RockShock

Internetový rockový magazin

Dan Horyna – Osobnostní rozvoj jako poselství

Text: Luboš Hnát
Foto: Jana Uhrová

Charismatický zpěvák DAN HORYNA se ve svém životě rozhodně nenudil. Coby leader kapel MERLIN a VITACIT je velkým rockerem. Zažil sportovní úspěchy. Má však za sebou i drogová období, kterými si prošel celkem třikrát. O jeho osudech vypráví nová kniha, kterou napsal společně s Radkou Červinkovou.

V těchto dnech ti vychází kniha Dan Horyna – Přežil jsem sám sebe. Pokud vím, měla vyjít už před několika lety. Čím bylo to zdržení zapříčiněno?
Práci na knize jsme dokončili před třemi lety a pak se to nějak v nakladatelství zadrhlo. Před pár měsíci zjistili, že mají titul, který měl dávno vyjít, a pak to šlo již šup na šup. Grafika, obal, tisk během dvou měsíců. A tak kniha vychází až dnes, kdy jsou zavřená knihkupectví, a nelze uspořádat křest ani autogramiády.

Co bylo prvním impulzem k jejímu vzniku?
Radka Červinková se mnou dělala několik rozhovorů do prestižních časopisů a po dvou letech přemlouvání jsme natočili i mou televizní 13. komnatu. Nebyli jsme s ní ale spokojeni a Radka přišla s nápadem na knihu, která by byla uceleným pohledem na můj život, nejen na jeho bulvární část. Oslovila nakladatelství Grada, které projevilo zájem, a my jsme začali pracovat.

Ačkoliv jsem knihu ještě nečetl, je mi jasné, že popisuje celý tvůj bohatý život. Jak moc velký prostor je v ní dán muzice?
Stejně jako v mém životě. Čtenáři se určitě dozvědí nějaké zajímavosti, ale není to ‘hudební’ román.

Je nějaké téma v knize dominantní?
Byť je to kniha životopisná, důležitým poselstvím je osobnostní rozvoj, který je mapován v rozhovorech na konci kapitol, kdy se k prožitým událostem vyjadřuji z dnešního pohledu.

V čem je podle tebe hlavní přínos knihy?
Snažili jsme se dát čtenářům nahlédnout do mého vnitřního života, jak se utvářel a jak jsem ho posléze začal řídit sám. Je to poselství naděje pro všechny, kdo chtějí prožít svůj život plně, opravdově, aby si na konci života mohli říct, že z něj odcházejí bohatší a možná i lepší, než na něj přišli.

Na jakého čtenáře či na jakou skupinu lidí jsi při psaní nejvíc myslel?
Nepsal jsem to pro žádnou konkrétní skupinu lidí. Kniha vznikala tak, že Radka se mne doptávala (znala dobře můj příběh díky práci na rozhovorech) a já vyprávěl do diktafonu, jako bych to vyprávěl kamarádům u krbu. Proto je jazyk knihy tak syrový a zároveň je tam v dodatečných rozhovorech i odbornější pohled. Takže doufám, že kniha osloví lidi všech skupin.

Vzhledem k současné situaci se zeptám, plánuješ křest knihy?
Hned od počátku se velmi dobře prodává, takže nakladatelství bude připravovat její křest někdy na podzim. A mně se již ozývají subjekty, které by chtěly uspořádat autogramiády a podobné akce.

Pojďme na chvíli k muzice, zaslechl jsem, že s Merlinem chcete začít točit novou desku. Je to tak?
Ano, chceme. Ovšem to bude trvat nějaký čas. Ondřej (kytarista Merlinu – pozn. red.) tvoří základní nápady a od nich je k hotovým skladbám daleko. Ale chuť a odhodlání je, takže deska bude.

Nedávno jste měli on-line koncert. Jaký měl ohlas?
To byla náhoda. Dostalo se nám nabídky natočit kvalitně koncert. Neváhali jsme. Není to žádná karanténní aktivita. Prostě to tak vyšlo, a když už jsme měli koncert natočený, rozhodli jsme se ho sdílet s fanoušky, zvlášť když jsme se mohli ukázat s novým bubeníkem. Dopadlo to nad očekávání skvěle. Za týden máme více než devět tisíc zhlédnutí. A tak máme radost, že jsme fanoušky potěšili.

Jaký to byl pro vás pocit hrát před prázdnou místností a vědět, že fanoušci jsou doma u svých počítačů?
Jsme hodně dobře sladěná parta. Nejen hudebně, ale i lidsky, a tak jsme se do toho dali a prázdný sál jsme nevnímali. Byli jsme tam spolu a hráli naplno. Koncert jsme točili v poledne a přenos byl večer od devíti hodin. Takže jsme se na sebe dívali u počítačů doma společně s fanoušky.

Jak ty osobně prožíváš nynější situaci?
Já již mnoho let žiji poměrně pokojně a neuspěchaně, takže na osobní úrovni to nijak nevnímám. Zažil jsem stanné právo v roce 1968, kdy u našich domů stály ruské tanky, které na naše domovy mířily hlavněmi. A byl omezený zákaz vycházení po dobu dvou měsíců. Takže opakovaná zkušenost už není tak těžká. Ale mám velmi tísnivý pocit, že situace s covidem a poměrně chaotické kroky všech národních vlád, které způsobí obrovské ekonomické ztráty, je nějaký temný plán, který nám změní životy podstatně hůř než nemoc samotná.

Máš coby uznávaný terapeut nějakou radu na to, jak zvládat karanténu?
Každý jsme jiný, to znamená, že univerzální rada není možná. Já jen mohu říct, jak to zvládám já. Jsem buddhista, to znamená, že trénuji svou mysl na přijímání všech jevů pokud možno bez hodnocení. A mám i vytrénované prožívání, to znamená, že se nenechávám ovlivňovat informacemi zvenčí a v sobě si udržuji důvěrný postoj, že vše je, jak má být, a já se snažím nenechat vyprovokovat k nějakým zbytečným činům a myšlenkám. Přeji klidnou mysl, přátelé.

www.merlin-rock.cz
www.vitacit.eu

Shlédnutí: 6

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *