inzerce

ROCKSHOCK - www.irockshock.net
>>> VYHLEDÁVÁNÍ

Pokročilé vyhledávání


>>> HLAVNÍ MENU

  H L A V N Í   S T R Á N K A
  K O N T A K T Y   &   I N F O

  A K T U A L I T Y
  K A L E N D Á Ř   A K C Í
  VIDEO SHOCKPARÁDA

  R E C E N Z E
  R E P O R T Á Ž E
  F O T O G A L E R I E
  ROZHOVORY & PROFILY
  V Ý S L E C H
  SPEAK ENGLISH OR DIE
  S O U T Ě Ž E

  U N D E R G R O U N D
  Z Á K U L I S Í
  S T O P   -   T I M E
  A R C H I V   Č L Á N K Ů
  PŘEHLED RUBRIK


  ROCKSHOCK NA FB

>>> P A R T N E Ř I

  N A Š I   P A R T N E Ř I

>>> RECENZNÍ TIP


MARCO MENDOZA
  – Viva La Rock

Další recenze zde!

>>> VÝSLECH


Jan 'Skleník' Sklenář
Mirek Dvořák
Milan Hoffmann
Kečup
Loco Loco
Tonda Rauer
Pavel Pešata
Bobby Floutek
Jožin 'Nogando' Noga
Marek 'Mára' Dostál
Tom Wouda
Witch Hammer
Gate Crasher

>>> WEBY REDAKTORŮ


Osobní web Františka Kovače

Osobní web Jiřího Rogla

Osobní web Jiřího Olszara

Web redakčního spolupracovníka Pavla Bartase

Osobní web Mirka Valenty

Osobní web Luboše Hnáta

Kaspar Melichar – Velká derniéra
Publikoval: JO - Pondělí, 19.12. 2016 - 19:10:41
Rubrika: Recenze

KASPAR MELICHAR – Velká derniéra
Kontra Production / 44:26

Člověk si musí na některou muziku udělat čas, aby si ji pěkně v klidu vychutnal a pořádně se do ní ponořil, především ve chvílích, kdy svět a vůbec vše kolem hraje závod s časem. Vypnout a úplně se oprostit od každodenních starostí, to se mi vždy dařilo s muzikou, ve které měl pokaždé prsty hudebník a básník Milan Urza, a to ať už to bylo s kapelou První hoře, nebo s projektem Sinuhet. Docela mě zamrzelo, když to Sinuhet po vydání alba Nocturno zabalili, přesto jsem v hloubi duše doufal, že se Milanův nesporný textařský i hudební talent objeví na něčem novém. A skutečně! Letos představil debutové album Velká derniéra, na kterém se pod značkou Kaspar Melichar podílel i pianista a kolega z kapely První hoře Robert Rajs.

Zaškatulkovat Kaspar Melichar jako folkovou 'kapelu' by bylo samozřejmě velice jednoduché, leč mírně zavádějící. Ano, nástrojové obsazení (akustická kytara a piano) k tomu může dokonce svádět, ovšem jen do té chvíle, než se vydáte do onoho tajemného světa za melicharovskou oponou. Nečekejte tedy, že byste si tyhle songy užívali někde u táboráku, od kterého se line vůně kouře a připálených špekáčků. Tohle je natolik osobitý a vlastně i osobní svět, že se z vás dokonce nevědomky stanou sobci, kteří si do něj nebudou chtít vůbec nikoho pustit. Muzika až minimalisticky jednoduchá, přitom geniálně sladěná a atmosférická, kdy mezi jednotlivými kytarovými tóny takřka nenápadně protékají klavírní trylky, občas doplněné o ambientní prvky. To je přesně to, co jsem naznačil v úvodu – tahle hudba vám umožní naprosto se uvolnit a zároveň přitom dokonale vnímat jednotlivé tóny. Pod tím je samozřejmě podepsán i bezvadný zvuk, kterému nechybí hloubka, prostor, atmosféra či čistota. To vše po chvíli začnete vnímat jako samozřejmost a svou pozornost tak postupně přenesete jiným směrem...

Texty, to je přesně to, oč tu běží – tedy aspoň při prvním rozkoukávání –, navíc v osobitém, až vyklidněném podání Milana Urzy, kterému opět nechybí taková ta příjemná ležérnost v hlase a zpěv balancující na hranici recitace. A proč vlastně ne, vždyť samotné texty jsou prakticky zhudebněné básně, zastřeně vystihující myšlenkové pochody introvertního básníka. Ač jsou slova sebevíc jasná a srozumitelná, jejich poskládání a následné vyluštění může dát někomu pořádně zabrat, což ale není vůbec na škodu, pokud umíte dokonale rozvinout svou fantazii. Té se totiž meze nekladou, takže si můžete i vy sami poskládat z jednotlivých slůvek své vlastní příběhy, které se dost možná protnou i s těmi autorovými. Vybrat z desky vyloženě nějaký hit, to jednoduše nejde, a ani mě to vlastně vůbec nenapadlo. Tohle je prostě naprosto kompaktní celek, kde je nějaké 'drolení' naprosto nepřípustné. Určitě bych ale doporučil kouknout na klip k úvodní skladbě Závrať. Možná v souvislosti s vizuálním vjemem leccos pochopíte... o samotě, o životě, o osudu, který je čistě jen váš...

Doufám, že název alba je jen zavádějící a že Milan Urza a spol. nemají zase v úmyslu zajímavě rozjetý projekt uložit k ledu, jak se to stalo v případě Sinuhet. Shodou okolností totiž moje recenze vyzněla jako taková labutí píseň něčeho končícího, snad se tedy historie nebude opakovat. Tohle je prostě muzika, kterou čas od času potřebuje každý, aby se z toho všeho kolem brzy nezbláznil. Ti, kdo se do ní ponoří opravdově, zapomenou naprosto na vše, dokonce i na čas. Možná i proto je na samotný závěr zařazena bonusová skladba Onen svět. Ta je proti jinak melancholickým náladám docela 'úsměvná' (na první poslech) a jako by člověku říkala: „Nech už toho válení a hybaj něco dělat!" Opravdu těžce se od poslechu odtrhává, ale někdy není holt zbytí, takže se chtě nechtě musím vrátit do reality 'onoho světa'...

minimum 1, maximum 5 Jiří Olszar

www.facebook.com/duokasparmelichar


 
>>> ODKAZY

  Prohledat rubriku

  Najít další články autora

 Nejčtenější článek rubriky Recenze:
Jet Black - Demo 2005

>>> MOŽNOSTI

 Vytisknout článek Vytisknout článek


  Diskutovat o tématu


   Sdílet článek...
 


Komentáře vlastní jejich autoři. Neodpovídáme za jejich obsah.
ROCKSHOCK - www.irockshock.net

(c) František Kovač + Rockshock, 2005 - 2011: texty, grafické prvky, přizpůsobení systému United-Nuke, serverová a portálová administrace. Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-3046. Další publikování nebo jiné šíření obsahu serveru je bez předchozího výslovného souhlasu provozovatele zakázáno. Za obsahovou správnost a právní
bezchybnost publikovaných textů odpovídají výhradně uvedení autoři. Pokud není uvedeno jinak, pocházejí použité fotografie z archivů na nich zobrazených umělců.
Powered by Copyright © UNITED-NUKE. Všechna práva vyhrazena. Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.05 sekund