ROCKSHOCK - www.irockshock.net
>>> VYHLEDÁVÁNÍ

Pokročilé vyhledávání


>>> HLAVNÍ MENU

  H L A V N Í   S T R Á N K A
  K O N T A K T Y   &   I N F O

  A K T U A L I T Y
  K A L E N D Á Ř   A K C Í
  VIDEO SHOCKPARÁDA

  R E C E N Z E
  R E P O R T Á Ž E
  F O T O G A L E R I E
  ROZHOVORY & PROFILY
  V Ý S L E C H
  SPEAK ENGLISH OR DIE
  S O U T Ě Ž E

  U N D E R G R O U N D
  Z Á K U L I S Í
  S T O P   -   T I M E
  A R C H I V   Č L Á N K Ů
  PŘEHLED RUBRIK


  ROCKSHOCK NA FB

>>> P A R T N E Ř I

  N A Š I   P A R T N E Ř I

>>> RECENZNÍ TIP


MATER MONSTIFERA
  – Vězení bizarních bohů

Další recenze zde!

>>> VÝSLECH


Jan 'Skleník' Sklenář
Mirek Dvořák
Milan Hoffmann
Kečup
Loco Loco
Tonda Rauer
Pavel Pešata
Bobby Floutek
Jožin 'Nogando' Noga
Marek 'Mára' Dostál
Tom Wouda
Witch Hammer
Gate Crasher

>>> WEBY REDAKTORŮ


Osobní web Františka Kovače

Osobní web Jiřího Rogla

Osobní web Jiřího Olszara

Web redakčního spolupracovníka Pavla Bartase

Osobní web Mirka Valenty

Osobní web Luboše Hnáta

The Pant – Jsme jenom skromní hoši z vesnice
Publikoval: JO - Sobota, 04.01. 2014 - 15:42:54
Rubrika: Rozhovory & Profily

Text: Jiří Olszar
Foto: archiv skupiny, Jiří Olszar

Pro THE PANT byl loňský rok hodně zajímavý a hudebně velice plodný. Vydali výbornou desku Out There, odehráli spoustu povedených koncertů, stanuli na prknech, kde svou kariéru začínali i legendární Iron Maiden, a vše završili úspěšným turné s kapelou Witch Hammer. O rekapitulaci roku 2013 a pohled do budoucnosti se v následujícím rozhovoru podělil zakládající člen, zpěvák a baskytarista ROMAN KOČIŘÍK.

Letos jste si připsali na konto další řadovku. Desku Out There jste nahrávali v Šopě u Standy Valáška. Proč právě v tomto v studiu?
Je to jednoduché. Prostě se nám tam dobře dělá a výsledek stojí za to. Standa je výbornej zvukař, má sluch a s ničím se, lidově řečeno, nesere. Kromě nové desky jsme tam točili také Louder! a dělali tam mastering našeho DVD 15 Years Anniversary. Takže volba byla jasná. Mimochodem, tuto desku jsme tam nahráli asi za sedm dní.

I tuzemské kapely dnes nezřídka využívají služeb renomovaných studií, což je ale samozřejmě především otázka peněz. Pokud byste měli tu možnost, využili byste rádi v budoucnu právě tuto variantu?
Pravda, ta otázka peněz je naprosto zásadní. Možná snad někdy... Ale ne vždycky je to o drahém studiu. Myslím, že zásadní je taky to, kdo sedí za mixem a jak se s ním pracuje. Kdysi jsem v devadesátých letech zažil jedno studio, kde se dokonce borci za mixem střídali na ranní a odpolední. To byl teda mazec. Dneska snad naprosto nemyslitelná záležitost.

Při pohledu na zlepšující se kvalitu tuzemských studií mi to ale někdy připadá jako trošku zbytečné vyhazování peněz. Nemáte stejný pocit?
Hm... to si musí každý rozmyslet sám. Dneska v době digitálního nahrávání si spousta kapel točí desky sama a docela se to i dá. Nicméně toho času, který musí věnovat tomu, než se tím vším naučí pracovat! Dej pokoj. Tohle máme za sebou a raději jsme se dali cestou za pár dní natočit desku u profíka za rozumnou cenu než cpát peníze kdovíjakému producentovi nebo třeba, jak říkám, točit desku sami. My se radši na zkušebně věnujeme všem detailům a aranžím a pak to jen ve studiu dáme na pás. Ani nijak extra draho nás to nikdy nepřišlo. Ne nadarmo se říká, že studio je nejdražší zkušebna. (smích)

Třeba právě Out There se mi zdá po zvukové stránce hodně srovnatelné se zahraniční produkcí. Předpokládám, že i vy sami jste s výsledkem maximálně spokojeni.
No díky. Je potřeba říct, že nejsi sám, kdo si pochvaluje ten zvuk. Ale na druhou stranu u některých věcí bych třeba dneska ledasco řešil jinak, ale to je vždycky hodně subjektivní pohled. Každý to vnímáme trochu jinak, a právě proto je dobré, že tam sedí ten Staňa, má ten nadhled, který má, a v některých věcech je nekompromisní.

Jen tak pro představu, výsledný sound je dílem vzájemné spolupráce, nebo měl Standa Valášek vaši bezmeznou důvěru a dokonale vystihl vaše představy o zvuku?
Je to, jak říkám. Staňa je přesně ten článek, který má nadhled, a když jsme třeba nevěděli, jestli ten zvuk řešit tak nebo tak, obrátili jsme se na něj, a jak řekl, tak bylo. Je s ním výborná komunikace a navíc zvuk jeho nahrávek hovoří za všechno. My jsme s výsledkem spolupráce spokojení, ale už třeba pro příště víme, jak ještě víc ty kytary nabrousit, víc nakopnout basu a podobně. Je potřeba pořád přemýšlet dopředu a vždycky je co zlepšovat. Stačí si poslechnout rozdíl mezi Louder! a Out There.

Ovšem nejenom zvuk je ozdobou aktuální desky. Energie vycházející určitě z častého koncertování, letité zkušenosti podtrhující výborné hráčské výkony, to vše navíc zdobí i silně přitažlivé aranže. Máte nějaký muzikantský recept na to, jak udělat opravdu chytlavý song a přitom se nijak neopakovat?
Díky za kompliment, ale jsme jenom skromní hoši z vesnice. Jestli se nám daří dělat věci tak, že výsledek pak stojí za to, asi to vychází z toho, jak řešíme věci na zkušebně. Kluci jsou víc na ten progres a já jsem spíše old school, takže tam někde se střetávají nebo, lépe řečeno, scházejí různé názory na tu vlastní tvorbu. Navíc už jsme spolu v této sestavě dostatečně dlouho, abychom věděli, co od sebe můžeme čekat. Vždycky ale platí, že výsledná aranž každé věci se musí líbit nám všem. V takovém případě se dá říct, že jde o věc, která půjde na desku. Víťa nosí riffy a jakýsi koncept skladby. Já do toho vymýšlím melodie, Tomáš rytmiku a Vojta vše otextuje.

Klasické songy mají opravdu silný hitový potenciál, ale hodně povedená je i vaše předělávka Don't Walk Away ve stylu world music. Co byste řekli k tomuto netradičnímu pojetí?
To vzniklo na nějaké jam session a byla z toho velká sranda. Tak jsme si řekli proč ne. Jistou dobu byl v kapele záměr udělat v tomto stylu celou desku předělávek i s koncertním programem. Zatím je ale tento projekt u ledu, tak třeba někdy se na to najde čas a lidi a budeme moct to takhle dát dohromady.

Dáváte ji i naživo v tomto provedení?
Naživo to nehrozí, protože je tam více nástrojů a takhle ve třech to není ono.

Poslední album je ze strany kapely vždy považováno za to nejlepší. V případě The Pant s tím ale musím určitě souhlasit. Vaše nahrávky mají zatím jednoznačně stoupající úroveň. Uvažovali jste ale někdy nad tím, co budete dělat, až se to jednou zlomí a dojde vám třeba inspirace?
Tak se snad ani nedá uvažovat. Ono se v našem případě nedá mluvit ani o nějakém tvůrčím přetlaku, když děláme v průměru co dva tři roky desku, že. Prostě když se situace vyvine a něco vznikne, je to dobré, když se nic třeba i delší dobu nepovede, nikdo z toho neskáče z okna. Chci říct, že je to potřeba vidět pořád s nadhledem a muzikou se spíš bavit a to, že tato deska je lepší než ta předešlá, beru jako logický vývoj.

Vy máte ale určitě fanouškům stále co nabídnout a nesporně tím nejdůležitějším budou v tomto ohledu vaše koncerty. Těch máte na kontě opravdu úctyhodný počet. Je právě koncertování ta nejdůležitější stránka vašeho muzikantského života?
Koncertů máme za sebou stovky a ještě nás jich moře čeká. Je to určitě jedna z nejdůležitějších věcí a aktivit v kapele. Kluby, festy, motosrazy. Jezdíme opravdu hodně a tuhle aktivitu máme maximálně rádi. Mimochodem, hledáme bedňáka-abstinenta s řidičákem, tak kdyby někdo chtěl... (smích)

Ostatně, právě jste dokončili společnou divokou jízdu s Witch Hammer. Jak jste s průběhem turné spokojeni?
S klukama to bylo naprosto super. Poslední koncert v Brně byl luxusní tečkou za celou tour. Fanoušci byli úžasní a myslím, že jsme si to společně užili jaksepatří. Hlavně právě díky fanouškům, kteří nám připravili úžasnou atmosféru, a to všude, kam jsme s tour zavítali. Všude byla návštěva někde kolem stovky, což není kdovíjaká bomba, ale zase přišli lidi se zájmem o tu muziku a užívali si to s náma.

Jednalo se o klasické koncerty, nebo jste s klukama z Jablunkova udělali i nějakou speciální show?
Speciální show vozili kluci z Witch Hammer. To je jejich image a můžu říct, že když jsem to poprvé viděl, tak jsem si říkal: „Ty vole, to je bomba!" Jinak my jsme jeli tyto koncerty poprvé s novým programem, který zahrnoval téměř všechny věci s nové desky a něco z Louder!

Tohle bylo vaše první společné koncertování s Witch Hammer, nebo jste něco podobného spáchali již v minulosti?
Dříve jsme si vyměnili pár koncertů, nebo jsme se tu a tam potkali. Slovo dalo slovo, a tak vnikla tahle tour.

Bude mít tato spolupráce nějaké další pokračování?
Vzhledem k tomu, že jsme si tuhle tour dokonale užili, myslím, že naprosto určitě jo. Mimochodem s myšlenkou pokračovat jsme si pohrávali už po prvních pár koncertech tour, když už jsme viděli, že to celé funguje, jak má. Takže příští rok třeba zase na podzim.

Během turné jste si odskočili i do Anglie. Jak vaši muziku přijali tamní fanoušci? A dají se nějak porovnat s těmi tuzemskými?
V Anglii jsme vystupovali na pozvání majitele legendárního klubu Cart And Horses v Londýně. Hráli jsme na stejném jevišti, kde odstartovali svoji kariéru Iron Maiden. Upřímně, měl jsem strach hlavně z toho, jak místní poberou tu naši angličtinu. Nicméně po pár skladbách to ze mě spadlo a bylo vidět, jak nám lidi fandí. Když jsme dohráli a místní fans včetně moderátora křičeli „one more song, one more song", tak jsem si říkal, že to snad ani není pravda. Náš fotograf Libor Kappel nám v tu chvíli říká: „…a co jste čekali, volové!" Samozřejmě že nemůžu porovnávat po jednom koncertě publikum tady a tam. Ale zase jsme si zahráli v dřevní dělnické čtvrti Londýna, kde to opravdu žilo. Lidi ne že by třepali hlavami v prvních řadách, ale bouřlivým potleskem dokázali muziku ocenit a po koncertě všichni kladně kvitovali skutečnost, že hrajeme vlastní věci. Taková kapela prý tady ve čtvrti nehrála dobrých několik let.

Jak už jsem naznačil, koncertů máte na kontě opravdu hodně. Těžko asi vzpomenout na všechny, ale jsou mezi nimi nějaké, které vám z paměti jen tak nevymizí?
Jo jo. Jsou tam takové. Třeba teď ten poslední zahraniční v Londýně, ale to spíš skrz ten celý povedený výlet. Přece jen to byl jen malý klub. Ale naprosté peklo bylo na festivalu Metal Crowd v roce 2009 v Bělorusku. Tam jsme si říkali, do jaké díry to jedem a že je to komunistická země a podobně. Ale přijedem tam a chvíli jsme si mysleli, že přijela Metallica. Koncert v sále, kde bylo asi pět set běloruských metalistů, teplota cca 50 stupňů Celsia a fanoušci se tam během hraní nosili na rukou v davu, což byla atmosféra na naše poměry nevídaná. To celé hlídali policajti v těch drsných ruských čepicích a vrcholem bylo, že nám cca hodinu po koncertě pořadatel donesl do šatny sestříhané vystoupení na DVD. Techniku tam měli na super úrovni. Navíc to dělala výborná parta lidí a měli tam cigára za deset korun a pivo za patnáct. Fakt bomba. Kdyby byly takové ceny i u nás.

Určitě jste na cestách zažili spoustu zajímavých i šílených situací. A jak znám Witch Hammer, tak jste si zřejmě užili na turné i dost legrace. Měli byste nějakou perličku z právě absolvovaného turné?
Pecka byla, když Tomáš s Víťou v backstage během koncertu Witch Hammer v Petřvaldě popili slivku s jejich bedňákama a pak se jeden z nich převlíkl za policajta a společně s klukama, kteří měli kytary, naběhli během jedné skladby a rozjeli to na pódiu společně s kapelou. Tak to Witch Hammer určitě nečekali. Pak se k tomu ještě přidali někteří fans a celý zbytek koncertu Witch Hammer se zvrhl v neřízenou anarchii. Tomu říkám atmosféra. Něco, co dopředu nevymyslíš.

Nová deska je tedy venku, turné na její podporu u konce, takže co dál? K zimnímu spánku se patrně nechystáte.
Budu jenom rád, že se posedí na zkušebně a dají se dohromady některé starší nápady, nebo třeba i ty nové, a pomalu se bude tvořit. Zkoušíme pravidelně dvakrát týdně, takže zimu určitě jako obvykle budeme věnovat spíše tomu tvůrčímu procesu. Od února jsou tam naplánované nějaké koncerty.

Promotéři a pořadatelé již pilně sestavují line-upy pro své letní festivaly. Můžete už nyní navnadit fanoušky, kde by vás mohli případně v létě vidět?
Konkrétní termíny zveřejníme během ledna–února na stránkách. Nic stoprocentního zatím potvrzeno nemáme, ale rozjednáno je toho více než dost. Předešlá deska nás dostala na opravdu velká domácí i zahraniční pódia, s novinkou jsme se dostali na ostrovy, tak uvidíme, kam nás zavane vítr letos.

Ono je asi těžké se dívat nějak s předstihem do vzdálené budoucnosti, ale za tři roky vás čeká oslava dvacetiletého výročí existence. Přemýšlíte už nad nějakými plány kolem oslav, nebo to zatím vůbec neřešíte?
Tak to je ještě hudba budoucnosti. Když jsem tu kapelu zakládal, bylo mi dvacet. Až budeme slavit s kapelou dvacítku, bude to určitě čas se trochu ohlédnout a třeba se podaří to ohlédnutí shrnout formou DVD nebo něčeho podobného. Osobně bych si přál dát při té příležitosti dohromady program ze skladeb všech našich desek a třeba ho představit formou multižánrového projektu vlastních předělávek, něco jako máme Don't Walk Away na poslední desce nebo poslední song na Louder! Uvidíme.

Ať se vám tedy případné plány, především ty nejbližší, podaří co nejlépe zrealizovat a já osobně se budu těšit na nějakou další povedenou divokou akci, kde se opět naplno rozezní váš drsný rock'n'roll.
My děkujeme za rozhovor v RockShocku a všem fanouškům přejeme pohodový rock 2014.

www.thepant.cz


 
>>> ODKAZY

  Prohledat rubriku

  Najít další články autora

 Nejčtenější článek rubriky Rozhovory & Profily:
INEKAFE - Kofeinový retro(zhovor)

>>> MOŽNOSTI

 Vytisknout článek Vytisknout článek


  Diskutovat o tématu


   Sdílet článek...
 


Komentáře vlastní jejich autoři. Neodpovídáme za jejich obsah.
ROCKSHOCK - www.irockshock.net

(c) František Kovač + Rockshock, 2005 - 2011: texty, grafické prvky, přizpůsobení systému United-Nuke, serverová a portálová administrace. Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-3046. Další publikování nebo jiné šíření obsahu serveru je bez předchozího výslovného souhlasu provozovatele zakázáno. Za obsahovou správnost a právní
bezchybnost publikovaných textů odpovídají výhradně uvedení autoři. Pokud není uvedeno jinak, pocházejí použité fotografie z archivů na nich zobrazených umělců.
Powered by Copyright © UNITED-NUKE. Všechna práva vyhrazena. Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.06 sekund