ROCKSHOCK - www.irockshock.net
>>> VYHLEDÁVÁNÍ

Pokročilé vyhledávání


>>> HLAVNÍ MENU

  H L A V N Í   S T R Á N K A
  K O N T A K T Y   &   I N F O

  A K T U A L I T Y
  K A L E N D Á Ř   A K C Í
  VIDEO SHOCKPARÁDA

  R E C E N Z E
  R E P O R T Á Ž E
  F O T O G A L E R I E
  ROZHOVORY & PROFILY
  V Ý S L E C H
  SPEAK ENGLISH OR DIE
  S O U T Ě Ž E

  U N D E R G R O U N D
  Z Á K U L I S Í
  S T O P   -   T I M E
  A R C H I V   Č L Á N K Ů
  PŘEHLED RUBRIK


  ROCKSHOCK NA FB

>>> P A R T N E Ř I

  N A Š I   P A R T N E Ř I

>>> RECENZNÍ TIP


WITCH HAMMER
  – D-Generace

Další recenze zde!

>>> VÝSLECH


Jan 'Skleník' Sklenář
Mirek Dvořák
Milan Hoffmann
Kečup
Loco Loco
Tonda Rauer
Pavel Pešata
Bobby Floutek
Jožin 'Nogando' Noga
Marek 'Mára' Dostál
Tom Wouda
Witch Hammer
Gate Crasher

>>> WEBY REDAKTORŮ


Osobní web Františka Kovače

Osobní web Jiřího Rogla

Osobní web Jiřího Olszara

Web redakčního spolupracovníka Pavla Bartase

Osobní web Mirka Valenty

Osobní web Luboše Hnáta

Empire – Jsme zatraceně pozitivní
Publikoval: JO - Středa, 07.10. 2009 - 02:00:20
Rubrika: Rozhovory & Profily

Text: František Kovač
Foto: František Kovač st., archiv skupiny

První otázka, kterou jsem položil dvojici zakládajících členů česko-italské rockové skupiny EMPIRE, zpěváku RADKU KURCOVI a baskytaristovi MICHALU ŽĎÁNSKÉMU, de facto ultimativně vystihuje aktuální situaci okolo téhle party, jíž dominuje start velkého republikového turné se skupinou Merlin tento pátek.

Jste zatraceně pozitivním 'zjevením' na tuzemské rockové scéně. Přestože za vámi nestojí žádný kapitálově a marketingově silný nadnárodní vydavatel, velmi rychle jste se etablovali a během tří let vydali dvě kvalitní studiová alba, odjeli dvě republiková turné s Arakainem, další velké s Merlinem chystáte na letošní podzim, o řadě festivalových a samostatných vystoupeních ani nemluvě. Jak to děláte? Kde je ten klíč k úspěchu?
Radek: Víš sám dobře, co je za tím, že se o nás mluví, píše a vycházejí většinou výborné recenze: nejsme žádní nováčci ani nezkušení hráči (tím je ovšem nijak neodsuzuji). Za tím, co děláš, si musíš stát, musíš pro to bojovat a nikdy to nevzdát. Je to pár let zpátky, co se nám všichni smáli, že hrajeme 'starobu' a nikdo na nás nebude zvědavý, prostě ať se jdeme vycpat s rock'n'rollem. Jenže my jsme přesvědčení, že rock'n'roll je nesmrtelný a že z něho v podstatě všechno vychází. Dneska ti samí lidé občas zavolají, jestli by si s námi mohli zahrát. No nic, to se stává… (smích) Že za námi nestojí žádný ohromný kapitál, je čirá pravda, i když to tak někdy nevypadá. Na koncertech nám visí loga sponzorů, kteří nám věří, a my se jim proto snažíme nějak revanšovat. Ale nejsou to rozhodně nadnárodní společnosti nebo banky, jsou to menší firmy, jejichž přístup k nám většinou stojí na osobních vazbách. Že jsme za tři a půl roku vydali dvě CD Zrození draka a Lobotomie, svědčí především o tom, že nás to baví … myslíme si, že jsme na dobré cestě. A že máme odehrané dlouhé šňůry s Arakainem, to snad dnes vědí už všichni. Chci ale říct, že to pro nás byla velká škola a že jsme si ty momenty sakra dost užívali: nacpaný sály, prima lidi a v neposlední řadě vřelé přijetí ze strany Arakainu a jejich managementu. Jinak na své první vlastní velké tour se pečlivě připravujeme. Na celé šňůře jsme se domluvili s kamarády z kapely Merlin Dana Horyny. Hrají hodně podobný styl muziky založený na rock'n'rollu a jsme dlouholetí kamarádi. Určitě to bude paráda. Navíc se k Hustler tour, jak se celý ten podnik jmenuje, vydává speciální CD kompilace, na které najdete nejen Empire a Merlin, ale i další kapely, které se regionálně účastní některých koncertů.

Přes vyšší věkový průměr jste existenčně relativně mladá kapela. Jak vás, staré harcovníky s mnoha předchozími – leč objektivně ne příliš úspěšnými, byť hudebně jistě kvalitními – kapelními zkušenostmi, vůbec napadlo dát se dohromady? V čem jste spatřovali smysl další, nové kapely?
Miki: Vzniklo to zcela spontánně. Radek se poznal s Dáriem a hledali nějaké spoluhráče. Prvotní nápad byl jen natočit CD a nechat to být. Ale pak se stalo, že jsme přišli na zkoušku a 'ono' nás to totálně pohltilo. Ze zkoušky jsme všichni odcházeli narvaní energií. S Radkem jsme ani nemohli spát a dlouho do noci jsme si telefonovali. V ten moment bylo jasné, že nezůstane jen u jediné původně zamýšlené desky a že to zkusíme rozjet dál.
Bylo od samého začátku záměrem stavět na skladatelském umu vašeho italského kytaristy Daria Sapienzi, který je principielně 'anti-knedlíkový', jižansky temperamentní, a tudíž vaši kapelu značně odlišuje od tuzemského průměru?
Miki: Nevím, jak hodně je 'anti-knedlíkový' Dario … jeho knedlíkem je pizza. (smích) Všichni víme, že kapela musí fungovat na bázi toho, že se nikdo nebude flákat, že má každý vlastní úkol. Pokud ho plní, stroj se nezadře. Samozřejmě že se předpokládá, že má kapela velký skladatelský potenciál a že je schopna ho přenést taky z pódia do lidí. Nesmíš mít muziku složenou tak, aby ses sám potil u toho, když hraješ vlastní věci, ale aby u toho z tebe vyzařovala jistota, pohoda a energie. Navíc musíš být dost odlišný od ostatních partiček (tady), což si dovolím říct, že splňujeme mírou víc než vrchovatou.
Radek: Dario Sapienza, řečený 'Špagi', jak ho pojmenovali novináři, má v sobě opravdu něco jiného než my všichni. Je to melodik a neřízená střela, kterou musíme občas nasměrovat, aby nestřílel do vlastních řad. Je u nás v dobrých rukou, je ale tak jiný, že si s Mikim občas říkáme, kdo z nás skončí v Bohnicích jako první. Ale o tom je rock’n’roll!

