RockShock

Internetový rockový magazin

Sign Of 4 s Lubošem Rosenkranzem

30. srpna 2020, Praha-Lahovičky, Kiosek Pod vrbou – kousek od přívozu

Text: Luboš Hnát
Foto: Jana Uhrová

Skupina Sign Of 4 koncertuje zřídkakdy, předposlední červencový den však vystoupila v přírodním areálu Kiosku Pod vrbou – kousek od přívozu v okrajové pražské obci Lahovičky. Jako host s nimi tři skladby zahrál Luboš Rosenkranz, který již několik let zpívá výhradně písničky Jiřího Schelingera. Pravidelní čtenáři sestavu Sign Of 4 nejspíš znají, nicméně pro připomenutí zopakuji, že ji tvoří Jan Holeček (klávesy, zpěv), Miroslav Fišar (kytara), Stanislav Hörner (basová kytara) a Dan Hubáček (bicí).

Nicméně jako první se na zdejším pódiu objevil LUBOŠ ROSENKRANZ, aby sám s akustickou kytarou zazpíval největší Schelingerův hit Holubí dům. Na další písničku si pozval Honzu Holečka, který se chopil akustické kytary, společně pak tohle netradiční duo zahrálo pecku pocházející z repertoáru Neila Younga Heart Of Gold s českým textem Františka Ringo Čecha Pojď, jen pojď. Při vší úctě Čechův text nedosahuje kvalit toho Kalandrova, který u nás tuhle písničku proslavil pod názvem Dětské šaty. Na závěr improvizovaného vystoupení se přidala celá kapela, aby zazněl další z velkých hitů Jsem prý blázen jen. Na to, že se tahle sestava na jednom pódiu sešla úplně poprvé, podala úctyhodný výkon a právem si vysloužila aplaus místního obecenstva.

SIGN OF 4 začali svůj set bez jakékoliv zvukové zkoušky. Jako první zahráli novinku Your Soul Can’t Be Lost, která dává tušit, že kapela připravuje nástupce svého tři roky starého eponymního alba. Z něj ostatně pocházela většina písní, které byly ten večer na setlistu. Publikum si mohlo poslechnout třeba I’ve Heard This Before, kterou někteří znají z koncertů jiné Holečkovy party Afterglow. Zazněl i rokenrol s příznačným názvem Let’s Do Some Rock’n’roll. Je trochu škoda, že ani jedna z těchto výborných písní nepřiměla, až na malé výjimky, publikum, aby pod pódiem vytvořilo kotel, který by si kapela zasloužila.

Svou psychedelickou tvář Sign Of 4 předvedli ve False Or True. O asi největší překvapení (alespoň pro mě) se kapela postarala, když zahrála If I Were A Carpenter z roku 1968 od Tima Hardina – nejvíce ji ovšem proslavil Robert Plant. U nás je písnička známá pod názvem Kdybych já byl kovářem v podání Petra Spáleného. Ještě než přišla na řadu krátká přestávka, zazněla It Seems To Be Right.

Druhou polovinu otevřela vypalovačka Music Takes You Higher, doplněná o výtečné sólo Dana Hubáčka. Celý koncert provázel výborný zvuk, ten měl na svědomí Jarda Horváth, který se už nějakou dobu za mixážním pultem pohybuje, a může tak zúročit své bohaté zkušenosti. V Lahovičkách se mu to povedlo na jedničku. Stejnou známku si ovšem za svůj výkon zaslouží celá kapela.

Vedle starších věcí jsme se mohli zaposlouchat i do dalších dvou novinek: Into The Black a latinskoamerickými rytmy výrazně ovlivněnou It’s Time To Realize. Ačkoliv by Sign Of 4 mohli hrát ještě dlouho, blížící se desátá hodina předznamenala neodvratný konec báječného koncertu. Zbyl čas na poslední dvě stounovské klasiky: Jumpin’ Jack Flash a přídavkovou Sympathy For The Devil, která parádní rockovou jízdu zakončila.

Shlédnutí: 2

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *