ROCKSHOCK - www.irockshock.net
>>> VYHLEDÁVÁNÍ

Pokročilé vyhledávání


>>> HLAVNÍ MENU

  H L A V N Í   S T R Á N K A
  K O N T A K T Y   &   I N F O

  A K T U A L I T Y
  K A L E N D Á Ř   A K C Í
  VIDEO SHOCKPARÁDA

  R E C E N Z E
  R E P O R T Á Ž E
  F O T O G A L E R I E
  ROZHOVORY & PROFILY
  V Ý S L E C H
  SPEAK ENGLISH OR DIE
  S O U T Ě Ž E

  U N D E R G R O U N D
  Z Á K U L I S Í
  S T O P   -   T I M E
  A R C H I V   Č L Á N K Ů
  PŘEHLED RUBRIK


  ROCKSHOCK NA FB

>>> P A R T N E Ř I

  N A Š I   P A R T N E Ř I

>>> RECENZNÍ TIP


MATER MONSTIFERA
  – Vězení bizarních bohů

Další recenze zde!

>>> VÝSLECH


Jan 'Skleník' Sklenář
Mirek Dvořák
Milan Hoffmann
Kečup
Loco Loco
Tonda Rauer
Pavel Pešata
Bobby Floutek
Jožin 'Nogando' Noga
Marek 'Mára' Dostál
Tom Wouda
Witch Hammer
Gate Crasher

>>> WEBY REDAKTORŮ


Osobní web Františka Kovače

Osobní web Jiřího Rogla

Osobní web Jiřího Olszara

Web redakčního spolupracovníka Pavla Bartase

Osobní web Mirka Valenty

Osobní web Luboše Hnáta

Dice – Paradice
Publikoval: JO - Sobota, 02.05. 2015 - 23:49:42
Rubrika: Recenze

DICE – Paradice
LUNA Music / 42:22

S formací Dice jsem se poprvé seznámil před dvěma lety díky jejich debutu, a musím podotknout, že výbornému debutu, Stara historia. Jak to ale tak chodí, čas něco starého odnesl, aby mohl přinést něco nového, no a tím novým je pro polské rockery letošní albový přírůstek Paradice. Snad asi každý pochopí, že se jedná o pěknou slovní hříčku, a ne o gramatickou chybu, to jen tak na okraj.

Pokud se ještě ohlédnu za minulou nahrávkou, samotná skupina označuje svůj styl jako mix klasického hard rocku s novodobou energií, a já nemůžu jinak než souhlasit. Jenže s novinkou je to maličko jinak. Zatímco mnohé soudobé formace směřují ke stále drsnějšímu a tvrdšímu soundu, Dice na to šli přesně naopak. Ubrali agresivní energie – občas bylo možné narazit i na hodně tvrdé metalcorové či hardcorové momenty – a přidali té hardrockové nostalgie. To ve výsledku posouvá dopředu jejich ryzí muzikantství a v žádném případě se nejedná o nějaký krok zpět, jak by se mohlo na první poslech zdát. Úvodní Peccatum Originale ještě poněkud navazuje na předchozí počin. Poměrně drsná věcička s pěkně groovy zvukem, dobře načasovaná gradující rytmika i slušivý refrén dělají z tohoto songu jasnou koncertní tutovku. Zpěvák a kytarista Łukasz Przybylski už zde ovšem ukazuje, že i drsnější muzice sluší klasičtější vokální feeling, a toho se prakticky drží na celé ploše alba. V následující Zostaję Tu... By Grać! se už ale kormidlo stáčí poněkud více k té hardrockové klasice. Zvuk je ovšem stále dostatečně 'hutný', takže na vás občas může lehce dýchnout i atmosféra stonerrockových Fu Manchu. Minule mě Dice v mnoha směrech překvapili zajímavými stylovými kombinacemi a nevyhýbají se jim ani na novince. Ještě v témže songu si třeba občas odskočí k funky alternativním Rage Against The Machine.

A že by ty kombinace vyzněly nějak komplikovaně? Ani náhodou. Všichni členové Dice jsou totiž výborní i po stránce muzikální, takže to nikde neskřípe a všechno do sebe hezky zapadá jako v nějaké pestré mozaice. Vůbec tak neurazí ani zařazení poloakustické Marna Gra protkané příjemnou kytarovou linkou a skvěle 'probublávající' baskytarou. Baskytara Karola Przybylskieho se mi hodně zamlouvala už na debutu a nejinak je tomu i tentokrát, kde nejenže patřičně tvrdí muziku, ale dá se vlastně považovat za další sólový nástroj. Jak je asi každému jasné, deska je opět kompletně v polském jazyce. Nevím jak ostatní, ale já osobně mám hrozně rád nahrávky v 'původním znění', takže i v tomto směru mě Dice potěšili. Konkrétně u zmiňované Marna Gra jsem se nostalgicky vrátil k takovým polským klasikům jako Perfect, Budka Suflera či Lombard. V následující Znajomi Sobie Nieznajomi už se zase ale pořádně rockuje a povětšinou pochodové tempo s opět bravurní baskytarou dává skladbě další slušné hitové ambice. No a titulní Paradice – rocková pohodovka s mocným refrénem i solidním sólovým vyvrcholením –, tu si jistě každý s chutí zanotuje. Netuším, jak mají Dice poskládaný koncertní setlist, ale tohle by se skvěle hodilo na závěr každého koncertu. Na desce je tomu ale jinak, neboť do 'cíle' zbývají ještě tři songy. Dva se nesou v takovém pro Dice už trošku typickém hutnějším hardrockovém duchu, aby nakonec nechaly vše nádherně rozplynout a vstřebat v baladě Skrzydła s poněkud pop-rockovým podtónem.

Jak už jsem naznačil v úvodu, Dice se na novém albu vydali rozhodně správným směrem. Hardrocková klasika nikoho neurazí a nové postupy jednotlivé skladby pěkně osvěžují. A ač dva roky nejsou příliš dlouhá doba, kapela slušně vyzrála i muzikantsky. Teď už jen zbývá, aby trošku vyrazili do světa. Docela dobře bych si je uměl představit na nějakém tuzemském festivalu a fanouškům můžu zaručit, že se rozhodně nudit nebudou, ostatně jako já při poslechu Paradice.

minimum 1, maximum 5 Jiří Olszar

www.dicerocks.pl


 
>>> ODKAZY

  Prohledat rubriku

  Najít další články autora

 Nejčtenější článek rubriky Recenze:
Jet Black - Demo 2005

>>> MOŽNOSTI

 Vytisknout článek Vytisknout článek


  Diskutovat o tématu


   Sdílet článek...
 


Komentáře vlastní jejich autoři. Neodpovídáme za jejich obsah.
ROCKSHOCK - www.irockshock.net

(c) František Kovač + Rockshock, 2005 - 2011: texty, grafické prvky, přizpůsobení systému United-Nuke, serverová a portálová administrace. Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-3046. Další publikování nebo jiné šíření obsahu serveru je bez předchozího výslovného souhlasu provozovatele zakázáno. Za obsahovou správnost a právní
bezchybnost publikovaných textů odpovídají výhradně uvedení autoři. Pokud není uvedeno jinak, pocházejí použité fotografie z archivů na nich zobrazených umělců.
Powered by Copyright © UNITED-NUKE. Všechna práva vyhrazena. Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.07 sekund