AHARD – Prachy vládnou
vlastní náklad / 60:02

Že Prachy vládnou, není jen holý fakt, ale zároveň i název nového, debutového alba heavymetalových Ahard. Povedený booklet, vyvedený v motivech dolarových bankovek, je prací baskytaristy Hadgiho z Disfigured Corpse (podle návrhů a nápadů baskytaristy Vrška), jehož výtvory jsem měl nedávno možnost obdivovat při recenzích nového alba LiveeviL i jeho domovského bandu. Při pohledu na obal i název Prachy vládnou by leckoho mohlo napadnout, že se bude jednat o koncepční záležitost. Až tak úplně tomu ale není, jednotlivé skladby jsou jakýmisi životními příběhy. Grafické zpracování desky je tedy první věc, která vás rozhodně zaujme. Tou druhou bude určitě zvuková stránka alba. Ahard neponechali nic náhodě a mastering svěřili do rukou zvukového mistra Mroše, jehož jméno je mezi domácími muzikanty zárukou kvality.

Již při zaznění prvních tónů titulního songu Prachy vládnou vás zvuk krásně obklopí a budete si připadat, jako byste se stali určitým středobodem veškerého dění na albu. Ještě silnější bude tento pocit v poklidnějších rockových pasážích, kde se jednotlivé tóny doslova rozletí do nekonečného prostoru, nebo chcete-li, "letí až do ráje", jak zní úryvek jednoho z textů. Patrně nejvíce pocítíte tu hloubku prostoru v baladě Černý svět. Klavírní úvod sice nabádá ke vzpomínce na skladbu Dnes od Tublatanky, ale až se rozezní všechny nástroje společně s Bobinovým přidrsnělým, ale citlivým vokálem, podporovaným pěveckým sborem Gymnázia v Orlové, budete cítit hodně příjemné mrazení po celém těle. Podmanivé kytarové sólo s 'garymooreovským' feelingem laská rockovější chuťové buňky, baskytara příjemně bublá a klávesy dokreslují atmosférické kulisy. Tuto skladbu si můžete dopřát i v podobě bonusového přídavku, v němž se o veškeré vokální party postaral právě výše zmiňovaný pěvecký sbor. Černý svět ovšem není jedinou zajímavou skladbou tohoto alba. Sorry neznám ze svého baladického úvodu krásně vygraduje do typicky heavymetalové jízdy (díky klávesám snad načichlé i špetkou power metalu) s kytarovou vyhrávkou poněkud evokující atmosféru songu Fear Of The Dark od Iron Maiden. Jako host se zde objevuje zpěvačka Lenka Jelonková (rockový muzikál Srdce), která dodává skladbě úplně jiný rozměr, než na jaký jsou fanoušci Ahard zvyklí. Na Iron Maiden si určitě každý vzpomene i při Alexandru Velikém. Jedná se ale jen o krátké (možná z recese zahrané) pasáže, takže chmury neoriginality můžete po chvíli klidně rozehnat. Dalším zajímavým kouskem je třeba takový Grázl, kde se na jakési pomyslné křižovatce potkávají heavymetalové úseky s rockovějšími vložkami, ohleduplně dodržující světelná znamení semaforů. Opravdu pěkně rozmanitá rock/metalová záležitost s dalším povedeným sólem, při kterém jsem lehce zavzpomínal na nebožtíka Richarda Kybice. Z kontextu alba poněkud vybočuje v pořadí osmá věc Banderillero, se kterou se přenesete do sluncem rozpálené koridy. Jak text, tak i samotná hudba jsou přizpůsobeny tomuto jižanskému naturelu i tématu, pasáže s typicky španělskými rytmy vás alespoň na chvíli zavedou do prostředí (alespoň pro mne) nesmyslného týrání zvířat. Skladba je příjemným zpestřením nahrávky, dle mého názoru ale mohla být spíše umístěna na jejím konci jako bonus.

Výše zmiňované songy jsou tím zajímavějším, co se na albu Prachy vládnou nachází. Nicméně i zbytek desky rozhodně stojí za pozornost, poněvadž se nejedná o pouhou vyplňující vatu, která by nějak vyšuměla do prázdna. Ačkoli prachy vládnou, Ahard se tímto pravidlem rozhodně neřídí a snaží se o svých kvalitách přesvědčit především svou poctivou a v jistém směru i originální hudbou. První krůček k srdcím metalových fanoušků se jim rozhodně povedl. Ostatně o tom, že formace získává nejen fanouškovskou pozornost, se můžete brzy dočíst i v právě připravovaném rozhovoru.

Jiří Olszar

www.ahard.cz