ROCKSHOCK - www.irockshock.net
>>> VYHLEDÁVÁNÍ

Pokročilé vyhledávání


>>> HLAVNÍ MENU

  H L A V N Í   S T R Á N K A
  K O N T A K T Y   &   I N F O

  A K T U A L I T Y
  K A L E N D Á Ř   A K C Í
  VIDEO SHOCKPARÁDA

  R E C E N Z E
  R E P O R T Á Ž E
  F O T O G A L E R I E
  ROZHOVORY & PROFILY
  V Ý S L E C H
  SPEAK ENGLISH OR DIE
  S O U T Ě Ž E

  U N D E R G R O U N D
  Z Á K U L I S Í
  S T O P   -   T I M E
  A R C H I V   Č L Á N K Ů
  PŘEHLED RUBRIK


  ROCKSHOCK NA FB

>>> P A R T N E Ř I

  N A Š I   P A R T N E Ř I

>>> RECENZNÍ TIP


MARCO MENDOZA
  – Viva La Rock

Další recenze zde!

>>> VÝSLECH


Jan 'Skleník' Sklenář
Mirek Dvořák
Milan Hoffmann
Kečup
Loco Loco
Tonda Rauer
Pavel Pešata
Bobby Floutek
Jožin 'Nogando' Noga
Marek 'Mára' Dostál
Tom Wouda
Witch Hammer
Gate Crasher

>>> WEBY REDAKTORŮ


Osobní web Františka Kovače

Osobní web Jiřího Rogla

Osobní web Jiřího Olszara

Web redakčního spolupracovníka Pavla Bartase

Osobní web Mirka Valenty

Osobní web Luboše Hnáta

ČS beat festival po 50 letech
Publikoval: JO - Neděle, 24.12. 2017 - 00:46:56
Rubrika: Reportáže

ČS BEAT FESTIVAL PO PADESÁTI LETECH
17. 12. 2017, Praha, Lucerna

Text: Luboš Hnát
Foto: Ája Dvořáčková

Dlouhých padesát let uběhlo od prvního Československého beatového festivalu v pražské Lucerně. Protože takové akce stojí za to připomínat, uspořádala umělecká agentura Ivana Rösslera akci s výmluvným názvem ČS beat festival po 50 letech. Opět se konal, stejně jako před padesáti lety, v pražské Lucerně a výběr účinkujících byl opravdu exkluzivní.

Celý festival zahájila úderem sedmnácté hodiny kapela GEORGE & BEATOVENS (G&B) se zpěváky Karlem Kahovcem a Viktorem Sodomou. Hned na první poslech bylo jasné, že tohle bude návrat do šedesátých let se vším všudy, tedy repertoárem i zvukem. V playlistu G&B se mimo jiné objevily skladby Zlatej důl, tu zpíval Viktor Sodoma. Karel Kahovec si zase nádherně zazpíval Náhrobní kámen od Petra Nováka – při téhle písničce romantičtějším povahám i slza ukápla. Protože každá kapela měla na své vystoupení přibližně půl hodiny, výběr skladeb musel být notně omezen. Tečku za vystoupením G&B obstarala Kahovcova Paní v černém. Bezchybně fungovala organizace celého festivalu. Kapely se střídaly na dvou menších pódiích a nezbytné pauzy mezi jednotlivými vystoupeními vhodně doplňoval pořadatel Ivan Rössler krátkými rozhovory se zajímavými hosty. Ještě než vystoupila kapela Prúdy, došlo na křest desky Beat Line, na které najdete šestnáct písní z I. československého beatového festivalu. Desku pokřtili Michal Prokop a Paľo Hammel.

Koncert slovenské bigbítové legendy PRÚDY byl vlastně koncert dvou kapel v jedné. To proto, že v sestavě Prúdů se kromě Paľa Hammela objevili ještě Fedor Frešo (baskytara) a František Griglák (kytara) – a tihle tři spolu hráli po boku Mariana Vargy také v Collegiu Musicu. Ze svých velkých hitů kapela zahrála Zvoňte, zvonky, Smutná ranná električka nebo Balada o smutnom Jánovi. A protože se na všech podílel Marián Varga, který letos bohužel zemřel, byl i jeho duch v Lucerně přítomen. Už při vystoupení G&B se ale projevil problém s hlasitostí. Zejména když účinkující mluvili do mikrofonu, byl zvuk zbytečně zeslaben, takže není divu, že z publika bylo slyšet výkřiky typu „nahlas" a podobně. Problém bohužel přetrvával i při koncertu Prúdů. Ale byla to jen malá kaňka na jinak zatím zdařilé akci. Poslední písničkou, kterou slovenská kapela zahrála, byla nestárnoucí Medulienka. Další z nedlouhých přestávek vyplnil nestor české beatové muziky PETR JANDA, který sám s kytarou zahrál píseň Snad jsem to zavinil já a dočkal se mohutného aplausu.

Poměrně brzy přišel jeden z vrcholů celého festivalu. Na jednom z pódií se totiž objevil ENERGIT pod vedením Luboše Andršta. Hned první písnička Blue Dance mnohým návštěvníkům – těm, kteří Energit viděli v současné sestavě poprvé – doslova vyrazila dech. Po instrumentálním úvodu přišla na řadu první zpívaná skladba, krásná balada Loneliness. Pokud první píseň vyrážela dech, tak u té druhé běhal mráz po zádech. Vyprodaná Lucerna byla uhranuta procítěným zpěvem Honzy Holečka, což je zpěvák par excellence. Je proto s podivem, že ho zná jen málo beatových fanoušků. Na svůj krátký set zařadila kapela i převzatou Soulshine z repertoáru Allman Brothers Band. Vystoupení Energit zakončil svým největším hitem Freedom. Zatímco se na druhém pódiu chystala brněnská kapela Synkopy 61, proběhl krátký rozhovor s hercem Miroslavem Donutilem, který seděl v publiku a zavzpomínal na brněnskou beatovou scénu.

Vystoupení SYNKOP 61 trošku zklidnilo bouřlivou atmosféru, kterou Energit vyvolal. Samozřejmě i 'moravští Beach Boys', jak se kapele přezdívá, se také dočkali bouřlivého ohlasu. Po našlapaném blues rocku byla však jejich jemná, líbivá muzika jakoby odjinud. Kapela nemohla opomenout svůj velký hit Válka je vůl, kterým rozezpívala vyprodanou Lucernu. Silnou stránkou Synkop byly vždy perfektní vícehlasy – že tomu tak stále je, kapela dokázala ve své úpravě evergreenu Barbara Ann, kterým brněnští mazáci své vystoupení zakončili. Před koncertem Vladimíra Mišíka a jeho Etc... byla na pódium pozvána režisérka Jitka Němcová, aby se rozhovořila o dokumentárním filmu, který letos o Vladimíru Mišíkovi natočila. Protože ale stále přetrvával problém s hlasitostí mikrofonů, nebylo její interview téměř slyšet. Škoda.

Šmajdák a ploužáky, Jednohubky nebo závěrečné Špejchar blues. Takové bylo neuvěřitelně pohodové vystoupení VLADIMÍRA MIŠÍKA a jeho ETC... V sestavě Etc... došlo relativně nedávno ke změně na postu baskytaristy. Na dlouhodobý odpočinek odešel Jiří Veselý a na dlouhodobý záskok přišel Pavel Novák. Jeho podání je o něco tvrdší, ale podstatně je změna znát jen v písni Sladké je žít. V ní hrával Jiří Veselý na tahací harmoniku, a teď se písnička musí obejít bez ní.

Čistě instrumentální záležitostí byl koncert JAZZ Q MARTINA KRATOCHVÍLA. Jejich zvuku dominovala perfektní kytara Zdeňka 'Krysy' Fišera. Absolutorium však zaslouží celá kapela. Rytmiku vhodně doplňovaly perkuse Imrana Zangiho a jazzové piano samotného Martina Kratochvíla jen umocnilo krásný zážitek z celého koncertu. Kaňkou na něm se bohužel stal křest desky Jazz Q. Jako kmotra si totiž kapela pozvala bývalého prezidenta Václava Klause. V ten moment začalo publikum pískat a bučet, takže pan Klaus byl po chvíli nucen jeviště opustit, aniž by řekl jediné slovo.

Jedinou kapelou, která dostala pro své vystoupení prostor větší než půl hodiny, byli THE PRIMITIVES GROUP, vedení zpěvákem Ivanem Hajnišem. Kapela dala ožít vzpomínkám na svou show ze šedesátých let, kdy na pódiu hořely ohně a šlehaly plameny. Ty šlehaly i po padesáti letech, byť asi ne s takovou intenzitou jako tenkrát. Přesto se publikum dostalo do varu a ten večer poprvé začalo pod pódiem tančit. Oproti jiným koncertům se v sestavě 'primitivů' objevil Vladimír 'Boryš' Secký, jehož saxofon dal zvuku kapely další rozměr. Kapela hrála hodně převzatých písní, ale to nikomu nevadilo. Slyšet takové skvosty jako Light My Fire nebo Whiskey Bar, které navíc muzikanti hráli s obdivuhodnou energií, je prostě velký zážitek.

Čas ubíhal jako o závod a na programu celého Beatfestu už zbýval poslední koncert. O ten se postaral LEŠEK SEMELKA se svými S.L.S. Zněly převážně skladby z desky Svět hledačů (1979), kterou Lešek nahrál coby člen legendárního Blue Effectu. Písničky jako Zmoudření babím létem či Zázrak jedné noci nezestárly ani po letech, avšak jako by se na ně posluchači po energickém vystoupení The Primitives Group nedokázali naladit. Odezva tedy nebyla taková, jakou by si Lešek zasloužil. Obecenstvo průběžně opouštělo sál a na řídnoucí hlediště nebyl úplně nejveselejší pohled. Přitom kapela hrála s obrovským nasazením, a pokud by vystoupila dříve, jistě by se dočkala bouřlivých ovací.

Československý beat festival po 50 letech tedy skončil. Měl dva vrcholy (Energit a The Primitives Group), ale celkově to byl mimořádný zážitek pro všechny milovníky starého bigbítu. S lehce pozměněnou dramaturgií to mohlo být úplně dokonalé.


 
>>> ODKAZY

  Prohledat rubriku

  Najít další články autora

 Nejčtenější článek rubriky Reportáže:
Guns N' Roses, Sebastian Bach, Avenged Sevenfold

>>> MOŽNOSTI

 Vytisknout článek Vytisknout článek


  Diskutovat o tématu


   Sdílet článek...
 


Komentáře vlastní jejich autoři. Neodpovídáme za jejich obsah.
ROCKSHOCK - www.irockshock.net

(c) František Kovač + Rockshock, 2005 - 2011: texty, grafické prvky, přizpůsobení systému United-Nuke, serverová a portálová administrace. Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-3046. Další publikování nebo jiné šíření obsahu serveru je bez předchozího výslovného souhlasu provozovatele zakázáno. Za obsahovou správnost a právní
bezchybnost publikovaných textů odpovídají výhradně uvedení autoři. Pokud není uvedeno jinak, pocházejí použité fotografie z archivů na nich zobrazených umělců.
Powered by Copyright © UNITED-NUKE. Všechna práva vyhrazena. Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.05 sekund