Text: Jiří Olszar
Foto: Jiří Olszar

Heavymetaloví AHARD, které v den tohoto rozhovoru čekal koncert v ostravském klubu Prostor – Tančírna, jsou jasným důkazem toho, že na dobrou muziku není nikdy pozdě. Pětice pohodových muzikantů z Orlové, Karviné a Havířova – VÍTĚZSLAV 'SARGO' SARGÁNEK, IVAN 'JEKI' JEKIELEK, LUBOŠ 'VRŠEK' VRŠANSKÝ, LUKÁŠ 'BONEY' LIPINA a BOHUMÍR 'BOBIN' ŽÍDEK – spojila loni své síly a letos v dubnu vydala své debutové album Prachy vládnou.

Než se začneme věnovat konkrétnějším věcem, představte čtenářům nynější sestavu Ahard.
Sargo: Já sedím za bicími a před Ahard jsem působil převážně v revivalových kapelách Iron Maiden, Kabát a Team nebo v místních skupinách Ingot, RVHP a Kapitol.
Jeki: Já hraju na kytaru a zkušenosti jsem sbíral v kapelách Metan a Knockout. Po určité pauze jsem dal dohromady právě Ahard.
Vršek: Já v Ahard tvrdím muziku jako baskytarista. Kdysi dávno jsem hrál ve spolku Půlnoční Faraón, pak dlouho dlouho nic, až mě nakonec oslovil a ukecal Jeki, abych s ním hrál v Ahard.
Boney: Já mám na starosti klávesové party. V minulosti jsem spolupracoval především se zpěvákem Daliborem Halamíčkem (ex-Salamandra) v kapelách Panther a Moravius.
Bobin: A já jim všem do toho vlastně kecám (smích), tedy zpívám. Moje první kapela byla hardrocková IVU. Loni jsem se podílel na albu projektu Ex-Asparagus, kde se kytarově zapojil i Miloš 'Dodo' Doležal.

Nynější sestava je vlastně pohromadě teprve rok, ale samotná historie Ahard je poněkud starší. Jak to tedy bylo v samotných začátcích?
Jeki: Ahard vznikl v březnu 2007, ale původní sestava vydržela jen do konce roku 2008. Odehráli jsme pár koncertů, mimo jiné i jako předskokani Uriah Heep v Havířově. Pak to ale v kapele nějak přestalo fungovat.
Vršek: Já s Jekim jsme chtěli hodně koncertovat, ale původní bubeník Zdeněk a zpěvák Mário o tom měli poněkud jiné představy.
Jeki: Vršek tedy zavolal kamarádovi Sargovi, jestli by nevěděl o nějakém bubeníkovi, který by chtěl hrát v Ahard. Sargo stál zrovna před zrcadlem, a tak říkal, že se na něj právě dívá. (smích)
Sargo: Samozřejmě první podmínka byla, aby se hrály jen vlastní věci.
Jeki: S čímž jsme rozhodně neměli problém. Nějak podobně jsme oslovili i zpěváka Bobina a klávesáka Lukáše, takže začátkem loňského roku se začala psát nová historie kapely Ahard.

Tolik tedy k historii i k samotnému představení Ahard – a můžeme se vrhnout na aktuální záležitosti. Tou první a nejzásadnější je samozřejmě vaše zbrusu nové album Prachy vládnou.
Jeki: CD se nahrávalo ve studiu Art Vox Pavla Slívy, kytaristy skupiny Salamandra. O zvuk a mastering se pak skvělým způsobem postaral Mroš ve svém studiu v Dolním Benešově.
Vršek: Obal a veškerou grafiku na CD nám dělal Hadgi z Disfigured Corpse.
Jeki: Veškeré nápady ale pocházejí z Vrškovy hlavy. Myslím, že obal i booklet se hodně povedly, což ostatně vidíme i ze samotných ohlasů na album. Lidem se zkrátka líbí ještě před tím, než si samotné CD pustí.

Kdo vám CD vydal?
Jeki: Vydali jsme si je sami, ovšem s velkou podporou sponzorů. Jsme rádi, že se i jim deska líbí, protože alespoň víme, že jejich investice nebyla zbytečná.

Jak to vypadá se samotnou propagací alba?
Jeki: Samozřejmě se snažíme album propagovat, kde se dá, takže informace o CD se objevily třeba v místním tisku, televizi či na internetu. Naše manažerka Blanka Navrátilová se nás snaží přiblížit i fanouškům v Čechách. Například zítra jde naše album představit do Radia Beat. Samozřejmě nejvíce se budeme snažit prezentovat naši muziku při koncertech.
Vršek: Pokud by měl někdo zájem o naše CD a neměl možnost je získat během koncertů, stačí mrknout na naše stránky, kde se doví vše potřebné.

Jak je to se samotným obsahem CD? Při pohledu na grafické zpracování, které přesně sedí k názvu alba, leckoho zřejmě napadne, že se jedná o koncepční album.
Jeki: Koncepční album ... ano i ne. Skladby jsou prakticky vesměs o životě.
Vršek: Vlastně až na Alexandra Velikého a Banderillero, které jsou z trochu jiného soudku. Ty tam vlastně zapadly, aniž bychom třeba chtěli. (smích)
Jeki: Jsou to jakési životní příběhy pojednávající o finančních problémech, alkoholu, drogách, vězení nebo přímo o nás. Například Hajer karvinský je o lidech z hornického prostředí, k němuž máme docela blízko. Někteří až velice blízko.

Na albu se objevují i hosté. Takže něco málo k nim...
Jeki: Ano, fantastickou práci odvedl sbor Gymnázia v Orlové ve skladbě Černý svět, který výborně doprovází Bobina. Jako bonus je song na CD i se samotným zpěvem tohoto sboru.
Boney: Rovněž zde zpívá i Lenka Jelonková, kterou můžou fanoušci znát například z rockového muzikálu Srdce. Kdysi se mnou působila i v kapele Moravius. Je to prostě rockerka srdcem i duší.

Jak to máte v kapele rozděleno, co se týče skládání hudby a psaní textů?
Jeki: Textově se podílíme především já a Vršek. Po jednom textu přispěli i Bobin a Sargo. Dalo by se říci, že i základ hudby tak nějak dělám já a Vršek.
Vršek: Ono se vlastně jedná spíše jen o jakési hudební kostry, které pak společně s celou kapelou doaranžujeme a doladíme.
Jeki: Není to zkrátka o tom, že by někdo rozdal hotové notové party, je to jednoduše týmová práce.

Když nahlédnu do vašich rodných listů, vychází mi věkový průměr čtyřicet let. Prachy vládnou je ale vaším debutem. Můžete třeba doporučit něco podobného starším muzikantům, kteří si myslí, že začínat s novou kapelou ve čtyřiceti je už přece jen pozdě?
Jeki: Samozřejmě. Na dobrou muziku není nikdy pozdě.
Sargo: Základ je prostě chtít.
Jeki: Pokud to tady v sobě cítíš, pak ti je vlastně jedno, kolik ti je.
Sargo: Určitě by se do toho ale neměl člověk nějak nutit.
Jeki: Když třeba stojíš na pódiu nebo skládáš muziku, vůbec si tu čtyřicítku na krku neuvědomuješ.

Co vám osobně hraní v Ahard přináší?
Jeki: Například to, o čem jsem kdysi snil. Natáčení alba a vůbec atmosféra ve studiu. Přestože jsem to už zažil s kapelou Knockout, je to zase jakoby něco nového. Samozřejmě Ahard je skvělá parta, takže i samotné hraní jak ve zkušebně, tak i na koncertech je skvělé. Ahard je pro mě prostě droga.
Sargo: Po hraní s revivaly je to určité uspokojení z vlastních věcí. To mě maximálně baví a hodně si to užívám. Je to zkrátka pohoda.
Boney: Ahard je kapela, kde to výborně funguje a správně šlape. Navíc pohoda, klídek, uspokojení. Prostě v takové kapele jsem chtěl vždycky hrát.
Vršek: Ahard? To je jednoduše veget. (smích) Zábava a vše s ní spojené.
Bobin: Ahard se pro mě stává srdeční záležitostí, protože si nejen skvěle rozumíme, ale dokážeme případné problémy řešit s chladnou hlavou. Je to do jisté míry takové vytržení z běžného života. Snažíme se dělat i něco pro lidi, což je hrozně fajn.

