ROCKSHOCK - www.irockshock.net
>>> VYHLEDÁVÁNÍ

Pokročilé vyhledávání


>>> HLAVNÍ MENU

  H L A V N Í   S T R Á N K A
  K O N T A K T Y   &   I N F O

  A K T U A L I T Y
  K A L E N D Á Ř   A K C Í
  VIDEO SHOCKPARÁDA

  R E C E N Z E
  R E P O R T Á Ž E
  F O T O G A L E R I E
  ROZHOVORY & PROFILY
  V Ý S L E C H
  SPEAK ENGLISH OR DIE
  S O U T Ě Ž E

  U N D E R G R O U N D
  Z Á K U L I S Í
  S T O P   -   T I M E
  A R C H I V   Č L Á N K Ů
  PŘEHLED RUBRIK


  ROCKSHOCK NA FB

>>> P A R T N E Ř I

  N A Š I   P A R T N E Ř I

>>> RECENZNÍ TIP


MATER MONSTIFERA
  – Vězení bizarních bohů

Další recenze zde!

>>> VÝSLECH


Jan 'Skleník' Sklenář
Mirek Dvořák
Milan Hoffmann
Kečup
Loco Loco
Tonda Rauer
Pavel Pešata
Bobby Floutek
Jožin 'Nogando' Noga
Marek 'Mára' Dostál
Tom Wouda
Witch Hammer
Gate Crasher

>>> WEBY REDAKTORŮ


Osobní web Františka Kovače

Osobní web Jiřího Rogla

Osobní web Jiřího Olszara

Web redakčního spolupracovníka Pavla Bartase

Osobní web Mirka Valenty

Osobní web Luboše Hnáta

Witch Hammer – Dokud se o tobě mluví, žiješ
Publikoval: JO - Čtvrtek, 28.02. 2013 - 23:18:16
Rubrika: Rozhovory & Profily

Text: Markéta Labajová
Foto: archiv skupiny, Jiří Olszar

Jablunkovští WITCH HAMMER se na sklonku loňského roku představili novým albem Never Stop, které podle očekávání dopadlo velmi dobře a v RockShocku se mu dostalo uznání nejen v podobě kladné recenze, ale i v hlasování o nejlepší desku měsíce prosince. Přednedávnem jste měli možnost si přečíst několik vážně nevážných odpovědí všech členů kapely v naší pikantní rubrice 'Výslech', nyní tedy přichází na řadu i avizovaný 'seriózní' rozhovor, kterého se za celou kapelu ujal baskytarista PETR CAPUTA.

Počátek Witch Hammer se datuje k roku 1999, od té doby jste ušli kus cesty. Z významnějších úspěchů můžu připomenout například vítězství v soutěži Bar-rock-o & Metal Shop Open Air 2006, o rok později jste vyhráli soutěž, kdy jste měli předskakovat Iron Maiden. Co považujete za svůj největší úspěch vy?
Za největší úspěch považujeme to, že jsme vydrželi všechny ty roky v nezměněné sestavě a taky že jsme se nikdy nenechali zviklat a držíme se stále našeho stylu hudby, který nás baví a který zažívá v posledních letech velký návrat! Jsem rád, že jsme k tomu mohli přispět i my. Úspěchy nebo neúspěchy v soutěžích a anketách sice potěší, ale nejsou pro nás tolik směrodatné.

Když si vzpomenete na své začátky, tehdy jste byli ještě na základce. Jak vaši vášeň vnímalo okolí? Chodí na vaše koncerty občas i rodiče?
Měli jsme to štěstí, že podpora ze strany rodiny byla u nás vždy maximální! A rodiče chodí na koncerty pořád. (smích) Co se týče dalších reakcí, ty byly různé. Staří rockoví matadoři v našem okolí byli na naší straně, protože byli rádi, že tak mladí kluci (bylo nám kolem 14 let) hrají hudbu jejich vkusu blízkou. Pro ostatní mladé kapely v regionu jsme byli tak trochu exoti a outsideři. Hrát v roce 2001 heavy metal bylo totiž hodně out a to nám samozřejmě dávali taky patřičně sežrat. (smích) No vidíš to! Je rok 2013 a Witch Hammer jsou tu pořád a v plné síle! Mnohem zkušenější, vyhranější a se zavedeným jménem na hudební scéně, které jsme si tvrdě vydřeli. A kdepak jsou ty kapely, co v roce 2001 byly děsně cool a hrály hudbu, co se 'teď poslouchá'? Dávno neexistují. Rozpadly se. Módní styly přicházejí a odcházejí, ale Witch Hammer jsou tady stále! Připraveni všem nakopat prdel svojí energickou muzikou. O tomhle je mimochodem úvodní skladba naší nové desky Never Stop s názvem We Are Back.

