ů
  PŘEHLED RUBRIK


  ROCKSHOCK NA FB

>>> P A R T N E Ř I

  N A Š I   P A R T N E Ř I

>>> RECENZNÍ TIP


BLOODY OBSESSION
  – Husaria

Další recenze zde!

>>> VÝSLECH


Jan 'Skleník' Sklenář
Mirek Dvořák
Milan Hoffmann
Kečup
Loco Loco
Tonda Rauer
Pavel Pešata
Bobby Floutek
Jožin 'Nogando' Noga
Marek 'Mára' Dostál
Tom Wouda
Witch Hammer
Gate Crasher

>>> WEBY REDAKTORŮ


Osobní web Františka Kovače

Osobní web Jiřího Rogla

Osobní web Jiřího Olszara

Web redakčního spolupracovníka Pavla Bartase

Osobní web Luboše Hnáta

Mojmír Krochmalný – Bastard ...na start!
Publikoval: JO - Čtvrtek, 12.04. 2018 - 22:57:28
Rubrika: Rozhovory & Profily

Text: Luboš Hnát
Foto: archiv Mojmíra Krochmalného

Bubeník MOJMÍR KROCHMALNÝ je nejvíce znám ze svého působení v hardrockových BASTARD. V následujícím rozhovoru jsme si ale povídali o celé jeho kariéře, během které hrál i jinou muziku, než je jen hard rock či heavy metal.

Mojmíre, kdy jsi poprvé usedl na bubenickou stoličku?
No to si teda přesně nepamatuju... tatík (pianista) hrával v tanečních a jazzových kapelách a v baráku jsme měli jazzovou sestavu, to tedy mohlo být někdy tak kolem mých deseti let. Ale oficiálně v kapele to bylo až na podzim 1982 v Praze, kde jsme se Standou Švadlenou založili kapelu Bufet. Koupil jsem si tehdy v hudebninách dole na Václaváku velkou sadu stříbrných amátek – 6 tomů, 2 floory a 2 šlapáky... no a sedávám na té stoličce doposud, ale už ne na té původní Amati.

Na jaké muzice jsi vyrůstal a jakou posloucháš v současnosti?
Začal jsem vnímat, co poslouchal táta – převážně jazzové big bandy a pianisty (Glenn Miller, Duke Ellington, Count Basie), a protože jsem od šesti let hrál na klavír, tak také klasiku. Ale první rockové album bylo Báječní muži od skupiny F. R. Čecha, kde zrovna začínal Jirka Schelinger. To mě tenkrát chytlo, a tak jsem postupně chodil do prodejny Supraphon a číhal na nové Jirkovy singly. Nějak v té době u nás také vyšlo LP Dark Side Of The Moon od Pink Floyd a dostalo se mi na gramofon i Close To The Edge od Yes – to byly ty zásadní věci pro mě v té době, a tak jsem začal shánět další jejich elpíčka. Pak přišlo British Steel od Judas Priest a rodící se heavy metal. Také musím zmínit polská rádia, kde na rozdíl od našich hrávali rockovou muziku běžně, to byl tenkrát nejen pro mě zdroj novinek a poznání. A v současnosti poslouchám v zásadě všechno – teda kromě dechovky!

Co tvoje bubenické nebo obecně muzikantské vzory, máš nějaké?
Hmmmm... častá otázka v rozhovorech a vždy se zamýšlím, co bych řekl – a je to tady. Já jsem neměl nějakého konkrétního jedince jako vzor. Z bubeníků mě zaujal Jeff Porcaro, Vlado Čech, Jirka Stárek a Jerzy Piotrowski (např. SBB). V období hraní s Máma Bubo jsem celkem studoval hru Stewarta Copelanda z The Police, líbí se mi taky hra Mikea Portnoye, ale že bych se učil jejich groovy, patterny či licky, tak to zase ne.

Zkus v krátkosti shrnout svou dosavadní kariéru.
To bude hodně ve zkratce: první kapela na gymplu Exhalace, pak v Praze Bufet a hostování v Máma Bubo, pak těšínský Hrot a po něm delší pauza. Znova jsem potom začal s Bubble Metal, do toho zábavová kapela Lázeňští šviháci, k tomu těšínská parta Bratři v triku, reggae + dancehall se SilesiJAH All Stars, Moravský Anděl, krátká epizoda v doprovodném bandu Moniky Agrebi a v současné době Bastard. A k tomu od roku 2008 brázdíme česká, moravská i slovenská pódia s Jiří Schelinger revivalem Ostrava.

Zaujalo mě tvoje hostování v Máma Bubo. Na rozdíl od hard rocku, který hrajete s Bastardem, to je stylový rozdíl jako hrom. Jak k té spolupráci došlo a v jaké době jsi s nimi hrál?
K Máma Bubo jsem se dostal myslím nějak přes Jirku Munzara. Měl jsem udělaných pár světel, k tomu ovládací pult a začal jsem svítit jejich koncerty. Celkem jsem se skamarádil s Karlem Babuljakem, a když pak jejich bubeník Zdeněk Duroň šel na vojnu, tak mně oslovil. První koncert s MB byl spolu s Hudbou Praha a myslím, že to bylo naostro... bez zkoušky, ale dopadlo to dobře, protože jsem skladby perfektně znal díky svícení! To bylo na podzim 1984.

V Máma Bubo ses setkal s legendou českého reggae Jirkou Charyparem. Jak na hraní s ním vzpomínáš?
To byly krásné časy. Jirka, ale i Karel a Vlastík jsou výborní kluci a skvělí muzikanti, hodně jsem se od nich naučil a hraní s nimi jsem si užíval! Nezapomenutelný je pro mě koncert na Chmelnici (tenkrát to bylo s Precedens), kde za námi na pódium vyskočil Aleš 'Ali' Drvota a dal s náma skladbu Na Máchově jezeře.

Ještě bych se na chvilku vrátil k Jiří Schelinger revivalu. Na jaké období Jirkovy tvorby se zaměřujete?
Hrajeme kompletní průřez Jirkovou tvorbou. Nejraději samozřejmě hardrockové pecky! Když bylo před pěti lety 35. výročí vydání legendární desky Hrrr na ně..., tak jsme ho v první půli koncertu hráli celé. Zkoušeli jsme pouštět i ty humorné dotáčky, ale neosvědčilo se to, protože vždy zanikly v aplausu po jednotlivých skladbách, tak jsme od toho nakonec upustili. No a na koncertech samozřejmě nesmí chybět ani bubblegumovky: Což takhle dát si špenát, René, já a Rudolf, Švihák lázeňský... by ses divil, jak se na tyto věci banda rozparádí... a kolikrát řádí i na stolech. (smích)

Jaké na vás chodí publikum a jak na muziku, která je stará více než 30 let, reagují fanoušci?
Tak chodí převážně naši vrstevníci – tedy ti, co Jirku pamatují. Ale hráli jsme i na VŠ kolejích v Brně a k mému překvapení bylo plno a studentíčci říkali, že Jirku pamatují, když ho poslouchali rodiče. Taky musím zmínit naprosto neskutečné koncerty na Slovensku, tam je Jirka stále velmi oblíbený a koncerty tam jsou opravdový zážitek díky skvělému publiku.

Zmiňoval jsi, že jsi nějaký čas působil v Praze, proč jsi z ní odešel? Jinými slovy, co tě táhlo do Českého Těšína?
Do Těšína jsem se vrátil, protože jsme tenkrát formovali heavymetalovou kapelu Hrot. Tam jsem se mj. poprvé potkal s Láďou Tomisem, který nějaký čas v Hrotu působil. Začínali jsme hrát po zábavách, celkem se na nás stahovali lidi z blízkého i dalekého okolí, což někdy mělo i neblahé následky, např. na zařízení majetku Českých drah, a měli jsme třeba zákaz nějaký čas vystupovat ve frýdecko-místeckém okrese. Postupně jsme tvořili vlastní věci a začali koncertovat. Přes našeho manažera jsme měli kontakty na Toma Dziubiñského, který tenkrát zakládal Metal Mind Production, a měli styky s polskou heavymetalovou scénou, která v té době byla o velký kus před tou rodící se naší. Jezdili jsme hrávat do Polska a na oplátku brali polské kapely k nám. Památný byl např. koncert s polskými Turbo na havířovském zimáku. Vrcholem byla společná tour s polskými Wolf Spider. Pak mě bolševik povolal bránit vlast – toto jsem prováděl 5 měsíců ve Vysokém Mýtě, a tudíž přišla pauza v hraní. Po návratu se už Hrot nepodařilo obnovit, a já skončil na pár let hraním po barech.

Několikrát jsi tu zmínil, že jsi nějaký čas hrál po zábavách, na které se mnoho lidí dívá s despektem. Co pro tebe osobně hraní po zábavách znamenalo a jak se na zábavové kapely díváš s odstupem času dnes?
Když jsme s Hrotem začínali hrávat, zábava byla nejjednodušší možnost zahrát pro lidi, koncerty tenkrát pořádala většinou kulturní střediska pro 'profi' kapely. A kluby, kde se hrává dnes, neexistovaly, takže to byla jediná možnost. Musel jsi nacvičit 60–70 skladeb a hraní bývalo často do tří čtyř hodin do rána. Samozřejmě je na to hodně humorných vzpomínek, žízeň bývala a pivo a panáky častokrát tekly proudem. (smích) Ale rád na ty zábavy vzpomínám. Dnes se už, aspoň tedy u nás na Ostravsku, rockové zábavy vůbec nepořádají, což si myslím, že je škoda. Vystřídaly je na vesnicích diskotéky.

Nebyl tvůj odchod z Prahy tak trochu stažením se z povědomí lidí? Přece jenom v Praze jsi víc na očích, je tam spousta kapel a klubů, což skýtá různé možnosti.
To je naprostá pravda, ale v té době jsem to tak nebral – je třeba si uvědomit, že to bylo za totáče v roce 1985. Ale kontakty zůstaly a jde o to, jak je použiješ i na tu zdánlivou dálku.

Kapela Bastard v současné podobě existuje od roku 2015. Jak ses do ní vlastně dostal?
Zpěvák a zakladatel Bastard Láďa Tomis zpívá také v Jiří Schelinger revivalu, a tak při obnově kapely přizval mimo mě i dalšího spoluhráče Jardu 'Pačese' Dolejše.

Jaký byl pro Bastard loňský rok?
Skvělý! V lednu jsme v havířovském klubu Stolárna pokřtili naše EP Bastard ...na start! Kromě klubových koncertů jsme odehráli pár festivalů – Kamenité Čas Rock Fest, Bar-Rock-O fest, TaRock, Masters Of Rock, Cibula fest, Holba Rock na grilu aj. A na podzim jsme jeli tour s Kreyson...

...a jaký bude ten letošní?
Tak ten bude ještě lepší! Na léto máme potvrzenou pěknou řádku festivalů a na podzim chystáme Kráska a zvíře tour 2018, na kterou vyrazíme spolu s brněnskou Lorettou, takže se máte na co těšit. A s tour zavítáme i na Slovensko.

Říkal jsi, že jste hráli na Masters Of Rock ve Vizovicích. Jaký to pro vás byl zážitek, zahrát si na tak velkém festivalu?
MOR je určitě u nás největší a nejprestižnější rockový festival a zahrát si v areálu likérky je prostě paráda! Zatím jsme tam hráli dvakrát na B stagi a vždy byl velmi slušný kotel pod pódiem.

Setkali jste se tam – ať už jako kapela, nebo ty osobně – s někým ze zahraničních hvězd?
Měli jsme možnost být i v zákulisí hlavní stage, tak jsme se potkali se všemi headlinery, prohodili pár slov, dali pivko a samozřejmě i památeční fotky.

Vloni jste tedy nahráli zmiňované EP. Chystáte se nahrát regulérní CD?
Jasan, máme to v plánu. Makáme na něm opět s producentem Djordjem Eričem v ostravském studiu Citron. Doufám, že CD stihneme vydat tak, aby bylo na tour v prodeji. Nechceme nic uspěchat a soustředíme se, aby z nás vyšlo to nejlepší, co se dá.

Vaše EP se jmenuje Bastard ...na start! Má ten název nějaký zvláštní význam, nebo byl zvolen jen proto, že se hezky rýmuje?
Je to taková slovní hříčka, kterou vymyslel náš zpěvák, celkem se to rýmuje, no a po té pauze jsme v podstatě opět na startu, tak jsme si řekli, že by to byl i dobrý název comebackového EP.

Prozradíš mi, jak v Bastardu vypadá skladatelský proces? Skládáte hudbu na již hotové texty, nebo to je naopak a nejdřív vzniká hudba?
Tady to bývá různé, ale v zásadě si text dělá zpěvák na hudbu. Kytaristé přinesou buď už skoro hotovou kostru, nebo na zkouškách jamujeme a z toho něco postupně vzniká, přidává se, mění, často celé překope, až z toho nakonec vznikne konečná podoba skladby. A určité slovo má pak ve studiu i náš producent Djordje Erič, se kterým v ostravském studiu Citron připravujeme naše CD.

Dost často hrajete s Lorettou, ostatně máte stejného manažera. Ptát se tě na to, jaké jsou mezi vámi vztahy, by asi nemělo moc cenu. Zajímalo by mě ale, jestli jste neuvažovali o nějaké formě spolupráce, jako je například hostování atd.?
Hele, na podzim jedeme společnou Kráska a zvíře tour... název už asi i něco napoví, ale nech se překvapit a přijď se podívat na koncert. O celé tour budeme podrobně informovat na našich stránkách anebo, jak už je dnes nutností, na Facebooku.

www.bastard-band.cz


 
>>> ODKAZY

  Prohledat rubriku

  Najít další články autora

 Nejčtenější článek rubriky Rozhovory & Profily:
INEKAFE - Kofeinový retro(zhovor)

>>> MOŽNOSTI

 Vytisknout článek Vytisknout článek


  Diskutovat o tématu


   Sdílet článek...
 


Komentáře vlastní jejich autoři. Neodpovídáme za jejich obsah.
ROCKSHOCK - www.irockshock.net

(c) Jiří Olszar + RockShock, 2005 - 2018: texty, grafické prvky, přizpůsobení systému United-Nuke, serverová a portálová administrace. Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-3046. Další publikování nebo jiné šíření obsahu serveru je bez předchozího výslovného souhlasu provozovatele zakázáno. Za obsahovou správnost a právní
bezchybnost publikovaných textů odpovídají výhradně uvedení autoři. Pokud není uvedeno jinak, pocházejí použité fotografie z archivů na nich zobrazených umělců.
Powered by Copyright © UNITED-NUKE. Všechna práva vyhrazena. Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.04 sekund