Dostali jsme se k docela osobním záležitostem, tak u nich ještě chvíli zůstaneme. Co vaše vzory či oblíbená hudba?
Jeki: Já osobně mám rád především kytarovou muziku jako Satrianiho, Vaie, Michala Pavlíčka nebo klasický melodicky heavy metal.
Sargo: U mě je to spíše naopak. Mám raději tvrdší žánry, například Napalm Death, Obituary, Sepulturu, z českých Disfigured Corpse, Dissolving Of Prodigy, Debustrol a další.
Boney: Já jsem třeba příznivcem melodické progresivní hudby. Takoví Dream Theater, Symphony X, Pagan’s Mind, Tarot, Avantasia, to mě fakt baví, ale nepohrdnu ani jinými žánry, pokud je to kvalita.
Vršek: Moje srdeční záležitost, vášeň i slabost jsou Iron Maiden. Zašlo to tak daleko, že jsem se stal i členem oficiálního českého fanklubu (www.ironmaidenfc.cz), pro který jsem složil i hymnu, kterou občas na koncertech Ahard hrajeme. Hodně mě ale oslovili třeba i takoví SOAD.
Bobin: Heavy metal, hard rock. Dalo by se říci, že kromě lidovek mám rád všechno. (smích)

Když jste každý tak nějak z jiného metalového těsta, jak to funguje při samotném skládání a aranžování?
Sargo: Každý si tam prakticky přidá to své, a přitom to do sebe hezky zapadá.
Jeki: Zajímavé je, že se vždy nějak podivuhodně shodneme, což vytváří tu specifickou tvář Ahard. Doufám, že to takhle bude fungovat i nadále.

Co na vaše hudební počínání říkají vaše rodiny?
Jeki: Manželka mě vlastně poznala s kytarou na krku, takže jí to už nějak nepřijde. Z její strany mám maximální podporu, stejně tak ze strany dcery, která se objevila i na samotném obalu našeho alba.
Sargo: Podpora a hlavně tolerantnost mým blízkým rozhodně nechybí, protože do bicích mlátím už od čtrnácti a pořád to se mnou vydrželi. (smích)
Boney: Jak jsi mohl vidět, podpora ze strany rodiny je skvělá. (Lukášova manželka s klávesami v podpaží a dvěmi ratolestmi v zádech doprovodila otce živitele až do obchodu Mondo Bizzaro, kde náš rozhovor probíhal.) Dcera Kateřina se stala jakousi neoficiální distributorkou Ahard ve své třídě na základce!
Vršek: Doma jsou v pohodě. Ze začátku se to sice manželce příliš nezamlouvalo, ale už si zvykla. (smích) Syn Dominik mě ale podporuje maximálně a občas si spolu i na koncertě zahrajeme.
Bobin: Všichni mi vlastně fandí a občas dorazí i na nějaký ten koncert. Velkou podporu mám i v práci, za což všem samozřejmě děkuji.

Přesunuli jsme se do klubu Prostor – Tančírna, kde vás za chvíli čeká vystoupení. Takže teď něco ke koncertům. Co vás nemine v nejbližší době?
Vršek: Blaze Bayley!!!
Jeki: Přeložím: 28. května nás čeká předskakování před Blazem Bayleyem v tomto klubu. Pak to bude karvinský Hey! AnimalFest a Rocktherapy v Orlové. V jednání je i festival Masters Of Rock…
Vršek: …ale bude to jen Coca-Cola stage. Na hlavní pódium se podíváme až příští rok. (smích)

Přepadne vás ve vašem věku na pódiu ještě někdy tréma?
Sargo: Tréma snad ani ne. Spíše jen nervozita, když se něco nedaří, hlavně když nemám pivo. (smích)
Jeki: Tréma je tak trochu vždycky, ale po prvním songu to z nás spadne.
Sargo: Někteří spadnou i z pódia. (smích)

A nějaké turné k nové desce?
Vršek: Chystáme něco na podzim, se Salamandrou.
Jeki: Salamandra právě taky točí novou desku, takže snad předběžná dohoda klapne a na turné vyrazíme.