Bylo jednoduché vyrovnat se se stoupající slávou? Jaké klacky pod nohy vám lidé házeli?
Slávou? Nepřipadám si, že bychom byli nějak extra slavní. (smích) Snad na scéně známější, to máš pravdu. Někdy v kapele občas žertem říkáme, že jsme rockové hvězdy 'lokální' úrovně. (smích) A nebo – po téhle desce už budeme slavní? Jo, po téhle desce už budeme slavní. A nebo to taky krásně vystihuje vtip: „Víš co se o tobě říká v Praze?" „Ne, co?" „Vůbec nic." (smích) Tohle přesně vystihuje, jak to s tou slávou je. Ale na druhou stranu jo, je pravda, že jsme si za ty roky vybudovali určitou fanouškovskou základnu napříč ČR a v poslední době se začíná ozývat i Slovensko, což je super! A jsme za to moc rádi. A když tě sem tam někde na akci někdo pozve třeba na panáka, tak je to určitě taky příjemné. Škarohlídů a těch nepřejících je taky dost, ale to je normální. Takhle to musí být, a je to tak dobře. Dokud se o tobě mluví, žiješ!

Nyní přejděme ke koncertům. Nějaké zkušenosti se zahraničím už máte. Je problematické dostat se ven?
Myslím, že to není zas takový problém. Je to něco jako třeba dostat se na velký festival u nás v ČR. To znamená, že k tomu potřebuješ tři základní věci: známosti, peníze a hudební nadání. A teď v procentech, jak které kritérium pomůže k úspěchu: 45%, 45% a 10%. Tak a teď už znáš důvod, proč v zahraničí a na velkých festivalech hrajeme tak málo. (smích)

Jaké hlavní rozdíly mezi zahraničím a ČR jste vnímali v organizaci koncertů?
Tak tohle je hrozně individuální. Vždy je to spíš o lidech a jejich profesionalitě, co se týče pořádání akcí. Zásadní rozdíl u nás a v zahraničí jsme nepoznali. Poznali jsme obojí, profesionály i amatéry. Naštěstí už profesionálové začínají převažovat.

Když do ČR přijedou zahraniční kapely, máme tendenci je vnímat jako mnohem lepší než tuzemské; stalo se vám to i v zahraničí? Vnímali vás tamní fans jako hvězdy?
Nemyslím si to. Když se koncert povedl, byli stejně nadšení jako fans u nás. Žádný rozdíl. Je jedno, odkud jsme. Dříve to určitě bylo více tak, jak píšeš, ale dnes už se to tak moc nebere. Už jsme si zvykli, že k nám jezdí tuny zahraničních kapel, a to na všech úrovních – jak underground, tak velké hvězdy, jak kvalitní kapely, tak i ty méně kvalitní. V zahraničí je to více méně stejné.

Co nejstrašnějšího se vám na koncertě stalo?
Nejstrašnějšího nevím… Jednou nám koncert po třech skladbách ukončili. To bylo dost nepříjemné. Nebo když se ožralý fanoušek vysápal na pódium a převrátil všechny mikrofony a půl aparatury. (smích) Fakt nevím, co bych k tomu ještě napsal. Taky je na prd, když ti koncert zabije zvukař, ale to je všeobecně známo. Jo a jednou nám taky vypnuli elektřinu! Dvakrát si jim to podařilo nahodit, ale když to vypadlo potřetí během jedné skladby, tak jsme se na to vybodli. Nebylo se čemu divit, ta elektroinstalace tam určitě pamatovala Hitlera a stačilo zapnout varnou konvici u vedlejšího stánku a celé pódium lehlo! (smích)

Ve videích kapel, kde je hlavním tématem tour, je turné zobrazováno jako jedna velká party. Je tomu tak i ve skutečnosti?
Těžko říct, my na souvislém turné ještě nebyli. Ale určitě ano! Na cestách se vždycky užije spousta zábavy. Patří to k tomu.

S novou deskou byste se určitě mohli mnohem více podívat i za hranice. Rýsuje se v tomto směru něco konkrétnějšího?
Zatím jsme ve fázi oslovování zahraničních promotérů. Rádi bychom za hranice vyjeli, ale jak je to s těmi koncerty, už jsem naznačoval v otázce výše.

Nová deska je mnohem více heavy. Ten tvrdší sound byl původní záměr? A kdo má na tom výsledném zvuku největší zásluhu, respektive dal vám Martin Roženek (GM Studio) dostatečný prostor pro uskutečnění vlastních představ?
Na výsledném zvuku mají z části zásluhu oba kytaristé, volbou a nastavením zesilovačů, ale hlavně je to výsledek mravenčí práce právě Martina z GM Studia. Musím říct, že vzájemná komunikace opravdu fungovala na perfektní úrovni a dalo by se říct, že s ničím, co jsme si na něho vymysleli, neměl problém. Výsledek opravdu stojí za to! Ale to ostatně ať posoudí sami posluchači.

Jaký byl největší rozdíl mezi nahráváním u Miloše 'Dodo' Doležala a Martina Roženka?
Co se týče pohodové atmosféry během nahrávání, bylo to více méně podobné. Co se týče přístupu k práci, tady určitě rozdíly byly. Dodo má svůj zavedený systém práce a ten je neměnný, Martin je naopak otevřený jakémukoliv nápadu, který desku vylepší, a mnohdy přidá i vlastní vychytávku. Uvedu malý příklad. Kdybychom například vynechali v nějaké skladbě jeden refrén, Martin najde místo, kde chybí, dohrajeme chybějící část a navíc vymyslíme, jak má skladba navazovat, aby vše bylo OK. Kdyby se nám něco takového stalo u Doda, točili bychom celou skladbu znova. (smích) Podotýkám, že tohle je pouze příklad. U Doda prostě více maká kapela, u Martina zase zvukař. Shrnul bych to asi tak, že u Martina si s tou nahrávkou můžeme více vyhrát. 

Bonusová skladba Vzdor a vztek působí jako takový letmý pozdrav Dodo Doležalovi. Je to jen zdání a náhoda, nebo to má nějakou skutečnou souvislost?
Abych se přiznal, stejný názor už jsem slyšel od více lidí, ale pořád nechápu proč. Souvislost v tom fakt žádná není a skladba nemá s Dodem nic společného. Textově skladba pojednává o nás jako kapele a o tom, jak překonáváme různé překážky na naší hudební cestě, takže fakt nevím, jak vás napadl Dodo. (smích)

Na desce je opět i jeden crazy song. Minule to byla Fuck Me Baby Tonight, nyní The Wildest Sluts. Erotický podtext nabízí otázku, zda mají oba songy nějakou přímou spojitost?
Tady spojitost taky žádná není. The Wildest Sluts je taková odlehčená, nic neřešící skladba na závěr desky. Prostě zábava, rock & roll a holky. To přece k pořádnému rockovému mejdanu patří! No ne? (smích)

Z tradičních kolejí poněkud vybočují skladby Street Racer a Princess Of Desire. Byl to jen takový pokus o zpestření nahrávky, nebo to naznačuje něco o budoucím směřování kapely?
Ano, tyhle dvě jsou od zbytku desky trochu odlišné, máš dobrý postřeh! Dalo by se říct, že je to ale přesně naopak. Tyhle dvě patří právě k těm nejstarším složeným, a proto reprezentují spíše takový předěl mezi deskou Zodiac a novinkou Never Stop. Budoucí směřování kapely bych momentálně viděl spíše po vzoru písní Dirty Rock & Roll, Maestro, We Are Back atd., ale to samozřejmě ukáže až budoucnost. Chceme skládat hity, ne muziku pro muzikanty. Každopádně obě písně na desce mají svoje pevné místo a smysl. Jednak dělají album pestřejší, jak píšeš, a je to zároveň i takový vztyčený prostředníček pro ty, kteří pochybují o tom, že dokážeme zplodit i nějakou propracovanější kompozici. Mimochodem, obě uvedené skladby hrajeme i naživo a určitě nenudí.

www.witchhammer.cz


 
>>> ODKAZY

  Prohledat rubriku

  Najít další články autora

 Nejčtenější článek rubriky Rozhovory & Profily:
INEKAFE - Kofeinový retro(zhovor)

>>> MOŽNOSTI

 Vytisknout článek Vytisknout článek


  Diskutovat o tématu


   Sdílet článek...
 


Komentáře vlastní jejich autoři. Neodpovídáme za jejich obsah.
ROCKSHOCK - www.irockshock.net

(c) František Kovač + Rockshock, 2005 - 2011: texty, grafické prvky, přizpůsobení systému United-Nuke, serverová a portálová administrace. Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-3046. Další publikování nebo jiné šíření obsahu serveru je bez předchozího výslovného souhlasu provozovatele zakázáno. Za obsahovou správnost a právní
bezchybnost publikovaných textů odpovídají výhradně uvedení autoři. Pokud není uvedeno jinak, pocházejí použité fotografie z archivů na nich zobrazených umělců.
Powered by Copyright © UNITED-NUKE. Všechna práva vyhrazena. Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.04 sekund