ROCKSHOCK - www.irockshock.net
>>> VYHLEDÁVÁNÍ

Pokročilé vyhledávání


>>> HLAVNÍ MENU

  H L A V N Í   S T R Á N K A
  K O N T A K T Y   &   I N F O

  A K T U A L I T Y
  K A L E N D Á Ř   A K C Í
  VIDEO SHOCKPARÁDA

  R E C E N Z E
  R E P O R T Á Ž E
  F O T O G A L E R I E
  ROZHOVORY & PROFILY
  V Ý S L E C H
  SPEAK ENGLISH OR DIE
  S O U T Ě Ž E

  U N D E R G R O U N D
  Z Á K U L I S Í
  S T O P   -   T I M E
  A R C H I V   Č L Á N K Ů
  PŘEHLED RUBRIK


  ROCKSHOCK NA FB

>>> P A R T N E Ř I

  N A Š I   P A R T N E Ř I

>>> RECENZNÍ TIP


THE ROLLING STONES
  – Blue & Lonesome

Další recenze zde!

>>> VÝSLECH


Jan 'Skleník' Sklenář
Mirek Dvořák
Milan Hoffmann
Kečup
Loco Loco
Tonda Rauer
Pavel Pešata
Bobby Floutek
Jožin 'Nogando' Noga
Marek 'Mára' Dostál
Tom Wouda
Witch Hammer
Gate Crasher

>>> WEBY REDAKTORŮ


Osobní web Františka Kovače

Osobní web Jiřího Rogla

Osobní web Jiřího Olszara

Web redakčního spolupracovníka Pavla Bartase

Osobní web Mirka Valenty

Osobní web Luboše Hnáta

Kohout plaší smrt – Na cestě ke stále větší pestrosti
Publikoval: JO - Pondělí, 22.07. 2013 - 22:15:43
Rubrika: Rozhovory & Profily

Text: Petr Korál
Foto: archiv skupiny

Liberecká punkrocková skupina KOHOUT PLAŠÍ SMRT je stále tak trochu utajenou perličkou severočeské hudební scény. Už minulé CD Hužva bylo počinem, o který by se měli zajímat zdaleka nejen ortodoxní vyznavači žánru. Novinka Vykřičený muž, v pořadí čtvrté oficiální album KPS (na kontě mají ale ještě další tři demopočiny), se od punku chvílemi vzdaluje možná dosud nejvíc v celé již sedmnáctileté historii této kapely, aniž by to znamenalo nějaký úkrok do sfér, kde nezávislá formace nemá co pohledávat. Na následující otázky odpovídali všichni členové 'Kohouta', protože jak zdůrazňují, nemají žádného mluvčího a fungují zcela demokraticky.  

Nové album mi přijde po hudební stránce dosud patrně nejpestřejší v celé vaší dosavadní diskografii. Cítíte to podobně? Byl to záměr?
Krtek (baskytara, zpěv): Určitě. Nechtěli jsme nějak radikálně měnit styl, na to, myslím, pod 'kohoutí' značkou není prostor, ale chtěli jsme jít právě směrem k větší pestrosti. Anebo ještě jinak: nepokoušeli jsme se korigovat momentální nálady při skládání způsobem 'tohle je málo punkový, tohle zas moc pohodovka, tohle zase naopak...'
Matěj (zpěv): Souhlas s Krtkem. Řekli jsme si, že zkusíme i věci, co jsme se třeba dřív trochu báli zkusit. A dopadlo to dobře.
Vítek (bicí): Taky souhlas.
Honza (kytara, zpěv): U mě zřejmě platí, že skládám pod vlivem hudby, která na mě foukne z temných vod internetu, či mého – skoro dávného – mládí.

