ROCKSHOCK - www.irockshock.net
>>> VYHLEDÁVÁNÍ

Pokročilé vyhledávání


>>> HLAVNÍ MENU

  H L A V N Í   S T R Á N K A
  K O N T A K T Y   &   I N F O

  A K T U A L I T Y
  K A L E N D Á Ř   A K C Í
  VIDEO SHOCKPARÁDA

  R E C E N Z E
  R E P O R T Á Ž E
  F O T O G A L E R I E
  ROZHOVORY & PROFILY
  V Ý S L E C H
  SPEAK ENGLISH OR DIE
  S O U T Ě Ž E

  U N D E R G R O U N D
  Z Á K U L I S Í
  S T O P   -   T I M E
  A R C H I V   Č L Á N K Ů
  PŘEHLED RUBRIK


  ROCKSHOCK NA FB

>>> P A R T N E Ř I

  N A Š I   P A R T N E Ř I

>>> RECENZNÍ TIP


MATER MONSTIFERA
  – Vězení bizarních bohů

Další recenze zde!

>>> VÝSLECH


Jan 'Skleník' Sklenář
Mirek Dvořák
Milan Hoffmann
Kečup
Loco Loco
Tonda Rauer
Pavel Pešata
Bobby Floutek
Jožin 'Nogando' Noga
Marek 'Mára' Dostál
Tom Wouda
Witch Hammer
Gate Crasher

>>> WEBY REDAKTORŮ


Osobní web Františka Kovače

Osobní web Jiřího Rogla

Osobní web Jiřího Olszara

Web redakčního spolupracovníka Pavla Bartase

Osobní web Mirka Valenty

Osobní web Luboše Hnáta

NADĚJEfest 2017
Publikoval: JO - Pátek, 25.08. 2017 - 21:30:27
Rubrika: Reportáže

NADĚJEFEST 2017
19. srpna 2017, Trutnov, Camp Dolce

Text: Jiří Olszar
Foto: Jiří Olszar

Kamioňák Jirka Hučko se svou JH – Naděje z kamionu už nějakou dobu pořádá charitativní akce, jejichž výtěžek je věnován nemocným dětem. Letos se ale pořadatel rozhodl vytáhnout kapely z klubového prostředí pěkně na vzduch – a jednou z takových akcí byl i NADĚJEfest v Campu Dolce u Trutnova. Místo pro festival jako stvořené, navíc docela vyšlo i počasí, takže nebyl jediný důvod sedět doma. Když k tomu člověk přičetl, že může svou přítomností pomoci i dobré věci, nebylo už vůbec o čem přemýšlet.

Nepřemýšlel jsem ani já a brzy ráno vyrazil směr Trutnov. Cesta probíhala v pohodě a do vskutku pěkného areálu jsem dorazil krátce před zahájením hlavního programu. Dopolední program patřil především dětem, které si mohly užít vystoupení kouzelníka Mr. Carla a s RC Kamioňáky si zajezdit na připravené dráze s dálkově řízenými modely kamionů. Účast na této části programu údajně nebyla moc velká a vlastně ani před hudební částí to v areálu nevypadalo s návštěvou dvakrát dobře. Doufal jsem ale, že lidi dorazí třeba později, až jim pořádně vytráví po sobotním obědě.

Úvodní FIVE SINS tak rozjeli svůj set jen před hrstkou fanoušků, kteří ale dění na pódiu sledovali nesměle spíše zpovzdálí. Ještě než jsem ale dorazil na místo činu, zastavil jsem se na nedaleké benzince a zahlédl tam mladíka, kterého nešlo díky jeho pěkně 'načechranému' účesu přehlédnout. Jen mě tak napadlo, že se možná taky chystá na festival. A taky že jo. Překvapen jsem byl ale tím, že se usadil na bubenickou stoličku právě u Five Sins (docela hezká náhoda). Moderátor Ruda Schweser (kytarista a zpěvák Messaliny a bývalý spíkr TV Rebel) se snažil situaci odlehčit vtipnými hláškami a hned v úvodu rozesmál i mě, když mě přirovnal právě k mladičkému bubeníkovi Nickovi Štíbrovi. Možná si jen spletl jméno a měl na mysli Jirku Šperla z Limetalu. No jo, Jura jako Jura. Zpět ale k Five Sins. Název jejich řadovky Hard RockʼnʼRoll Heart docela vystihuje to, jakou muzikou se tahle zatím ještě poměrně mladá parta prezentuje. Klasický rock'n'roll, to je přesně to, co je jim nejbližší, takže to na pódiu po chvíli docela jiskřilo, navíc když k tomu přidali i pořádnou dávku ostřejšího hardrockového koření. Protože se ale neměli moc před kým ukázat, pódiová show byla spíše statičtější, tedy kromě zpěváka Aleše Dvořáka, který tak trochu evokoval Axla Rose. Moc dobře se to ale poslouchalo a třeba mě osobně baví, když i mladí kluci dokážou oprášit staré postupy a nestydět se za to. A u Five Sins to fungovalo dost dobře.

