ROCKSHOCK - www.irockshock.net
>>> VYHLEDÁVÁNÍ

Pokročilé vyhledávání


>>> HLAVNÍ MENU

  H L A V N Í   S T R Á N K A
  K O N T A K T Y   &   I N F O

  A K T U A L I T Y
  K A L E N D Á Ř   A K C Í
  VIDEO SHOCKPARÁDA

  R E C E N Z E
  R E P O R T Á Ž E
  F O T O G A L E R I E
  ROZHOVORY & PROFILY
  V Ý S L E C H
  SPEAK ENGLISH OR DIE
  S O U T Ě Ž E

  U N D E R G R O U N D
  Z Á K U L I S Í
  S T O P   -   T I M E
  A R C H I V   Č L Á N K Ů
  PŘEHLED RUBRIK


  ROCKSHOCK NA FB

>>> P A R T N E Ř I

  N A Š I   P A R T N E Ř I

>>> RECENZNÍ TIP


WITCH HAMMER
  – D-Generace

Další recenze zde!

>>> VÝSLECH


Jan 'Skleník' Sklenář
Mirek Dvořák
Milan Hoffmann
Kečup
Loco Loco
Tonda Rauer
Pavel Pešata
Bobby Floutek
Jožin 'Nogando' Noga
Marek 'Mára' Dostál
Tom Wouda
Witch Hammer
Gate Crasher

>>> WEBY REDAKTORŮ


Osobní web Františka Kovače

Osobní web Jiřího Rogla

Osobní web Jiřího Olszara

Web redakčního spolupracovníka Pavla Bartase

Osobní web Mirka Valenty

Osobní web Luboše Hnáta

Wanastowi Vjecy, Airfare
Publikoval: JO - Pondělí, 17.12. 2007 - 00:57:52
Rubrika: Reportáže

WANASTOWI VJECY, AIRFARE
15. 11. 2007, Praha, Sazka Arena

Text: František Kovač
Foto: Jiří Rogl

Skutek utek, spadla klec. Tak by se daly ex post v krátkosti výstižně zhodnotit plány ústřední dvojice WANASTOWÍCH VJECÝ Roberta Kodyma a P. B. CH. ohledně výročního koncertu této kapely v Sazka Areně, jimiž v minulých týdnech mediálně masírovali tuzemskou hudební veřejnost. Sbírka druhdy zvadlejch růží se totiž ve vysočanské hale u příležitosti oslav dvacetin vlastní existence rozpadla na prach, který zanechal v nevěřícně otevřených ústech dorazivších fanoušků zatraceně hořkou pachuť zklamání.

Kde hledat příčiny po všech stránkách nevydařeného koncertu? Jednoznačně a absolutně na prvním místě v otřesném zvuku. Problém ale rozhodně nebyl v instalovaném PA systému či samotných pódiových aparátech jednotlivých hudebníků, ale v jejich zvukařské obsluze. Nejsmutnější na celé věci pak je, že celou zvukovou složku show měl pod palcem sám Pavel Karlík, machr ze studia Sono, takto dlouhodobý nahrávací spolupracovník kapely. Jediné, co totiž bylo pořádně slyšet, byl Robertův zpěv a kopák Martina Vajgla. Vše ostatní splývalo v nerozeznatelný, nechutně rozplizlý sonický maglajz kdesi v pozadí, jako by někdo vedle bicích pustil kazeťák z tržnice s předtočeným doprovodem a vše z něj vycházející bylo mimoděk vpředu snímáno zpěvovými mikrofony. Hrůza, děs, běs.

Kmotr ze severního pólu: Lou Fanánek Hagen

Druhou podstatnou chybou bylo sestavení playlistu – přespříliš navzájem podobných střednětempých skladeb v kombinaci s největšími hitovými baladami s minimem rychlejších písní bylo vyloženě na škodu. Dynamika koncertu tím značně pokulhávala (nebýt příšerného zvuku, dalo by se snad alespoň hovořit – v intencích nových rozvážnějších aranžmá většiny písní, s přihlédnutím k faktu, že skupina vystupuje v ČR naživo poprvé v tomto tisíciletí – o primárně poslechové záležitosti) a nepřidala jí ani dlouhá pauza věnovaná předávání Zlatých a multiplatinových desek a křtu aktuálního výběrového 2CD Best of 20 let. Jako vyložený kiks a nonsens pak vyzněl závěrečný přídavek Dotknu se ohně z repertoáru sesterské Lucie: všichni samozřejmě očekávali další kousek, takto poslední číslo na rozloučenou z vlastní dílny WV, leč nestalo se.

Zlaté desky pro P. B. CH., Pavla Karlíka a R. K.

Nejlépe v celém účtování vycházejí – pro někoho možná paradoxně – sami ústřední protagonisté R. K. a P. B. CH.; respektive ještě lépe jejich sidemani Tomáš Vartecký (kytara) a Martin Vajgl (bicí). Kodym sice zapomněl text hned úvodní Tak mi to teda nandey a Chovanec se zase nechal tleskajícími fanoušky natolik vyvést z rytmu, že Kočárek musel začínat několikrát, přesto na obou / všech čtyřech bylo vidět nezměrné úsilí, které do svého výkonu s maximálním nasazením vkládají. Ostatně, to je taky ta jediná pozitivní zpráva, kterou vám z tohoto koncertu nesu. Všechno zlé je totiž pro něco dobré, a tak snad na jaře bude lépe. Poučení z vlastních chyb sice bývá nejtrpčí, o to ovšem zásadnější a veskrze nenahraditelné.

Martin Vajgl, Wanastowi Vjecy

O předkapele z rodu zbytečných jménem AIRFARE vám toho na závěr mnoho neřeknu. Snad jen, že zvuk měli ještě horší než WV, stejně tak jako česko-anglický repertoár, balancující někde na pomezí rádiového pop-rocku a neškodného pseudomoderního crossoveru. Další omyl večera.

Playlist Wanastowi Vjecy: Tak mi to teda nandey, Velkej první letní den, Mašinführer, Slečna Anna je za vodou, Andělé, Otevřená zlomenina srdečního svalu, Lucie, Jsem nevinnej, Kočárek, Neděkujem – vypadněte, Panic, Nahá, Sbírka zvadlejch růží, Lži sex & prachy, Bedna od whisky, Černí andělé, Kouzlo, Dotknu se ohně.


 
>>> ODKAZY

  Prohledat rubriku

  Najít další články autora

 Nejčtenější článek rubriky Reportáže:
Guns N' Roses, Sebastian Bach, Avenged Sevenfold

>>> MOŽNOSTI

 Vytisknout článek Vytisknout článek


  Diskutovat o tématu


   Sdílet článek...
 


Komentáře vlastní jejich autoři. Neodpovídáme za jejich obsah.
ROCKSHOCK - www.irockshock.net

(c) František Kovač + Rockshock, 2005 - 2011: texty, grafické prvky, přizpůsobení systému United-Nuke, serverová a portálová administrace. Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-3046. Další publikování nebo jiné šíření obsahu serveru je bez předchozího výslovného souhlasu provozovatele zakázáno. Za obsahovou správnost a právní
bezchybnost publikovaných textů odpovídají výhradně uvedení autoři. Pokud není uvedeno jinak, pocházejí použité fotografie z archivů na nich zobrazených umělců.
Powered by Copyright © UNITED-NUKE. Všechna práva vyhrazena. Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.04 sekund