Pokud se nepletu, tak festival Rocktherapy je vlastně vaše akce.
Jeki: Ano. Ten festival mám na starosti tak nějak já. Mezi jinými jsou potvrzeni Arakain, Vilda Čok, Salamandra, Miloš 'Dodo' Doležal a další.

Navíc to není jen tak obyčejný festival...
Jeki: Je to vlastně festival na podporu dobrovolnického centra Adra a dětského centra Domeček v Ostravě. Veškerý výtěžek jde samozřejmě na charitu. Akce se bude konat 3. července v orlovském letním kině za velmi symbolické vstupné, takže doufám, že ji přijde podpořit co nejvíce lidí.

Pokud vím, tak právě na festivalu Rocktherapy proběhne i oficiální křest vašeho nového alba.
Jeki: První křest vlastně proběhne již tady v Tančírně, kmotrem by se měl stát Blaze Bayley. Ten druhý, oficiální, proběhne právě na Rocktehrapy, kde by nám CD měli pokřtít kluci z Arakainu. Pokud vše dobře dopadne, samotného koncertu v Orlové by se měla zúčastnit i část sboru, který se na natáčení podílel.
Sargo: Máme v jednání i varhaníka z orlovského kostela a místní farář nám CD rovněž pokřtí. (celá kapela se doslova válí smíchy)

Jaké jsou ohlasy fanoušků na váš debut?
Sargo: Kupodivu se nám již ozvali i fandové z Čech. Namátkou uvedu Most, Prahu či Chomutov. V září bychom měli odehrát i nějaké koncerty v Čechách.
Jeki: Zájem o nás projevila třeba i firma Bontonland. Ozvala se nám i nějaká rádia, například Hey!, Rock Max či již zmiňované Radio Beat. Jinak ohlasy fanoušků jsou zatím velmi pozitivní.

Negativní nemáte opravdu žádné?
Jeki: Zatím ne.
Sargo: Musím říct, že jeden negativní byl, a sice že hrajeme málo. (smích) My jsme totiž ani nečekali, že se vše kolem alba tak rychle roztočí.
Jeki: Doufáme, že díky CD se třeba příští rok více prosadíme a těch koncertů bude přibývat.

Na závěr poprosím o pohled do budoucna.
Sargo: Zaprvé, udržet tuto sestavu pohromadě. Zadruhé, nezůstat na místě a posunout naši muziku někam dále, skládat nové věci.
Jeki: Nějaké nápady již samozřejmě máme, ale do konce roku chceme hlavně propagovat nové CD. Měl by se točit i klip ke skladbě Hajer karvinský. (Sargo vysvětluje slovo Hajer zcela nepublikovatelně. Já jen vysvětlím, že ve slezské mluvě se jedná o obdobu horníka...)

A nějaká úvaha o naší metalové scéně na úplný konec?
Sargo: Já si myslím, že česká metalová scéna není vůbec špatná, když pohlédnu třeba na takové spolky jako Arakain, Törr, Seven a mnoho dalších.
Jeki: Docela pozitivní je i zjištění, že fanoušci zase začínají chodit na koncerty českých kapel, samozřejmě jak kde. Kapel jako my je docela spousta, ale chtěli bychom se přece jen dostat někam dál. Prostě prosadit se, neboť v našem věku je Ahard vlastně taková naše poslední šance. Dosáhnout bychom toho chtěli především poctivým hraním, a nikoliv patolízalstvím či uplácením, jak je to bohužel u nás dobrým zvykem. Hudba je především náš koníček. A že se naše hudba líbí fanouškům, je pro nás hrozně krásné a motivující. Za to jim patří samozřejmě velký dík!

www.ahard.cz