Hlouček fanoušků se příliš nerozrostl ani před vystoupením skupiny KREYSON MEMORIAL, která měla patřit k jedněm z vrcholů celé akce. Kapela ale samotnou návštěvu řešila snad ještě méně než Five Sins a zakousla se do svého setu, jako by byl plac pod stagí zaplněn do posledního místečka. Kapelu, respektive její obsazení, jsem samozřejmě znal, jedinou neznámou pro mě zůstávalo to, jak se role leadera ujal zpěvák Petr Dolének. Neměl jsem totiž ještě příležitost tuhle partu připomínající kultovní desku Anděl na útěku vidět naživo, takže jsem byl docela zvědav na (mou) premiéru. A 'Doldy' to dával překvapivě moc dobře. Nesnažil se stylizovat do hlasové polohy Ládi Křížka, takže to nevyznělo křečovitě ani revivalově. Dobře známé fláky si s kapelou notovala i hrstka fans a o dobrou náladu tak bylo rázem postaráno. I samotná kapela mi připadala hodně v pohodě a sázela jednu hitovou pecku za sebou, které byly navíc pěkně proloženy různými samplovanými předěly i klávesami, které se však proti jiným koncertům ozývaly jen reprodukovaně. V dnešní době ale žádný velký problém. Docela mě pobavila 'Doldyho' hláška, že miluje 'Killera', tedy bubeníka Roberta Vondrovice. Nic proti pravé chlapské lásce, ale tohle mě trochu překvapilo. Samozřejmě si dělám legraci, jen mě to utvrdilo v tom, že tahle sestava k sobě prostě sedí, takže jsem docela zvědav, jak to bude, až opustí 'andělský' repertoár a představí něco nového. A něco už se prý chystá, takže uvidíme. V Trutnově ale jen u Anděla... nezůstalo, takže bylo možné zaslechnout i skvělou Oběti slávy. Přestože noc byla ještě Vzdálená (ta se do setlistu nakonec nevešla), chybět nemohla ani Čarovná noc, se kterou se kapela s NADĚJEfestem rozloučila.

Podobně jako Five Sins, ani následující KODIAK jsem doposud neznal. Podle názvu jsem mohl usuzovat, že se na pódium přiřítí smečka medvědů, ale docela jsem se mýlil. Moderátor Ruda totiž jako první představil zpívající 'upírku' Kláru Pretorovou. Marně jsem ale hledal tesáky zbarvené krví, ovšem její uhrančivý pohled neměl daleko k oné mystické bytosti. Jak se vzápětí ukázalo, Upírka je název připravovaného alba, na kterém královéhradecká parta momentálně usilovně pracuje. Kapela má momentálně repertoár složený nejen z vlastních skladeb, ale i několika coverů. A pokud se nepletu, I Rule The Ruins od Warlock byl jedním z nich, kterým Kodiak trutnovské vystoupení odstartovali, a Klára zde docela slušně předvedla své kvality. Samozřejmě své pěvecké kvality, i když pánové museli uznat, že v tomto případě se dalo i nač koukat. S hlasem si ale opravdu pěkně pohrávala. Hodně jí slušela taková ta agresivnější poloha, jak třeba potvrdila ve skladbě Upírka. Občas jí to sice ve sborech maličko pokazil kytarista Slávek Bleha, ale naživo se podobné chyby dají očekávat i tolerovat. Naopak musím vyzdvihnout výborného baskytaristu Radka Hajnoviče, který svými baskytarovými kudrlinkami krásně oživoval celou muziku a na chystané novince bych mu dal určitě více prostoru. Pěkně si to dával v sólech ale i druhý kytarista Aleš Roubal. K němu Ruda vtipně poznamenal, že jeho příjmení zní dost strašidelně... Ve finále to vlastně vyznělo jako taková příjemná hard & heavy záležitost, která potřebuje jen maličko dopilovat, co se vlastních skladeb týče. Občas se zde totiž objevila taková hluchá monotónní místa, která by se dala muzikantsky nějak oživit. A muzikanti na to oživení evidentně mají, jak jsem měl možnost slyšet.

Přiznám se, že miluji hudební akce u vody. Mají pro mne takové zvláštní kouzlo. V závěru vystoupení Kodiak jsem proto vyrazil na nedaleké molo a pozoroval dění v areálu trošku zdálky z vodní plochy. Byl to opravdu hezký pohled na areál a muzika byla slyšet kupodivu dobře i z odvrácené strany. Bohužel pohled na prořídlé publikum nebyl zrovna dvakrát příjemný a začínal jsem mít obavy, že už se to moc nezlepší. 'Stříbrní' náhradníci DIGGER, tedy kapela pocházející ze Stříbra, si ale s návštěvou taky hlavu moc nelámali. Hlavu jsem si ale začal lámat já s jejich zaškatulkováním. Na Bandzone jsou vedeni jako metalová kapela, při zvukovce zahráli punkovou Last Caress od The Misfits a zpěvák/kytarista Václav Pelc jejich tvorbu označil jako totální kult. Čert aby se v tom vyznal. V každém případě ale musejí mít s peklem něco společného, protože když 'Vencové' (hned tři muzikanti se mohli pochlubit tímto jménem) rozjeli svoji show, bylo to vážně pekelně divoké. Hardcore, metal, rock'n'roll, grunge, a to vše naládované do pěkně energické show. Jaké skladby do setlistu zařadili, to si vážně netroufám odhadovat, protože jsem sotva stačil sledovat, jak tahle divoká parta 'rozbila' celé Dolce. Jak jsem ale odtušil, některé novinkové skladby snad ani ještě název nemají. Tohle bylo pro mě určitě největší překvapení celého festivalu a skvělá volba pořadatele při výběru náhradníka za původně ohlášené Pes Pilka.

Královéhradečtí MANUAL to neměli do Trutnova daleko, takže si s sebou přivezli i nějaké vlastní fanoušky, kteří konečně dokázali vytvořit nějakou tu podpódiovou show. Dokonce jsme se stali svědky i mini circle pitu. Bylo to ale takové pohodové skotačení, stejně pohodové jako hardrocková muzika samotných Manuál. Jejich poslední řadovka Tak se směj vyloženě nabádá k tomu, aby si člověk užil tuhle show v co možná největší pohodě a úsměvem na rtu. Pro dané prostředí se výborně hodila třeba skladba Mám dovolenou. Byla proto vážně škoda, že ani návštěvníky campu, kteří zde trávili dovolenou, nepřilákala tahle muzika, když to měli přímo pod čumákem. Možná se ale jednalo o starší rekreanty, kteří už mají Mládí v hajzlu a podobné radovánky už jdou kolem nich. Léto neléto, na řadu přišly i Pekelný Vánoce a další 'manuálně' vybrané kousky. S kapelou už jsem se jednou setkal, takže jsem čekal, jestli se zpívající kytarista Vašek Brzek (zase další Václav na festivalu) vydá na svou sólovou pouť mezi fanoušky. Samozřejmě že ano, a to pěkně s kytarou za krkem a navíc v doprovodu druhého kytaristy Michaela Runda. Manual zařadili poslední rychlostní stupeň, dojeli v pohodě do cíle a přenechali místo na scéně další kapele.

Než to ovšem na pódiu rozbalili pro mě opět známí HARDMOK z Pardubic, všiml jsem si, že se v areálu najednou objevilo o něco více lidí. Jak jsem následně zjistil, pořadatel se rozhodl ještě během festivalu nalákat lidi snížením ceny vstupného po osmé hodině večerní. Musel jsem se pousmát nad komentáři, že lidi nebyli o festivalu informováni, protože když šla cena dolů, najednou se fanoušci dostavili, takže v propagaci určitě problém nebyl. Samozřejmě ta stovka návštěvníků pořád ještě nebyla nic moc, ale už se na to přece jen líp koukalo. S Hardmok jsem se podobně jako s kapelou Manual setkal loni v karvinském klubu Hard Cafe na další z akcí pořádané Jirkou Hučkem. Tehdy jsem si dopřál ale jen kratičký set, což byla docela škoda, protože Hardmok mají pěkně Našlápnuto. Respektive mají na kontě album onoho názvu, proto jsem byl rád, že jsem si mohl dopřát show o poznání delší. A že jim to skutečně dobře šlape, bylo patrné z reakcí dobře se bavícího publika. Aktuální řadovka byla pilířem trutnovského setlistu, takže nejen já jsem si mohl smlsnout na pěkně našlapaných kouscích, jako třeba Rocky nebo Zlej život. Kapela se hrdě hlásí k hard rocku, ale konkrétně v těchto skladbách zněla hodně heavy, naživo určitě víc než ze samotné desky. Festival nabral menší skluz, takže Hardmok museli o něco dříve opustit bojiště a přenechat místo poslednímu účinkujícímu.

Podle dění pod pódiem bylo jasné, že právě na úpické WISHMASTERS se těšilo publikum nejvíce. Je to už nějakou dobu, co se z původně Nightwish tribute bandu vyklubala regulérní kapela s vlastním materiálem zaznamenaným na prvním albu Beatrice, které již co nevidět doplní jeho následovník. Ta souvislost s Nightwish ale nejen fanouškům nejde nějak z mysli, takže jsem neustále slyšel trošku zkomolený název 'Wishmaster', tedy stejný, jaký nese deska a titulní song finské legendy. Wishmasters ale tenhle letitý kousek ve svém repertoáru rovněž mají, tak jej hned zkraje dali k dobru jako takovou připomínku let minulých. Zbytek setu ale probíhal v čistě vlastním autorském duchu a přiznám se, že mě hudební produkce poměrně příjemně překvapila. S kapelou jsem se totiž zatím nějak míjel a neměl o její aktuální činnosti moc páru. Konečně jsem si ale mohl udělat obrázek na vlastní uši. Překvapilo mě hlavně to, že ačkoliv je muzika postavena na základech symfonického power metalu, s Nightwish už to nemá moc společného. Celkový sound se mi zdá být o něco tvrdší a samotná muzika taková šlapavější, s občasnými úniky do klidových zón. Kapela je výborně sehraná a muzikantsky na úrovni. A nad tím vším stojí nádherný vokál Ivety Aman, která je nejen metalovou (to ostřejší zabarvení bych si klidně nechal líbit ve větší míře), ale i operní zpěvačkou, což bezvadně zapadá do daného žánru. Moc hezké momenty bylo ale slyšet, když se vokálně připojil svým drsným hlasem baskytarista Petr Kořínek. Ten model 'beauty & beast' tady fungoval opravdu bezvadně. V samotném závěru došlo ještě na jeden cover, a to jako připomenutí účasti na projektu České hvězdy zpívají Queen, kde si mimo jiné Iveta střihla krásný duet Barcelona s Vláďou Hronem. Samotná kapela si zde pro změnu dala hit We Will Rock You, kterým se rozloučila s NADĚJEfestem.

Kytarista Martin Havel pak ještě vyzval na pódium samotného pořadatele Jirku Hučka, který poděkoval všem přítomným a v takovém euforickém rozpoložení, které se nakonec přece jen dostavilo, přislíbil na příští rok pokračování NADĚJEfestu. Podpory ze strany Wishmasters i dalších účinkujících se mu dostalo, záleží jen na samotných lidech, jak se k podobným akcím s charitativním podtextem postaví. Letos to s podporou fanoušků nedopadlo dobře, ale jednalo se o první ročník a každé začátky jsou v tomto směru hodně těžké. A přestože šlo v tomto případě o muziku tak trošku až na druhém místě, nebyl jsem z hudební produkce zklamán ani v jediném případě. Některé kapely mě dokonce vyloženě překvapily. Pokud tedy bude nějaké příště, rád se na NADĚJEfest nebo podobnou akci vrátím.

Exkluzivní fotogalerie z celého koncertu zde!


 
>>> ODKAZY

  Prohledat rubriku

  Najít další články autora

 Nejčtenější článek rubriky Reportáže:
Guns N' Roses, Sebastian Bach, Avenged Sevenfold

>>> MOŽNOSTI

 Vytisknout článek Vytisknout článek


  Diskutovat o tématu


   Sdílet článek...
 


Komentáře vlastní jejich autoři. Neodpovídáme za jejich obsah.
ROCKSHOCK - www.irockshock.net

(c) František Kovač + Rockshock, 2005 - 2011: texty, grafické prvky, přizpůsobení systému United-Nuke, serverová a portálová administrace. Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-3046. Další publikování nebo jiné šíření obsahu serveru je bez předchozího výslovného souhlasu provozovatele zakázáno. Za obsahovou správnost a právní
bezchybnost publikovaných textů odpovídají výhradně uvedení autoři. Pokud není uvedeno jinak, pocházejí použité fotografie z archivů na nich zobrazených umělců.
Powered by Copyright © UNITED-NUKE. Všechna práva vyhrazena. Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.04 sekund