SALAMANDRA, REVELTONS, AHARD
22. ledna 2010, Ostrava, Prostor – Tančírna

Text: Jiří Olszar
Foto: Jiří Olszar

Skupiny Salamandra a Revoltons spojily své metalové pařáty a vyrazily na společné česko-italské mini turné. Vzhledem k tomu, že Salamandra pochází z Ostravy, bylo více než jasné, že sympatické Italy kapela představí i svým nejvěrnějším fanouškům. No a když v Ostravě, tak kde jinde než v klubu Prostor – Tančírna. Ne že by Tančírna byla jediný ostravský klub, rozhodně má ale svou dlouholetou tradici; a hlavně, Salamandra se tady cítí jako doma, tudíž se sem i ráda vrací. Třetím účastníkem této metalové sešlosti pak byli heavymetaloví Ahard z Orlové.

S návštěvností klubu je to v poslední době jako na houpačce. Někdy je klub naplněn k prasknutí, jindy zase máte pro změnu docela svírající pocit ze samoty pod pódiem. V případě této akce se ale dostavilo poměrně početné stádečko zarostlých oveček, které od samého úvodu vytvořilo výbornou atmosféru.

Jako první se chopila koncertních opratí 'pořádající' SALAMANDRA. Tradiční otvírák The Tears Of The Ocean / Orion určitě potěšil právě dorazivší promrzlé fanoušky, poněvadž jim hezky rozproudil ztuhlou krev v žilách. Hrály se především kousky z posledního alba Faces Of Chimera, ale řada přišla i na starší prověřené songy, jako je například Forefathers' Realm. V kapele se po zdravotních problémech opět objevil i druhý kytarista Karel Řepecký, který výborně sekundoval sólovému Pavlu Slívovi. Každý si tak mohl vychutnat skladby v podobě, v jaké je zná ze samotných studiových nahrávek. V samotném závěru koncertu vystoupil na pódium i zpěvák Andro z Revoltons, který si společně s Ivanem Borovským vystřihl duet v coverovém přídavku Breaking The Law od Judas Priest. Po zhlédnutí celého setu musím opět konstatovat, že Salamandra prostě patří na nejvyšší příčku naší power/speedmetalové prvoligové tabulky, a tak jsem velice zvědav na jejich nové album, které by mělo letos vyjít.

Pomyslným předáním vokálního žezla se pódia zmocnili italští REVOLTONS, známí svou oblibou v melodickém power metalu. Nutno ovšem poznamenat, že jejich muzikantská srdíčka postupem času tíhnou k přece jen agresivnějšímu projevu, což je patrné především z jejich nového alba Underwater Bell, jež se nese z velké části v thrashmetalovém duchu. Řádně našlapaný úvodní song alba The Pure Soul Cry odstartoval i toto jejich ostravské vystoupení – a uvedl všechny přítomné do pořádného varu. Už při poslechu alba mě zaujaly především kytarové duety bratrské dvojice Alex Corona – Matt Corona. I naživo byly tyto kytarové eskapády skvělé, především v Alexově podání. O tom, že české pivo nejen výborně chutná, ale i léčí, nás všechny přesvědčil již zmiňovaný zpěvák Andro: kdykoliv cítil, že je s jeho hlasivkami něco v nepořádku, okamžitě je svlažil pěnivým mokem – a rázem bylo po problému. Ve svém projevu dokázal poměrně dobře kombinovat různé hlasové polohy a nebál se ani konfrontace s Brucem Dickinsonem v coveru Flight Of Icarus. Spokojená kapela se rozloučila přídavkem Death To Leave Eternity, který rovněž pochází z nového alba a svou chytlavostí v sobě skrývá doslova hitové ambice. Výborná tečka za celým vystoupením.

Závěr večera patřil heavymetalovým AHARD. Nynější sestava se ustálila teprve před rokem, od té doby ale kapela neuvěřitelně hudebně vyzrála. Rychlému vzestupu se ani nejde příliš divit, poněvadž členové kapely rozhodně nejsou žádnými holobrádky; zkušenosti jim opravdu nechybí. Fanoušků pod pódiem sice při jejich setu poněkud ubylo, ovšem i ti, co zůstali, dokázali v klubu vytvořit hodně dobrou atmosféru. Ahard nyní pilně pracují na nahrávání svého prvního alba ve studiu Pavla Slívy (Salamandra), se Salamandrou je ale neváže jen tato spojitost. Pokud vše dobře dopadne, měly by kapely na podzim vyrazit na společné turné. Některé skladby, jako například Alexandr Veliký, Prachy vládnou či Ahard, mezi fanoušky doslova zlidověly, takže osazenstvo klubu muzikanty podporovalo i pěvecky. Na závěr si Ahard ještě střihli song nazvaný Iron Maiden, jenž je hymnou oficiálního fanklubu stejnojmenné britské legendy.

Když jsem v nepříjemně mrazivé noci vyhledal své promrzlé přibližovalo, při startování jsem si v duchu odříkával text z jednoho songu Slávka Janouška "tři, dva, jedna, vrrrn, napoprvé!", což zřejmě na ztuhlý motor zapůsobilo a s nečekanou ležérností se rozeběhl. Shodou okolností jsem od zpěváka Bobina (Ahard) obdržel CD skupiny (či lépe řečeno projektu) Ex-Asparagus, na kterém se vokálně podílel, takže jsem jej ihned vsunul do štěrbiny přehrávače a cesta mohla příjemně ubíhat. O tomto albu ale bude řeč v jiném článku a v jiné rubrice.