Deska obsahuje jak ostře punkové, tak 'umírněné' melodické písničky. Vyplývá to z toho, že každý člen skupiny má sympatie pro trošku jinou muziku? Podle čeho se vlastně rozhodujete, jakou polohu pro tu kterou skladbu použijete?
Krtek: Celkem správně odhaduješ, že v kapele máme poměrně široký spektrum stylů. Od folku stylu Nohavica a Klus přes hard rock Led Zeppelin, punk rock NOFX, Rancid, pop punk Green Day, hardcore Refused až po thrash metal od Slayer. A kolikrát se to u jednotlivých členů i dost překrývá. Přece jenom už nejsme nejmladší a nejsme stylově přísně zaškatulkovaný. A jak už jsem řekl, finální verze písničky vypadá podle momentální nálady jednotlivých členů na zkoušce, když se písnička dělá.
Matěj: Já třeba kolikrát nevím ještě měsíc před studiem, jak to vlastně uchopit. Ale člověk je i svazovanej svýma vlastníma technickýma možnostma, takže to musí zazpívat aspoň tak, jak to zvládá, byť si to umí představit i daleko lepší. (smích)
Honza: U mě jest to podobně jako u Matěje, většinou Krtek přinese prvotní melodickej nápad a text a já si pak dlouho lámu hlavu nad kytarama a celkovýma aranžema – za což mě má zbytek kapely velmi v oblibě, hehe –, aby každá píseň měla svůj výraz.

Píseň Konec hlášení je jednoznačně skapunková, ve Zprávách pro změnu koketujete s reggae. Máte slabost pro jamajskou muziku?
Krtek: Tak zrovna tyhle dva styly mají k sobě celkem blízko, ska je podle mě zrychlený reggae. (smích) Ale já osobně zvláštní slabost pro Jamajku nemám.
Matěj: Tady bych řekl, že ani náhodou, reggae je pro mne jen Bob Marley a ska mě vlastně baví ještě míň. Ovšem jen na poslech, při hraní je to něco jinýho, třeba i trochu zvláštního.
Vítek: No, doma si jamajskou muziku taky asi nepustím... Nemám pro ni slabost, ale docela dobře se hraje.
Honza: Já myslím, že ska odbočka je klasickým fíglem nejen českých kapel jak zpestřit album, viz Totální nasazení, Houba nebo Rancid, NOFX, Offspring. Když to takto mohou 'omočovat' oni, proč ne my, že?

Do zmíněných skladeb jste 'vpašovali' i trubku, resp. foukací harmoniku. Nenapadlo vás někdy podobně aranžérsky oživit váš sound v ještě větším měřítku a třeba i jaksi stabilně?
Krtek: Jak by řekl klasik, vše se odvíjí od velikosti dopravního prostředku, kterým se dopravujeme na koncerty. Momentálně máme pětimístnou dodávku, kam se vejde kapela s příležitostným technikem. Ale Matěj se už naučil tři tóny do Zpráv na harmoniku a na občasnou spolupráci zkoušíme saxofon. Takže vlastně jo, má to vývoj směrem k rozšíření bandu. Jenom to chce ještě nějakej čas uzrát. (smích)
Matěj: Řekl bych tak deset patnáct let... Tak já osobně bych dechovou sekci mít ani nemusel, já bych radši sbor. A když sbor, tak i dechovou sekci. A smyčcovou!
Vítek: Asi ne. U těchto nástrojů bývá často problém s nazvučením a navíc se nám do auta asi fakt nikdo nevejde.
Honza: Dechový nástroje jsou výhodný skladností, tudíž tato možnost není pro nás zcela vyloučená a uvidíme, jak se vybarví náš Matěj, který se zrovna s nadšením spřáteluje s foukací harmonikou, jak už bylo řečeno... Ale potřebujeme někoho, kdo si i sám pro sebe stvoří, co by hrál, neboť nás plně vytěžuje vymyslet si nějaký svoje brnkání/bouchání/halekání.

Docela by mě zajímalo, jestli píseň Vilma zabývající se pornoherectvím vychází ze skutečnosti...
Krtek: Ten text měl bejt trochu o něčem jiným, o zkrachovalým herci béčkových filmů. Jenomže se mi tam vklínil rým „filmů/Vilmu" a najednou jsem nevěděl, kam to rozvinout. No a Vilma mi přišlo ideální jméno do pornobranže, takže po nějaký době pointa dopadla jak dopadla. Případné Vilmy pracující v jiných oborech nechť prominou...
Honza: Známe to jen reprodukovaně. (smích)

A pokud to vezmeme obecně, nakolik mají texty na novém albu nějaký reálný předobraz?
Krtek: Většinou svým způsobem mají. Až na pár pocitových výjimek tedy...
Matěj: Ale i ty pocity můžou mít reálnej základ. (smích)

Nemohu se nezeptat ještě konkrétně na song Padesátka: nejsem si totiž moc jistý, zda jsem z něj pochopil, jaký váš vztah ke slavnému lyžařskému závodu Jizerská padesátka opravdu je.
Krtek: Vztah je poměrně blízký. Honza ho každej rok jezdí a Matěj bydlí v Bedřichově, kde se Padesátka běhá, a už několikrát patřil k technickýmu zázemí.
Matěj: Vztah je obdivný, byť schopnosti ho ujet má opravdu jen Honza.
Vítek: Bydlíme v Liberci, ke kterýmu ten závod tak nějak patří.
Honza: Ale je to fuška...

Existujete už 17 let. Jste spokojeni se svým postavením na české punkové nebo potažmo vůbec rockové scéně? A co se podle vás skupině Kohout plaší smrt za ty roky úplně nejvíc povedlo, na co jste náležitě hrdí?
Krtek: Vzhledem k tomu, že jsme občas dělali věci, který jsme dělat neměli, případně nedělali věci, co jsme dělat měli, je naše pozice adekvátní situaci. Čímž neříkám, že bych nás nechtěl vidět jinde. Nevím jestli hrdý je to správný slovo, ale jsem rád, že za celou dobu u nás nenajdeš text, za kterej bych se musel stydět. Například kdybych za mlada vykřikoval 'Fuck off system!' a teď byl jeho součástí, což samozřejmě jako otec od rodiny už dávno jsem. (smích) Ale jinak je taky hezký, když se na některým větším festu objeví slušně, úspěšně vypadající jedinec středního věku a povídá: „Lidi, vy jste byli první punková kapela, co jsem před patnácti lety slyšel, a teď jste mi připomněli mládí."
Matěj: Já jsem hrdej na všechny desky, co jsme dokázali natočit, byť nás provázely různý technický problémy. Na všechny koncerty, který jsme zvládli – a trochu míň na ty, který jsme nezvládli. Na to, že se všichni, byť dospělí jedinci se svými zaměstnáními, snažíme, aby skupina jela dál, i když je to občas dost těžký.
Vítek: Já v kapele zas tak dlouho nejsem, ale myslím si, že máme celkem dobrý koncerty. Lidi se baví, a to je základ.
Honza: Podepisuju všechno, co řekli ostatní – plus jsem rád, že si hrajeme, co chceme, při koncertě děláme, co chceme, a lidi nám to žerou. (smích)

www.kohoutplasismrt.cz


 
>>> ODKAZY

  Prohledat rubriku

  Najít další články autora

 Nejčtenější článek rubriky Rozhovory & Profily:
INEKAFE - Kofeinový retro(zhovor)

>>> MOŽNOSTI

 Vytisknout článek Vytisknout článek


  Diskutovat o tématu


   Sdílet článek...
 


Komentáře vlastní jejich autoři. Neodpovídáme za jejich obsah.
ROCKSHOCK - www.irockshock.net

(c) František Kovač + Rockshock, 2005 - 2011: texty, grafické prvky, přizpůsobení systému United-Nuke, serverová a portálová administrace. Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-3046. Další publikování nebo jiné šíření obsahu serveru je bez předchozího výslovného souhlasu provozovatele zakázáno. Za obsahovou správnost a právní
bezchybnost publikovaných textů odpovídají výhradně uvedení autoři. Pokud není uvedeno jinak, pocházejí použité fotografie z archivů na nich zobrazených umělců.
Powered by Copyright © UNITED-NUKE. Všechna práva vyhrazena. Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.05 sekund