Kde se Dario v Čechách vlastně vzal? Jak jste ho objevili? Jak těžké bylo a je zvyknout si a přizpůsobit se jeho životnímu tempu a stylu práce ... a nebojíte se, že neočekávaně zdrhne domů na Sicílii?
Radek: Daria jsem objevil na nějakém serveru přes kytary. Když přijel ke mně do studia a začali jsme se bavit o nástrojích a muzice, zjistil jsem, že má stejné cítění jako já. To mě dostalo! Dali jsme se dohromady a já jsem pak oslovil i Mikiho, aby do toho šel s námi. Ten blázen to udělal! Dario má zvláštní pracovní pochody, jeden týden by člověka strhal – a druhý nezvedne ani telefon. Je tím pověstný natolik, že už mu ani nevoláme, ale píšeme maily. Je to prostě rychlejší.
Miki: Myslím si, že Dario je v Čechách spokojen. Je to Ital, přesto je neuvěřitelně pracovitý, smekám před jeho vytížením. Má tu koupený byt a velmi dobré pracovní zázemí. V neposlední řadě jsou tu strašně krásné holky a to na něj funguje jak magnet. No a pak tu má nás, a pokud ho s Radkem nepřizabijeme, tak tu bude asi dlouho. (smích)
Hrajete dirty rock'n'roll říznutý hard rockem, přesto sázíte na české texty. Byla nebo je to složitá volba mezi češtinou a angličtinou, která k téhle muzice principiálně sedí o poznání lépe a jednodušeji? A co nakonec rozhodlo pro češtinu?
Miki: To je velmi jednoduchá otázka. Jsme Češi, a tak zpíváme česky. Když jsme hráli v Německu, zpívali jsme anglicky i česky. Jsme na tuto zem hrdí, jsme tu doma, a tak je to prostě ložený.

Bubenická stolička je u vás evidentně hodně horká. Za necelé čtyři roky existence kapely máte již třetího, respektive čtvrtého bubeníka. Zkuste shrnout a zhodnotit tuhle ne zrovna příjemnou kapitolu své historie.
Radek: Marcel Vacínek u nás nabubnoval první CD, a jelikož nebyl taky normální a lítal na padáku, tak se stalo to, co jsme všichni čekali. Prostě sebou fláknul o zem, a i když jsme na něj čekali, tak se jeho nohy nechtěly hojit dle našich představ. S postupujícím časem nám bylo jasný, že jestli situaci rychle nevyřešíme, pohřbí nás to. Zaskočil teda za něj na celý rok Zdeno Pradlovský z Kreysonu, kterého občas alternoval ještě Sváťa Šutera (jinak kapela Teta), ale ani to nebylo to pravý ořechový. Ne proto, že by snad někdo z nich špatně hrál, ale všichni byli natolik vytížení ostatníma aktivitama, že nás to brzdilo. Oslovili jsem proto dávného spoluhráče a kamaráda Aleše Zimolku, a on naši nabídku přijal. Tímto je kapitola buben snad definitivně vyřešena.
Každý z bubeníků, který s vámi hrál, je typově úplně jiný než ti ostatní. Jak se s takovou změnou kapela vyrovnává?
Miki: Víš, oni zase tak hráčsky rozdílní nejsou. Všichni jsou to fajn lidi. Všichni dávají do muziky maximum. Všichni hrají i cvičí s metronomem. Rock'n'roll je o energii – a oni ji do toho uměli dát. Každý sice po svém, ale stačilo pár zkoušek, a stroj běžel úplně se všemi. Všichni mají metronom v hlavě, takže jim nedělalo problém strkat virbl dopředu, a to je to, co nás baví a žene dopředu.

Přiblížíte čtenářům průběh nahrávacího procesu made in Empire?
Radek: To jsi píchnul do vosího hnízda. Jsme typově každý jiný a každý vyznáváme trochu jiný druh záznamu. Nahrává se ve studiu, které vlastním, tudíž si každý řekne: pohoda, ale je to ošemetný víc, než se zdá. Máte sice víc možností, ale ono to nikdy nevychází tak, jak bych chtěl. Může se zdát, že jsme točili dost dlouho, ale není to tak. Práce probíhají rychle, jelikož studio není vždy volné. Nahráváme standardním způsobem. Bubny, basu, kytary, klapky, zpěvy. Nic nového jsme nevymysleli. Používáme standardní studiový analogový mixpult, digitální záznam (Alesis HD 24) a počítač. Jde o to, dostat to tam syrový a pod tlakem, což si myslím, že se nám povedlo víc u druhý desky, ale ta první je zase víc nadýchaná. Teď si sami v sobě děláme pořádek, jak by měla vypadat deska třetí, jakou cestou se dát. Víme, že se od nás očekává melodická a tvrdá nahrávka. Přemýšlíme jen, jestli ji víc učesat, nebo zhrubnout. No, uvidíme, jaká bude momentální konstelace.
Když už jsme u toho nahrávání, vaše koncerty jsou velmi žhavou show, řekl bych doslova ideální pro audiovizuální zaznamenání. Vím, že jste několik pokusů o live nahrávku již učinili, ale žádný zatím nedopadl podle vašich představ. Kde je zakopaný pes? A co v této oblasti plánujete?
Miki: To je věc, kterou nikdo z nás nechápe. Pokusy proběhly již tři a vždy se něco pokazilo. Jednou nebyl dobrý obraz, podruhé byl zase špatný zvuk a potřetí se to pro změnu nenahrálo vůbec. Určitě nepolevíme a jednoho dne to natočíme. Rozhodli jsme se, že to uděláme, takže je jen otázka času, kdy to vyjde.

V úvodu jsme naznačili, že se na podzim chystáte na společné republikové turné s kapelou Merlin Dana Horyny. Neměli jste po dvou společných turné s Arakainem chuť na opravdu samostatnou šňůru, třeba jen s lokálními předskokany? A proč právě Merlin?
Radek: Rozumím ti, po spoustě odehraných koncertů s Arakainem by mělo být logické jet na úplně samostatné tour, ale všichni víme, jaká je doba – k podělání! A tak si nejsme jisti, jestli by to byl dobrý tah. Merlin je s námi nejen hudebně spřízněná kapela, fanoušci, co neznají Merlin, znají zase nás, a opačně … myslím, že si přijdou na své všichni. Je připravena speciální scéna, kterou postavila naše technika, které tímto za všechny moc děkuji. Slibujeme, že fanoušci uvidí rock'n'roll, který v českých podmínkách ještě neviděli! Zárukou dobrého zvuku je Ivo Pavlíček, dvorní zvukař nejen naší kapely, ale taky pražského rockového klubu Kain.
Kromě Merlinu s vámi na turné vyrazí i víceméně neznámá kapela Rentgen, která vám bude na všech koncertech předskakovat. Navíc budete mít na jednotlivých štacích vždy ještě lokální support. Na koho přesně se můžeme těšit?
Radek: Rentgen jsou kluci, kteří nejsou zas takovými nováčky, jsou neuvěřitelně houževnatí něco pro celou věc udělat, a tak nám hodně pomáhají. My je na oplátku bereme všude s sebou. Uvidíme, jak se to vydaří. Na některých koncertech bude ještě některá ze skupin Naven, Vetrol a Black Jack.
Nažhavte fanoušky nějakými detaily připravovaných vystoupení.
Radek: Pokusím se situaci trochu nastínit. Na každý koncert je připraveno speciální pódium, které, jak jsem již podotkl, postavili naši vlastní technici. Je opravdu velké a ne všude se v maximálním formátu vejde, jenže kluci opravdu přemýšleli a udělali ho dost variabilní. Tudíž se vejde v podstatě asi všude… Celý koncert bude vždy otevírat kapela Rentgen a Empire s Merlinem se budou střídat v tom, kdo bude ukončovat show. Je v podstatě jedno, kdo to bude, jelikož na konci by mělo být tak jako tak ještě překvapení. Empire má své vlastní go-go tanečnice … a taky máme ty nejkrásnější backstage passy na světě!

U příležitosti zmíněného turné připravujete i vydání unikátní CD kompilace všech na šňůře zainteresovaných kapel. Představte v kostce ostatní soubory, které s vámi pojedou.
Miki: Ano, vydáváme kompilaci všech zúčastněných souborů. Není to ale zas tak unikátní, jelikož jsme si to vyzkoušeli už na turné s Arakainem, kde měl tenhle model velký úspěch. Využíváme distribuční sítě Hustler energy drinku, na jejichž prodejních místech se k fanouškům dostane zmiňované CD, podle kterého si udělají jasnou představu, na koho, kdy a kam mohou přijít. Když někdo nezná některou z kapel a neví, jestli přijít na onu akci, pustí si kompilaci – a hned ví zda jít, nebo ne… Jinak lepší než nějaké kostkované představování ostatních kapel jsou myslím odkazy na jejich weby, kde si každý přijde na své: www.empireband.cz, www.merlin-rock.cz, www.rentgen-heavy.cz, www.blackjack.wz.cz, www.vetrol.cz, www.naven.cz.
Není to jednoduchá věc, sestavit takovou kompilaci, natož vymyslet a zorganizovat celé turné pro několik kapel. Máte v někom oporu, nebo si vše děláte sami?
Miki: Vlastně si to děláme sami. Pomáhá nám zkušenost z minulých tour s Arakainem. Největší rady a pomoc nám poskytla agentura Blue-Effect a konkrétně Jana Urbanová. (Moc děkujeme!) Naším největším hnacím motorem je vůle a touha něco dokázat a tomu se podřizuje vše; od financí až po osobní volno. Máme obrovské zázemí v naší technice, která pomáhá, jak může. Bez kluků a jejich pomoci by toto tour pravděpodobně nikdy nevzniklo. Je to opravdu úmorná práce, spousta nemyslného papírování, ale jsme přesvědčeni, že to celé bude mít pozitivní dopad – a o tom to je!

Co vás na tom všem nejvíc baví? A co naopak vůbec ne?
Radek: Baví mě to, protože jsem cvok a musím dělat s jinými cvoky. Když to nemůžu dělat, jsem za několik měsíců na prášky a štve mě celý svět. Máme senzační partu bláznů! Nebaví mě arogance, namyšlenost a nedodržení slibů některých lidí. To je opravdu někdy na zešílení!
Miki: Je to výzva dokázat si, že i když všichni nadávají, že nic nefunguje, že nějaká cesta opravdu je. A že nějaká je, jsme přesvědčeni, jelikož jinak by nahoře nikdo nebyl! No a tak jsme dali dohromady fakt partu nadšenců, se kterými je nám dobře, protože si to chceme všichni užít. Nebaví mne nespolehlivost určitých lidí, kdy musíš jednu věc, kterou je možné vyřešit jedním telefonem, urgovat celý týden, navíc s nejistým výsledkem. Jelikož všichni ještě někde pracujeme, je to občas časově tak náročné, že vznikají problémy přímo se zaměstnavatelem. V neposlední řadě je strašně málo času na rodinu. Jelikož mám doma čerstvý přírůstek (syn Patrik, 3 měsíce), tak mne to opravdu drtí.
Radek + Miki: …a proto všechno doufáme, že to bude stát za to! Moc se na vás všechny těšíme!


 
>>> ODKAZY

  Prohledat rubriku

  Najít další články autora

 Nejčtenější článek rubriky Rozhovory & Profily:
INEKAFE - Kofeinový retro(zhovor)

>>> MOŽNOSTI

 Vytisknout článek Vytisknout článek


  Diskutovat o tématu


   Sdílet článek...
 


Komentáře vlastní jejich autoři. Neodpovídáme za jejich obsah.
ROCKSHOCK - www.irockshock.net

(c) František Kovač + Rockshock, 2005 - 2011: texty, grafické prvky, přizpůsobení systému United-Nuke, serverová a portálová administrace. Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-3046. Další publikování nebo jiné šíření obsahu serveru je bez předchozího výslovného souhlasu provozovatele zakázáno. Za obsahovou správnost a právní
bezchybnost publikovaných textů odpovídají výhradně uvedení autoři. Pokud není uvedeno jinak, pocházejí použité fotografie z archivů na nich zobrazených umělců.
Powered by Copyright © UNITED-NUKE. Všechna práva vyhrazena. Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.04 sekund